Klára (38): Prožila jsem noc s kolegou a nelituji toho. S manželem máme dohodu, která ostatní šokuje

Obědvám se svou kolegyní, která je očividně nesvá. Těká očima, vrtí se na židli a je jasné, že ji něco trápí. Po chvíli ticha to z ní konečně vypadne.

Katka (28): Začala jsem žít se starším mužem. Moje máma pro to nemá pochopení

Kolegyně si myslí, že jsem podvedla manžela

„Kláro, poslyš, po celé firmě se povídá, že jsi byla manželovi nevěrná. Prý tě na vánočním večírku někdo viděl,“ vyhrkla ze sebe a raději sklopila oči. Čekala na mou reakci. Jen jsem se pousmála a prohodila, že vedení asi vybralo hotel s příliš tenkými stěnami. Nechtěla jsem to dál rozebírat, protože si myslím, že je to čistě moje soukromá věc. Jenže moje kolegyně nepochopila, že o tom nechci mluvit.

„Kláro, to sis dovolila dost. Víš, jaké jsou tady holky klepny. Nebojíš se, že to někdo napíše Martinovi?“ zeptala se s předstíranou starostí. Přidala k tomu ještě pár poznámek o našich malých dětech a těžkém osudu samoživitelek. Znechuceně jsem čekala, až svou přednášku dokončí.

Věra (39): Po čtrnácti letech jsem v manželství jen přežívala. Nikdy bych nevěřila, že právě nevěra zachrání náš vztah

Kolegyně nechápe, jak nám to v manželství funguje

„Petro, jsi moje kamarádka a já vím, že to myslíš v dobrém. S Martinem to máme nastavené trochu jinak, než je zvykem. Dávno jsme se shodli, že se nebudeme navzájem svazovat. Můžeme si dělat, co chceme. Máme jen jedno pravidlo – naše rodina a city mezi námi dvěma jsou posvátné. Všechno ostatní je dovoleno, jestli mi rozumíš,“ snažila jsem se jí to vysvětlit.

Petra, podobně jako většina našich známých, nedokázala pochopit, jak můžeme v takovém vztahu žít a navzájem si věřit. Vyslechla jsem si další monolog a byla doslova zavalena otázkami na Martina. Jestli poznám, když jde za jinou. Zda vím o jeho milenkách. Jestli jde jen o jednorázový sex, nebo se oba stýkáme s někým dlouhodobě. Nemohla a ani nechtěla jsem jí odpovídat.

Zdeněk (42): Mám parohy tak velké, že neprojdu dveřmi. Nevěra manželky ukončila dvacet let společného života

Náš intimní život nestrádá

Doma mi ale náš rozhovor nedal spát. S Martinem se nebavíme o tom, jestli zrovna někdo někoho má. Ani jeden z nás nechodí na akce s cílem někoho „ulovit“. Spíš se necháváme unést přítomným okamžikem a užíváme si ho. To ale neznamená, že by náš intimní život strádal, právě naopak. Díky té obrovské důvěře a svobodě si společné chvíle užíváme o to víc.

Vnímáme, že naše povahy jsou výjimečné v tom, že dokážeme odlišit podstatné věci od těch méně důležitých. V manželství jsme si rovnocenní. Jsme partneři, milenci i přátelé. A z lásky si vzájemně dopřejeme i trochu toho nedůležitého povyražení. Je mi jedno, jak se na nás dívá společnost. Důležité pro mě je, jak jsem spokojená a funguje moje rodina.

Ladislav (41): Nevěra mě bolí, ale kvůli dětem se snažím odpustit a jít dál jako rodina

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].