Opěrní pěvkyně Dagmar Pecková si manžela Klause hýčká: V krásné zimní zahradě spolu mohou stolovat celoročně

Ke stolu v zimní zahradě usedlo spolu s Dagmar Peckovou nejen Lifee.cz s pořadem Vítejte, ale i Dagmařin manžel Klaus Schiesser. Na otázku, jaké to je žít s operní pěvkyní, odpověděl ve své rodné němčině a Dagmar jeho slova se smíchem přeložila: „Většinou je to úplně normální. Ale když mám třeba před premiérou, jsem obtížnější. A jinak je to spíš víc než normální.“ Pak už servíroval vynikající oběd, který Dagmar sama připravila, a vyprávěla nám u něj o svém uměleckém životě.

Na návštěvě v kuchyni Kláry Vytiskové: Už deset let máme provizorní ze zbytků nábytku ze sklepa

Dagmar Pecková je i spisovatelka

Váš manžel je úžasný muž, který vám musel hodně pomáhat, protože jste, ačkoli jste měla dvě malé děti, zpívala po celém světě. Jak jste to zvládala?
Musí se víc organizovat a plánovat, ale Klaus měl tu výhodu, že pracoval v orchestru, kde měl víceméně stálou pracovní dobu, i když sem tak také odjel na za zájezd. Moje matka už byla po smrti a jeho matka byla ještě zaměstnaná, takže nám moc pomoct nemohla. Poradili jsme si chůvou a pak také děti hodně jezdily se mnou. Zpívala jsem už od čtvrtého týdne po porodu.

A kde například jste zpívala, když byly děti maličké?
V Lipsku nebo v Drážďanech. Klaus samozřejmě jezdil se mnou a s chůvou a jezdili jsme hodně – lezlo to hrozně do peněz, ale zvládli jsme to. Dneska jsou děti dospělé, jsou z nich, jak se to dneska říká, řádní lidé, a mám z nich radost. Myslím, že jsme rodičovskou činnost zvládli dobře.

Máte nějaký příběh z vašeho cestování? Třeba něco, co jste zažila a vůbec jste to nečekala?
Všechno si přečtete v knížce s názvem Ty vole se neříká, kterou jsem napsala sama, bez cizí pomoci jakéhokoliv novináře. Kniha byla celkem úspěšná a hodně se prodává. Najdete v ní sto a jedna příběhů z mého života, z cestování i z dětství. A vzhledem k jejímu úspěchu teď píšu druhý díl.

Jan Onder doma schovává šaty tanečních partnerek ze StarDance: Pochlubil se róbami Dany Batulkové i Kateřiny Baďurové

Dagmar Pecková a festival Zlatá pecka

Jak to, že jste tak multifunkční? Například jste vymyslela svůj vlastní festival Zlatá Pecka...
To jsme si ještě s bývalým starostou, Petrem Řezníčkem, řekli, že v Chrudimi je spousta krásných míst a je škoda je nevyužít. Je tam divadlo, úžasný gotický kostel, kde se dá hrát duchovní hudba, zahrady pro venkovní koncerty a jeden z nejkrásnějších koncertních sálů v Čechách vůbec, Fibichův sál. Dá se tam dělat spousta věcí a Chrudim vždycky byla kulturní. Každý rok věnujeme festival nějaké osobnosti a letos jsme festival věnovali baroku a Johanu Sebastianu Bachovi, protože má hned dvojí výročí: 340 let od narození a 275 let od úmrtí. Jak to bylo a jak je to dnes?

Vy děláte scénář, nebo jak to celé vymýšlíte?
Já dělám dramaturgii. Ne scénář, spíš dramaturgii. Když mám všechno vymyšlené, oslovíme umělce, jestli by přijeli na Zlatou pecku, a většinou to vyjde.

Co vás k tomu, že jste se do toho pustila a pořád pokračujete, vede?
Je to práce, která nás všechny těší. Ve spolku Zlatá pecka, který jsme založili po odchodu od města, to děláme všichni zadarmo. Seženeme peníze tak, abychom zaplatili umělce, a pro nás už nic nezůstane. Ale děláme to s přesvědčením a s láskou. Bylo by strašná škoda, kdyby se festival nekonal, protože jsme do něj už vložili spoustu energie, úsilí a vlastního života. Kolikrát si říkám, proč si dělám život ještě daleko složitější, než ho mám, proč se na to nevykašlu.

Pavel Berky z MasterChefa ukázal provizorní kuchyni, ve které vaří na statku: Místo linky má jen stolky

Za kariéru Dagmar Peckové může Jaroslava Adamová

Původně jste chtěla na konzervatoři studovat herectví, předvedla jste monolog ze hry Radúz a Mahulena a někdo vás tam nepochválil...
Jaroslava Adamová, postrach to všech. Dokonce ona sama hrála v této hře Runu! Když jsem se po monologu uklonila jak na školní besídce, ozvalo se za dýmem z cigaret – ona hulila jednu za druhou: „Děvenko, jak to dopadlo o patro výš?“ Věděla, že jsem ještě dělala zkoušky na zpěv. A odpověděla si sama: „No, nevím, nevím, tak se rychle běžte podívat.“ Tak to bylo jasné, že jo.

A teď jste hrála v několika činoherních kusech! Ráda bych se zeptala na Mistrovskou lekci, kterou jsem měla tu čest vidět a která byla opravdu úžasná!
V podstatě to byla taková One Woman Show. Mladoboleslavské divadlo se rozhodlo, že už v tom nebude pokračovat, což je velká škoda, protože představení byla vždycky vyprodaná. Tu roli jsem dělala strašně ráda, už proto, že jsem s Marií Callas už od konzervatoře „srůstala“, měla jsem ji naposlouchanou, četla jsem o ní spoustu knih a publikací. Byla to žena s nelehkým životem a obrovská umělkyně. Díky tomu jsem přesně věděla, o čem hraju, operní svět jsem měla zmapovaný a a dokázala jsem se vžít do jejích pocitů.

A máte teď něco nového v plánu?
Marek Epstein pro mě napsal divadelní hru Milena, která se také hraje v Mladé Boleslavi. Je to o Mileně Jesenské a její dceři Honze, je to velmi dramaticky vypjaté a skvěle udělané. Režie se ujala Adéla Stodolová Laštovková a myslím, že to je opravdu kvalitní. Přijďte se podívat!

Co dalšího se ve videoreportáži s Dagmar Peckovou ještě dozvíte:

• Jak dlouho kojila svoje děti
• V jakých městech ještě zpívala, když byly děti malé
• Jakým osobnostem byl v minulých letech věnován festival Zlatá pecka
• V jakých rolích ji můžeme vidět v Národním divadle v Praze
• Jak se stalo, že se jaká mladá operní pěvkyně dostala do Drážďan

Na fotografie z bydlení Dagmar Peckové se můžete podívat v naší galerii.