Marta (37): Manžela mám na běžný život a přítele na speciální chvíle. Nestydím se za to, život se má užívat

Jsem vdaná už pět let. Jsem šťastná? V podstatě ano, ale mám i určité potřeby a nevidím důvod, proč bych je neměla uspokojit. Někdo by to nazval nevěrou nebo sobeckostí, já tomu říkám způsob, jak přežít. Vedu dva paralelní životy a v každém z nich jsem jiná žena. Zatím mi to takhle vyhovuje a nehodlám na tom nic měnit.

Markéta (34): Nuda v posteli mě přiměla svést souseda. Manžel je rád, že jsem si přestala stěžovat

Manžel je bezpečný přístav, přítel jachta na moři

Můj manžel Pavel je klidný, plný pochopení a trpělivosti. Dělá nejlepší špagety pod sluncem a přesně ví, jakou kávu mám ráda po ránu. S ním se cítím bezpečně a v pohodě – proto jsem si ho vzala. Je jedním z nejdůležitějších lidí v mém životě. Líbí se mi, že s ním je všechno uspořádané a předvídatelné. Náš společný svět je pro mě útočištěm. Když se vracím domů, vždy přesně vím, co mě čeká.

Igora jsem poznala během dámské jízdy v Itálii. Měl úsměv jako z reklamy na zubní pastu, lněnou košili, sportovní postavu a husté tmavé vlasy. Přišel ke mně a zeptal se, jestli se nechci vymanit z nudné každodennosti. „Vypadáš, jako bys právě kvůli tomu přijela,“ řekl s jistotou hraničící s arogancí, ale bylo na něm něco přitažlivého.

„Kdo ví,“ usmála jsem se tajemně. „Možná máš pravdu.“

Pozval mě na sklenku vína. Neodmítla jsem. Vyprávěl mi o cestách a o investicích – úspěšných i těch méně vydařených. Než jsem se nadála, byla půlnoc. Do hotelu jsem se vrátila nad ránem, rozesmátá a s pískem ve vlasech.

Jozefína (45): Manžel mě označil za leklou rybu. Až s milencem jsem zjistila, že lenochem v posteli je ve skutečnosti on

Udržuju s ním poměr

Igor mi tehdy dělal příjemnou společnost. Nebyl dotěrný. Jeho mladická jiskra mě přitahovala a imponovalo mi, že mi dvoří mladší muž. Netajila jsem před ním, že jsem vdaná. „Nemám v plánu se vměšovat,“ řekl. „A nemusíš se bát, že ti něco pokazím.“ Stejně jako mně, i jemu vyhovoval nezávazný vztah. Po návratu domů jsem bez problémů přepnula zpět do života s Pavlem – jako když po filmu vyjdete z kina a už na něj nemyslíte.

Neplánovala jsem, že se s Igorem uvidím znovu. Brala jsem to jako příjemnou epizodu. O to víc mě překvapilo, když se po pár týdnech ozval a napsal mi: „Když někam pojedeš, dej mi vědět. Rád ti budu dělat společnost.“

Stala se z toho naše tradice. Řeknu manželovi, že jedu „na rychlý restart s kamarádkami“, a sejdu se s Igorem. Skvěle se bavíme, pak se vracíme do svých životů. Žádné laškovné SMS ani žhavé fotky. Kontakt máme minimální a ani jeden z nás nechce víc. Nezajímá mě, co dělá a s kým. Je to jen můj „přítel na speciální chvíle“. Opustit manžela nepřipadá v úvahu. Mám oba a chci, aby to tak zůstalo. Kdyby to s Igorem skončilo, nebudu brečet ani si rvát vlasy. Prostě půjdu dál.

Jitka (32): Ve vztahu s milencem jsem našla chybějící vášeň. Teď miluju dva muže a nevím, kterého si vybrat

Jako by ve mně byly dvě ženy

Na první pohled působím jako obyčejná žena s uspořádaným životem: mám dobrého manžela, krásný dům a dobře placenou práci. Perfektně zapadám do své denní rutiny – a navíc ji mám ráda. Všechno je v ní strukturované, bezpečné a předvídatelné. Někdo by tomu říkal nuda, ale pro mě je to klid. Tahle moje verze je domácká, cení si volného odpoledne s hrnkem čaje a dobrou knihou.

Jenže existuje i druhá Marta – romantická divoška, která miluje vášnivý sex na pláži a spontánní dobrodružství. Nebojí se výzev a je otevřená novým zkušenostem a pořád hledá vzrušení.

Pavel se perfektně hodí k té první Martě, Igor je ideální partner pro tu druhou. Ty dvě Marty žijí v jednom těle a vedou oddělené životy. Neberu to jako nevěru – i když vím, že pro většinu lidí je to nemorální. Igora nemiluji, je to můj „prázdninový muž“ a v mé vizi budoucnosti nefiguruje. Když jsem s ním, první Marta jako by neexistovala. Když jsem s Pavlem, role se obrátí. Přecházím mezi těmito světy s lehkostí. Vždy mám alternativu. Vždy mám kam utéct. A tenhle režim bych za nic nevyměnila.

Anastázie (31): Těsně před svatbou jsem se zamilovala do jiného. S milencem se vídám i jako vdaná a nechci přestat

Život je příliš krátký, člověk si má užívat

Nedávno jsme s Pavlem měli jet na dovolenou do Chorvatska. Jenže dva dny před odletem mi oznámil, že nemůže. „Jak to? Vždyť sis domluvil dovolenou už v dubnu!“ nešlo mi to do hlavy.

„Bohužel ji musím odložit. V práci je krizová situace...“ řekl smutně.

Tři roky se nám nedařilo sladit termíny dovolených. Doufala jsem, že letos se to konečně povede – a zase nic. Dohodli jsme se, že pojedu sama. „Byla by škoda, aby ty peníze propadly,“ povzdechl si Pavel. Dala jsem mu za pravdu a... ještě ten večer jsem napsala Igorovi a nastínila mu situaci. Odpověděl, že se ke mně přidá rád. Takže nebylo nic ztraceno – když ne Pavel, tak Igor.

Sešli jsme se na letišti, podařilo se mu koupit letenku na stejný let. Měla jsem rezervovaný dvoulůžkový pokoj. Byl to úžasný týden plný vášně. Igor se mě pak zeptal, jestli se nechám na oplátku pozvat do Paříže.

„Na oplátku? Za co?“ zajímalo mě.

„Za tu hezkou dovolenou...“

Souhlasila jsem. Proč bych odmítla? Když vám život nabídne příležitost, má smysl ji využít...

Další příběhy ze života →

Petra (41): Když manžel hrozně přibral a přestal mě přitahovat, vyřešila jsem to mladším milencem

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].