Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Manželství Kateřiny mělo vzestupy i pády, ale nevěra byla to poslední, co by čekala. Věřila, že i přes hádky mají šanci vše urovnat, jenže pak přišla náhoda, která jí otevřela oči. V šuplíku narazila na důkazy, které jí potvrdily, že Pavel žije dvojí život. Najednou se musela rozhodnout, zda dál žít v iluzi, nebo se postavit bolestivé pravdě.
Moje manželství mělo své lepší i horší chvíle. Nikdy by mě ale nenapadlo, že se Pavel rozhodne hledat štěstí v posteli jiné ženy. A nejhorší na tom bylo, že nebýt naprosté náhody, asi bych se nikdy nedozvěděla, že mě manžel podvádí. Ukázalo se, že je to prostě hlupák, který se nešikovně snažil skrýt důkazy své viny.
Měli jsme krizi
„Víš co, už mám dost tvých věčných výčitek!“ zakřičel na mě manžel a práskl za sebou dveřmi. Chvíli jsem se snažila uklidnit, ale s každou další hádkou mi to šlo hůř a hůř. Tentokrát jsem se z toho nemohla dlouho vzpamatovat, a tak jsem se nakonec rozhodla jít na dlouhou procházku.
Během procházky parkem jsem se snažila vyčistit si hlavu a zamyslet se, co dál. Naše manželství s Pavlem procházelo další krizí v tomto roce. Vlastně posledních několik měsíců to byly věčné hádky a výčitky. Nedokázali jsme se shodnout skoro na ničem.
„Krize v manželství jsou naprosto přirozené,“ utěšovala mě kamarádka, které jsem se svěřovala se svými problémy.
Já jsem to samozřejmě moc dobře věděla a vůbec jsem nečekala, že můj vztah bude neustále zalitý sluncem. Ale to, co se v poslední době v našem manželství dělo, bylo opravdu znepokojující.
„Ale my už se nedokážeme shodnout skoro na ničem,“ řekla jsem plačtivým tónem.
Magda se na mě jen soucitně podívala a řekla, že se všechno nějak urovná. Nic se ale neurovnalo. Toho odpoledne jsem si při procházce parkem uvědomila, že si už nejsem jistá, jestli se naše manželství dá ještě zachránit. Nikdy předtím jsem si myšlenku na rozchod nepřipustila.
Pavel se úplně změnil
Po návratu domů jsem se rozhodla, že si s manželem musím promluvit o budoucnosti našeho vztahu. Ukázalo se ale, že to zatím není nutné. Pavel se vrátil z práce s květinami a omluvil se mi za ranní scénu. Zbytek večera jsme strávili v neobyčejně milé atmosféře, která mi dovolila úplně zapomenout na předchozí neshody.
Další dny mě jen utvrdily v přesvědčení, že naše manželství má ještě nějakou budoucnost. Můj manžel prošel naprostou proměnou – zklidnil se, nic mi nevyčítal, byl velmi milý a nápomocný. Navíc mi nosil květiny, zval mě na večeře a skoro každý den mi skládal komplimenty.
„Vyměnil mi snad někdo manžela?“ říkala jsem si překvapeně. Ale nemohla jsem si stěžovat. Popravdě, poprvé po mnoha letech jsem se zase cítila šťastná.
Stále častěji mizel z domova
Jedinou vadou na kráse našeho nového života bylo to, že Pavel býval jen velmi zřídka doma. Sice si už dříve bral přesčasy a jezdil na služební cesty, ale teď se to stávalo mnohem častěji.
„Vždyť víš, že teď potřebujeme peníze,“ vysvětloval mi pokaždé, když jsem se ptala, jestli jsou ty přesčasy a cesty opravdu nutné.
Ano, plánovali jsme se přestěhovat do většího bytu, ale vlastně jsme na to nijak nespěchali a klidně jsme s tím mohli ještě pár let počkat.
„Rozumím,“ odpovídala jsem klidně. „Ale chci tě mít častěji jen pro sebe,“ dodávala jsem téměř okamžitě.
Pavel se jen usmál a druhý den si balil kufr na další služební cestu.
Zneklidňovalo mě jeho chování
Sama nevím, kdy mě to začalo znepokojovat. S každou další Pavlovou cestou jsem se cítila hůř a hůř. A když k tomu začaly přibývat osamělé večery a noci, začaly se mi v hlavě honit různé znepokojivé myšlenky.
„Žádný člověk přece tolik nepracuje,“ svěřila jsem se kamarádce, se kterou jsem se sešla na odpolední kávě.
„Podezříváš ho z něčeho?“ uslyšela jsem otázku, která mě trápila už mnoho týdnů.
„Sama nevím,“ povzdechla jsem si.
A hned jsem začala přemýšlet o Pavlově chování v poslední době. Můj manžel nejenže stále častěji mizel na celé večery a noci, ale také se začal vyhýbat intimnostem a sexu. A v poslední době jsem měla pocit, že z něj cítím dámský parfém.
„Měla bys to prověřit,“ řekla kamarádka rozhodným hlasem.
Začala jsem si ho všímat
A já jsem si uvědomila, že má pravdu. Začala jsem si manžela víc všímat. A bohužel s každým dnem můj neklid rostl. Kromě mizení z domova, údajných přesčasů a služebních cest k tomu začaly přibývat ještě tajné telefonáty, tajné esemesky a neustálé nošení mobilu u sebe.
Dalo by se říct, že manžel vykazoval celou škálu příznaků typického nevěrníka. Já jsem tomu ale nechtěla věřit. „Tohle by mi přece neudělal,“ snažila jsem se omlouvat znepokojivé chování svého muže. Až později jsem pochopila, že každá podváděná žena doufá, že to není pravda.
Nemohla jsem tomu uvěřit
Asi bych ještě mnoho měsíců žila v nevědomosti, nebýt naprosté náhody. Jednoho večera jsem byla zase sama doma a přemýšlela, kde se můj manžel toulá. Abych se nějak zabavila, rozhodla jsem se roztřídit prádlo. Doposud si většinou každý z nás ukládal své věci do příslušných skříněk a zásuvek sám. Teď jsem se rozhodla, že to udělám za oba.
Jaké bylo moje překvapení, když jsem mezi ponožkami našla zastrčené náušnice ze známého klenotnictví a letenku na zahraniční dovolenou. A asi by na tom nebylo nic divného a znepokojujícího, kdybych já neměla propíchnuté uši.
„Pro koho je tenhle dárek určený?“ zeptala jsem se sama sebe. Odpověď bohužel nebyla příjemná. V jediné chvíli se mi vybavilo veškeré Pavlovo podivné chování a všechny dílky skládačky mi zapadly na své místo.
„Pavel mě podvádí,“ řekla jsem kamarádce, které jsem zavolala téměř okamžitě po svém objevu.
„Jsi si jistá?“ zeptala se. A tehdy jsem jí pověděla o svém nálezu a o všech svých předchozích podezřeních.
„Nedělej ukvapené kroky,“ poradila mi Magda. „Možná je to dárek pro tebe,“ dodala.
V jejím hlase ale nebylo žádné přesvědčení, že by tomu tak mohlo být. Já jsem bohužel měla také vážné pochybnosti.
Měla jsem toho dost
S netrpělivostí jsem čekala na manželův návrat. Pavel se choval jako vždy, a kdybych neodhalila jeho tajemství, asi by nic nevzbudilo mé podezření. Mezitím ale ubíhaly další dny a manžel mi náušnice ani letenku stále nepředal. A když jsem se jednoho dne podívala do jeho zásuvky s ponožkami, zjistila jsem, že ty věci už tam nejsou. Zalil mě vztek.
„Takže je všechno jasné,“ pomyslela jsem si zoufale.
Počkala jsem ještě několik dní a nakonec jsem se rozhodla si s manželem promluvit.
„Vím o tvé nevěře,“ vyhrkla jsem u večeře.
Toho dne byl Pavel výjimečně doma, takže jsem chtěla ten čas využít k vážnému rozhovoru.
„O čem to mluvíš?“ zeptal se překvapeně, ale já jsem se nenechala oklamat.
Znala jsem svého manžela příliš dobře na to, abych si nevšimla, že se vyhýbá mému pohledu.
„Nedělej, že nevíš,“ řekla jsem rázně. „Já o všem vím.“
Přiznal se k nevěře
Pavel několik minut mlčky seděl a pak začal vyprávět. Řekl mi, že se zamiloval a hodlá si zařídit život znovu.
„Neplánoval jsem to,“ řekl s lítostí v hlase. „Prostě se to stalo.“
„No jistě, prostě se to stalo,“ pomyslela jsem si s hořkostí. To říká každý manžel, který podvádí svou ženu.
„Proč jsi mi to neřekl?“ zeptala jsem se. Byla jsem upřímně zvědavá, jak dlouho ještě můj manžel hodlal hrát tuhle komedii.
„Nechtěl jsem ti ublížit,“ slyšela jsem.
Odfrkla jsem si, ale do smíchu mi ve skutečnosti vůbec nebylo. Požádala jsem Pavla, aby se odstěhoval. O několik týdnů později jsem podala žádost o rozvod, který proběhl rychle a bez problémů. Děti jsme neměli a majetek jsme si rozdělili rovným dílem.
„A to je asi tak všechno,“ pomyslela jsem si, když jsem v ruce držela rozsudek o rozvodu. Bylo mi líto, že můj vztah skončil takovým způsobem. Zbývalo mi doufat, že se mi ještě podaří zařídit si život znovu.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
