Vítejte v rozlehlém domě Petra Jandy na Propasti: Ukázal nám nejoblíbenější místnost, bazén i hotelový pokoj číslo 4

Petr Janda nás s pořadem Vítejte magazínu Lifee přijal s nadšením a prohlásil, že mu návštěvy vůbec nevadí. Právě naopak. „Mám tady těch návštěv poměrně málo, protože můj kalendář je docela plný a, popravdě, nemám ani tolik kamarádů, které bych sem zval. Ale když už má někdo přijít, tak se na něho těším. Rád lidi pohostím a mám radost, že si konečně dám i panáčka, protože sám nikdy nepiju,“ svěřil se.

Vítejte v luxusním sídle Karlose Vémoly: U bazénu nám ukázal krmení lvů a v domě trofej z Terminátora

Petr Janda by ve svém domově nic neměnil

Jak se ti, Petře, bydlí tady na venkově? Jestli to tak můžu říct…
Jasně, já to tak říkám taky — že žiju na venkově. Jsem tady moc spokojený. Jediný problém jsou moje dcery, kterým je třináct a šestnáct let a už mají takové ty ‚zaječí úmysly‘. Chtějí za kamarádkami nebo starší na diskotéku a mladší po obchodech, a to už je trochu složitější. Navíc mají školu víc než 30 kilometrů daleko, takže je musíme vozit. Už osm let je tam statečně vozím, zhruba dvakrát týdně, a samozřejmě pro ně zase jezdím zpátky. Teď k tomu přibyly i kroužky, takže je to časově docela náročné.

Pamatuju si, že jsi bydlel v Praze na Vinohradech, přinesl sis z původního domova něco? Obrázek, kousek nábytku…
Abych ti pravdu řekl, z Římské jsem si přinesl jen jeden obrázek, jmenuje se Poslední sníh. Je to poměrně malé plátno, které u nás viselo v hudebním pokoji. Když už byla moje maminka stará, poprosil jsem ji, jestli by na mě v závěti pamatovala právě tímhle obrazem, že bych ho jednou chtěl mít. A prakticky je to asi to jediné, co jsem si odtamtud odnesl.

Řekni mi, chybí ti tady něco? Co bys ještě chtěl vylepšit?
Ne, nechybí mi tady vůbec nic. Mám tu úplně všechno. Dokonce i nahrávací studio. A taky svoji ložnici, kterou jsem si nechal zařídit jako hotelový pokoj. Má číslo čtyři, protože v patře jsou čtyři dveře, tak jsem prostě zvolil číslo čtyři. Na klice mám cedulky ‚prosím ukliďte‘ nebo ‚neuklízejte‘, které si podle nálady měním. Je tam postel — prostě je to takový malý hotelový pokoj. Víš proč ho mám? Protože celý život spím po hotelích a tam spím vždycky dobře. Tady doma už to tak slavné není, někdy mám se spaním problémy. Ale ani v tomhle mém hotelovém pokoji dobře nespím, takže to moc nepomohlo.

Vítejte ve dvojdomě Veroniky Žilkové: Postavila ho svépomocí, z 1+1 vznikl velký prostor s nádechem Středomoří

Olympic a Petr Janda budou mít opět výročí

Takže tohle je tvoje pracovna? Tady skládáš…
Tady nejen skládám — jsem tady v podstatě pořád. Cvičím tu na kytaru, rozezpívávám se, sleduju zprávy, píšu dopisy, kontroluju maily… Prostě tady dělám úplně všechno. Dokonce bych řekl, že tahle místnost je nejpopulárnější v celém domě. Všichni sem chodí, chtějí tu být. Nevím proč. Dcery, manželka… a zvířata. Já sám žádná nemám, ale i přes můj občasný nesouhlas jsem nakonec prosbám rodiny neodolal, takže máme dva psy, králíka, kocoura… ani nevím, jak se to všechno jmenuje… A pavouka. A dva papoušky.

Když už jsme u toho počítání, opravdu by mě zajímalo, kolik jsi složil písniček, a pozor, mám na mysli sám pro sebe jako zpěváka Olympicu.
To vím docela přesně. Mám asi 750 písniček, které jsou nějakým způsobem chráněné, a minimálně 300 takových těch ‚volných‘, které jsem časem smazal nebo vyhodil, protože se prostě neujaly. Takže dohromady určitě přes tisíc. A pak jsem skládal i pro jiné — třeba Petře Janů jsem udělal dvě alba.

Kolik let už Olympic existuje? Máš to spočítané?
No jasně. Začínali jsme v roce 1963, takže teď je to 63 let. Olympic funguje už 63 let. Za dva roky oslavíme 65 — doufám, že se toho dožiju, to by byl velký milník v mojí kariéře. A pak… pak se uvidí. Protože k tomuhle nadcházejícímu výročí už jsem dokonce složil písničku:

„Až to s tebou zabalí, zatáhnou se mraky,
svět se smutkem zahalí, balíme to taky. Možná.“

Z čehož vyplývá, že to ještě není úplně jisté.

Vítejte v podkrovním bytě Martiny Hudečkové: Bydlení plné barev a vzpomínek na Juraje Herze má i dvě toalety

Snem Petra Jandy je zahrát si s kapelou Metallica

Petře, říkal jsi, že zahrada je tvoje doména, tak povídej.
Tak třeba na tyhle stromy — ty jsou starší než já. Je jim tak kolem sta let. Jsou krásně vysoké a mám trochu strach, že až jednou odejdou, tak zahrada ztratí kouzlo. Pak jsou tu ale i stromy, které jsem vysadil já — třeba moje oblíbené ginkgo biloba, neboli jinan dvoulaločný. To je takový zvláštní strom. je zase javor, který jsem sázel… A i různé keře. Spoustu toho zastanu sám a když si nevím rady, povolám zahradníka.

Ty kromě toho, že jsi zahradník, tak jsi taky sportovec, ne?
Sportovec úplně nejsem, jako kluk jsem hrál fotbal, ale musel jsem cvičit na housle, takže jsem z těch zápasů vždycky utíkal a hrozně mě to štvalo. Byl jsem prostě vedený jiným směrem — k umění, k muzice, hlavně ke klasické hudbě. Maminka hrála na piano, táta na housle a doma nám s bráchou koncertovali. Dneska, když na to vzpomínám, bylo to vlastně hezké. Tenkrát jsme si ale říkali: „Zase bude koncert? No to snad ne…“ Aktivním sportovcem jsem se stal docela pozdě. Když jsem to tady v roce 1973 koupil, bylo mi 31 let, tak jsem vedle u souseda postavil tenisový kurt. A začal jsem hrát tenis. A od té doby ho hraju pravidelně. Chodím třikrát týdně — pondělí, středa, pátek. Hrajeme čtyřhru, dvě hodiny, a pak jdeme na oběd. Je to skvělý režim. Myslím, že mám pořád docela slušnou fyzičku a že mě to drží při životě.

Mám takovou zvláštní otázku — myslím, že si každý z nás někdy říká, co by ještě chtěl zažít. Máš taky něco jako „bucket list“? Něco, co bys ještě chtěl stihnout?
Upřímně? Takhle, jak to je, jsem spokojený. Už jsem toho zažil hodně a to, co jsem chtěl, jsem si splnil. A co nechci, to zažívat nepotřebuju. Možná ale bych bral nějaký pěkný koncert. Nebo by se mi líbilo natočit písničku s nějakou slavnou kapelou. Třeba s Metallicou. To by mě bavilo, na ně chodím rád. Ale je to, myslím, jen taková bláznivá představa.

Co dalšího se ve videoreportáži s Petrem Jandou mimo jiné ještě dozvíte:

• Co je zajímavého v okolí jeho bydliště
• Jaký má příběh rokokové zrcadlo pro manželku Alici
• Jaké drobnosti a ceny má vystavené
• Které stromy na zahradě vysadil a jakou pěstuje zeleninu
• Kterému fotbalovému mančaftu fandí

Na snímky z naší návštěvy krásného domova Petra Jandy a jeho rodiny se můžete podívat v naší galerii.