Liběna (39): Kvůli hypotéce jsem se uvěznila v kleci. Manžel z našeho snu udělal noční můru

Dům byl vždy mým snem. Patnáct let v paneláku stačilo. Do mého vysněného domečku jsem se těšila jako malá holka. Jenže manžel mi během okamžiku veškeré sny zničil.

Jindřiška (42): Až podzim odhalil, jak špatně jsme si s manželem vybrali náš dům

Svůj sen jsem si v sobě hýčkala

Roky jsem snila o tom, že budeme mít menší domek. Děti budou mít svůj pokoj, v přízemí bude prostorný obývací pokoj s velkou sedací soupravou a na zahradě budeme mít terasu a bazén. Náš byt tři plus jedna se mi zajídal. Děti byly v pokojíčku nespokojené a mně se nechtělo spát v obývacím pokoji na rozkládací pohovce, jen abych jim dopřála oddělené pokoje.

Bohužel, manželství s Dušanem se nám moc nedařilo držet v poklidném duchu. Často jsme se hádali nebo u nás byla nepříjemná nálada. Hlavně kvůli jeho žárlivosti a věčnému pocitu, že není dostatečně respektovaný. Jak z mé strany, tak od dětí. Vlastně jsem ani nevěděla, co tím myslí. Přišlo mi to směšné a absurdní.

Petra (34): Kamera v ložnici odhalila, co tchyně dělá, když hlídá naši dceru. Zůstala jsem v šoku

Roky plné hádek se na nás podepsaly

„Ty všechno rozhoduješ sama a ani se mě nezeptáš. Taky mám názor na to, na jaké kroužky by naše děti měly chodit. A to nemluvím o tom, že ty věčně couráš s kamarádkami na kávu a já je potom na ty kroužky vozím,“ neustále si stěžoval Dušan. Jenže já s kamarádkami šla na kávu dvakrát za půl roku a Dušan děti vezl na kroužky pětkrát za školní rok. I to mu přišlo nesnesitelné.

Ale tak nějak jsem si na jeho chování zvykla. Věděla jsem, že on je můj manžel, on je otcem mých dětí a společně nám je nejlépe. Ať se to občas nemusí tak jevit. Upnula jsem se na svůj sen a šla za tím, aby se splnil. A zdálo se, že Dušan se v domě taky našel. Měli jsme společný projekt a aktivně ho realizovali. Vyřídili jsme si hypotéku na dům, který jsme koupili.

Patrik (50): Koupil jsem drahý dům, protože chci klid. Nehodlám poslouchat, jak se moji sousedi hádají

Dva měsíce, co mě moc netěší

Už dva měsíce bydlíme v novém, ale já jsem smutná a zklamaná. První den, kdy jsme oficiálně bydleli v našem domku, mi manžel řekl: „Dům je tvůj sen a šel jsem do toho jenom kvůli tomu, že budu mít větší klid. V bytě na sebe neustále narážíme. Tady máme víc prostoru a soukromí. Jsem na tebe alergický a v manželství jsem jen kvůli dětem.“

Stála jsem jako opařená a zírala na Dušana. Nechápala jsem, proč měl potřebu mi ublížit. Proč řekl tak ostrá a krutá slova. Vzali jsme si hypotéku na dva miliony, byt jsme prodali a já mám žít v manželství, kde mi manžel do očí řekl taková slova. Snažím se fungovat, ale nemám z ničeho radost. Připadám si jako v kleci, odkud není úniku.

Jiří (48): Přestěhoval jsem se na malé město, ale jako rozvedený doktor mám problém. Ženy mi nedají pokoj

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].