Naše přední operní pěvkyně Dagmar Pecková pozvala magazín Lifee.cz s pořadem Vítejte do svého domu, který v Praze koupila v roce 1992. Architektka jej upravila skutečně atypicky. Je svérázný stejně jako jeho majitelka, která se ve svém obýváku ráda obklopuje zajímavými artefakty.
Operní pěvkyně a dnes už i herečka a spisovatelka Dagmar Pecková usedla s Lifee.cz v pořadu Vítejte v obývacím pokoji, který je nápaditě propojený s kuchyní a v němž nechybí ani krb. Připadáte si tady jako v jiném světě a pak se od hostitelky dozvíte, že: „... v příštím roce bude mít tohle malý sídlišťátko, takzvaný starý Spořilov, sto let!“
Dagmar Pecková má ráda o všem přehled
Máte opravdu zajímavě zařízený dům, je tady například atypická kuchyně, kousek od ní krb, piano… Máte na jeho podobě nějakou zásluhu?
Když jsem tenhle dům v roce 1992 koupila, zadala jsem architektce Ivance Kubeškové, aby z toho něco vytvořila. Tady dole, kde se právě nacházíme, byly původně tři místnosti.
Tři místnosti?
Byly to opravdu malilinkaté místnůstky. Příští rok bude
tohle malé sídliště, starý Spořilov–Záběhlice, slavit sto let. Ivana nechala
jen některé nosné sloupy a zdi a zbytek probourala. Dozadu pak přistavěla zimní
zahradu, a tak vznikla jedna obrovská místnost, ve které je kuchyň, jídelna,
studovna a krb. Je to vymyšlené tak, abych měla přehled o tom, co se děje, i když
vařím a lidé se zatím baví – a aby kuchyň byla přístupná každému, kdo se chce
podívat, co dělám.
Je nějaký rozdíl v bydlení tady a v bydlení v Německu, kde se svojí rodinou převážně přebýváte?
Rozdíl je v tom, že dům v Německu je podstatně větší, až
donedávna, než děti odešly z domu, jsme tam byli všichni. Teď už jsou dcera i
syn dospělí a velcí, takže na ten obrovský barák zůstáváme s manželem sami
dva a přemýšlíme, jestli to není moc, jestli bychom si třeba nekoupili nějaký
byt a dům prodali.
Během studií žila Dagmar Pecková leckde
Prozradíte nám, kde jste vyrůstala?
Vyrůstala jsem v malé vesnici blízko Chrudimi, tedy lépe řečeno mezi Pardubicemi a Chrudimí. Do dneška je to úplně normální vesnice, kde byl rybník a stadion – vlastně v zimě to byl stadion a v létě jsme tam s klukama hráli fotbal. Je tam také takový zámeček, kde býval Národní výbor a mateřská školka. Eh, ten zámeček je strašně krásný, ale myslím, že se mu dnes už moc nevěnují, takže nevím, v jakém je stavu. Někdo by ho měl koupit a dát do pořádku.
Když jste pak studovala v Praze, tak jste asi bydlela různě…
Nejprve to bylo na internátě, kde jsme byly tři holky na pokoji. Pak jsme s mou
přítelkyní a kamarádkou Šárkou bydlely po různých podnájmech. Náš studentský život
byl velice dobrodružný, popisuju ho ve své knížce. První podnájem byl v ulici
Karolíny Světlé. Měly jsme malinkou místnůstku s palandami a umyvadlem a
topily jsme uhlím. Neměly jsme ani sprchu, všechno bylo staré a špinavé. Byla
tam navíc příšerná bytná, takže to nebylo úplně jednoduché.
A nakonec jste se dopracovala až k vlastnímu bytu…
Je to tak, po otci jsem zdědila byt v Hradci Králové. Ten
jsem pak promptně vyměnila za příšerný suterénní byt na Praze 6 a za čas se
podařilo ho vyměnit za byt ve věžáku. Když jsem začala působit v Drážďanech a v Berlíně,
i tam jsem měla kde bydlet, ale do Prahy jsem se pořád vracela. Nakonec se mi v
roce 1992 podařilo koupit tenhle řadový domeček.
Dagmar Pecková má na zdi býka
Jste obklopena krásnými věcmi, co třeba ten starý šicí stroj? Šije na něm ještě někdo?
Ne, nešije, ale babička na něm šila. Je to stroj z 20. let minulého století. Má na sobě ještě kryt, takže ten roh s hodinami a šicím strojem jsem si vzala z domova, za mého dětství jsme bydleli s babičkou a dědečkem, rodiči mé matky.
A co ten obraz býka? V obýváku mě takový obraz docela překvapuje…
Bohužel to není originál, ale pouze jedna z mála kopií, které existují. Jednou
jsem jela na vysokou školu do Freiburgu, což je blízko města, kde bydlíme a tenhle
žluto-hnědo-červeno-černý býk byl za výlohou. Projíždím kolem, všimnu si ho a koukám
na něj s otevřenou pusou: „To je úžasnej obraz!“ A hned volám
manželovi: „Prosím tě, zajeď do tohohle obchodu a kup ten obraz, co je za výlohou, toho bejka!“ A tak ho koupil.
No a poslední otázka – co mě úplně uchvátilo, kromě býka – na parapetu máte tisíce slonů! Vy je sbíráte?
Tisíce ne, spíš takovou desítku. Dřív jsem je sbírala – buď jsem nějakého objevila
ve starožitnostech, nebo mi ho lidé přinesli, nebo přivezla moje dcera z cest.
Teď už jsou to spíš takové krámy. Ale slon prý musí být bílej a s chobotem
nahoru – pak přinese štěstí. Několik slonů mám ale s chobotem dolů, takže už to
radši nezkoumám.
Co dalšího můžete ve videoreportáži s Dagmar Packovou vidět a slyšet:
- Jestli její manžel Klaus umí vařit
- Jak se jmenovala vesnice, kde vyrůstala
- Jak se jmenuje první knížka, kterou napsala
- Kde všude v Praze během studia bydlela
- Od koho jsou obrazy v obýváku
V galerii si prohlédněte snímky z naší návštěvy v domě operní pěvkyně Dagmar Peckové v Praze.









