Vítejte v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky a indiánský srub na zahradě nám ukázal František Jirásek

František Jirásek je český fotograf společenského a kulturního dění, zejména koncertů významných českých hvězd. Dlouhá léta spolupracoval s Karlem Gottem, který se postupně stal jeho blízkým kamarádem a častým návštěvníkem domu, ze kterého dnes uvidíte v pořadu Vítejte! reportáž.

Moderátorka Eva Borská vyzpovídala Františka Jiráska nejen o jeho bydlení, ale i o životě po boku Karla Gotta, se kterým se seznámil v roce 1979 a od té doby jej provázel na koncertech a společenských událostech, odkud vzniklo velké množství fotek. Pojďte se s námi přenést do vzpomínek.

Vítejte v útulném domečku Moniky Marešové: Po 14 letech se rozhodla změnit dekorace a pomohl jí mladší syn Matěj

Na zahradě domu si už v roce 1972 pouštěl Karla Gotta

Františku, když jsem sem vcházela, snad tě to neurazí, měla jsem pocit, že jdu někam k babičce, třeba někam na venkov, kde to dýchá takovou tou opravdu echt domácí atmosférou. Jaký je příběh tohoto domu?
Příběh je takovej, že můj táta, když mi bylo 15 let, postavil dům na Chodově a asi po dvou letech zaťukali dva pánové v kožených kabátech a řekli mu: „Pane Jirásek, tenhleten barák se tady bude bourat.“ Táta vzal sekyru a hnal je tady až k jedinýmu autobusu, co tady jezdil. Kdyby je dohonil, oba by asi usmrtil. Protože na ten dům dostal povolení a postavil ho svépomocí s mojí mámou, a to bez pořádného vybavení. Stavěli to pět let a táta do týdne od jejich příchodu zešedivěl, dopadlo to na psychiku a bylo hotovo. Dům mu vzali, a protože to byla úplně nová vila v ulici, tak ho tam nechali a zbourali zbytek ulice a stavěli tady spojku na Hostivař a dům použili na kanceláře. Dalších pět let jsme tak kolem domu, co už nebyl náš, chodili, než tu silnici dostavěli. Táta měl velkej vztek a řekl, že na Chodově žít bude a barák tu bude mít znovu. Byl takovej buldok a chodil, až našel paní, který bylo 90 a koupil od ní tenhle dům za 105 tisíc.

To bylo tehdy ale dost peněz.
To bylo sakra dost. Abych řekl, kde vzal peníze, protože to je dost ůležitý. Tu postavenou vilu, když od něj odkoupili, tak mu dali 280 tisíc a k tomu byt na Pankráci. Pamatuju, jak táta přišel do bytu 3+1 na té Pankráci, prošel ho a řekl: „Tady bych hned umřel,“ a odešel.

Takže tam jste nezůstali.
Takže táta koupil barák od paní a v roce 82, nebo 83 jsme ho ještě zvedli o patro. On měl nahoře jen jednu místnost, kosenou, tak jsme to rozšířili. Já když jsem šel odtud na vojnu v roce 1972, tak jsem si tu pouštěl Káju Gotta na zahradě: „Do Rio de Janeira popluju jako včera, do Rio de Janeira, mořem vysněný, od Ria de Janeira dělí mě jen škrt péra, do Rio de Janeira jsem vám zblázněný, Ó Rio.“ Jsem si to tady pouštěl furt dokola, jak blázen.

Ale to jsi ještě nevěděl, že spolu budete spolupracovat?
Vůbec, to byl jenom Karel můj idol. Karel byl o 14 let starší, mně bylo 18 a jemu 32, že jo. Karel byl hvězda jako blázen, jsem si říkal, to je nedostižnej idol. Jsem ho v té době bral jako úplně nejlepšího, světovýho zpěváka. Pro nás srovnatelnej s Elvisem, Tomem Jonesem, dle mýho názoru, samozřejmě to nevnucuju nikomu, ale podle mě neskutečnej hlas. No nebudu říkat, že jsem do něj byl zamilovanej, to jako ne, protože jsem chlap, ale uznával jsem ho jako naprosto nejlepšího umělce, přes to nejede vlak.

Vítejte na 300 let starém statku Ladi Kerndla: Na zahradě má vlastní Aljašku i zastrčenou chatu Terezku

Dům Františka Jiráska dýchá životem jeho rodičů

Já myslím, že obrovské bohatství je to, že vlastně ty jsi starousedlík. Tenhle dům dýchá životem tvých rodičů, kteří už dnes nejsou mezi námi, ale je to fantastické, že si to nemusel vyklidit. To je podle mě to nejhorší, co se může stát, že vyklízíš dům po rodičích a vyhazuješ věci, tady toho zůstalo po nich mnoho.
My jsme se sem se ženou stěhovali z 3+1 a protože jsme si tu nechali skoro všechno, co tu bylo, tak jsme se sem nevešli. Třeba kuchyň, tu udělal můj táta, byl totiž truhlář a řezbář. Přece nemůžeme vyhodit tátovu kuchyň, nebo jeho botník... Táta dělal všechna okna, dveře, takže nemůžeme nic měnit, to vůbec. Když tu byl stěhovák s tím obřím autem, tak jsme se dohadovali, kam dát z bytu to a tohle.

Františku, ale co musím poznamenat, já se tady velebím na té sedačce, protože záměrně sedím na tomhle místě, kde sedával Mistr Karel Gott. To je pocit!
Kája sem chodil rovnou od vchodu a rovnou na tohle místo. My jsme měli takové pěkné kamarádství, on tady byl dost často, kor ty poslední léta, přijel i dvakrát v tejdnu.

Super.
A to už nebyl ani třeba objednanej, jo. Jsme seděli na zahradě a já vidím od stolu venku až k té brance, a tak tam sedíme a povídáme a najednou u ní stojí Kája a mává a říká: „Já jedu okolo...“

Nejtěžší rok v životě bývalé mluvčí Karla Gotta: Nejdřív mi zemřela na rakovinu sedmiletá dcera, pak onemocněl Mistr

Obraz Karla Gotta je dominantou prvního obýváku

Támhle vidím obraz, který určitě maloval Karel Gott, to poznám i já, ten jeho rukopis. A je tady i hodně starožitného nábytku, že?
To je doména mojí Evy, v tomhle rustikálu, to tu samozřejmě rodiče neměli. Ti měli obyčejný nábytek, takže to jsme dali pryč a dovezli si sem ten náš rustikál, protože to máme rádi. Dobře se v tom sedí a není to žádnej luxus, já si na luxus moc nepotrpím. Sbírám šavle a tchán byl taky sběratel, takže jich tu mám hodně.

Františku, o Karlu Gottovi bys mohl vyprávět nespočet příběhů. Vás pojilo čtyřicetileté, skoro si troufnu říct, takové manželství...
Kamarádství, já ho bral jako blízkého, on byl 14. července a já 13., takže jsme se tady scházeli každé narozeniny. To už jsem věděl, že Kája přijde s nějakým dárkem, například támhle mám od něj zlaté mince s věnováním, obraz samozřejmě, ten byl k Vánocům. Na Štědrý den k nám chodil vždycky v poledne, protože pak už chtěl být odpoledne s rodinou. Takže ke mně a ke Karlovi Štědrýmu jezdil v poledne. Já jsem o tomhle všem sepsal knihu, která se ještě před Vánoci prodávala stejně jako kuchařka Jiřiny Bohdalové, a jednu dám i s věnováním Tobě.

To si moc vážím, Františku, takového krásného dárku. Budu to pečlivě studovat. A teď už jsem ale malinko zvědavá na ty tvoje další místnosti, kam nás teď vezmeš?
Vezmu vás na dvě místa, jedno bude muzeum , taky na indiánskej srub. Takovej srubíček

Ty miluješ Vinnetoua, že?
Ano, abych to shrnul, nejprve jsme se sem nastěhovali, asi před 13 lety, potom sem Kája chodil na tu zahradu, a když jednou o půlnoci odcházel a bylo vedro, tak mu říkám: „Kájo, ještě se musíme podívat do indiánského srubu.“ Ten se vyděsil, kam až budeme muset jet, tak jsem jen ukázal pár metrů na tenhle srub a pak ho tady na fotce můžete vidět, jak tu nadšeně seděl.

Co dalšího uvidíte a uslyšíte v pořadu Vítejte!, který si můžete pustit i na našem Youtube kanále magazínu Lifee.cz

• Jak vypadá výzdoba srubu na zahradě
• Kde má František Jirásek vystavené všechny fotky
• Proč má v domě dva obýváky a k čemu slouží
• Historky ze života vedle Karla Gotta

Na snímky z útulného domu Františka Jiráska, plného vzpomínek, se můžete podívat v naší galerii.