
Adamova manželka Radka miluje alkohol a využije jakoukoli příležitost k tomu se opít. Adam se začíná bát o její zdraví...
S mou manželkou Radkou jsme spolu již mnoho let. Radka je skvělá ženská, výborná máma i úžasná manželka. Má snad jen jeden jediný problém – alkohol.
Moje manželka ráda pije alkohol odjakživa
To, že má Radka problém s pitím, mi začalo docházet až v posledních několika měsících. Seznámili jsme se jako velmi mladí, když nám bylo kolem dvaceti a slavil asi každý v našem věku. Hlavně jsme oba pocházeli z vesnice, kde se nějaké akce a hodovačky pořádaly prakticky neustále. Takže jsme si často dávali pivo, víno, někdy i nějaký tvrdý alkohol.
Když nám bylo pětadvacet, tak jsme se vzali a přestěhovali se do většího města. Začali jsme oba pracovat a jak jsme měli víc peněz, pořádně jsme si dopřávali. Radka naprosto milovala večer si sednout se sklenkou dobrého vína k televizi. Někdy vypila jednu, jindy ale klidně dvě nebo tři. Už u toho jsem měl zbystřit, přišlo mi ale jen, že si užívá klidu po dlouhém dni. Neměl jsem jí pití po večerech za zlé, ani když to přehnala a opila se tak, že usnula na gauči. Ochotně jsem ji pak přenesl do ložnice a ráno jí pomáhal s případnou kocovinou.
Na každé oslavě se opije
Pak jsem si ale začal uvědomovat, že Radka má tendenci se hrozně opít na všelijakých oslavách. Bylo jedno, co se slaví, jestli něčí svatba nebo úmrtí, narozeniny nebo výročí. Vždy trávila víc času na baru než s oslavenci. A vždycky se hrozně opila, kolikrát až do němoty. Všichni to brali tak, že se jen baví a že jako žena málo vydrží.
„Radko, ty jsi se zase úplně zlískala,“ vzdychal jsem nad ní, když jsem ji celou vysmátou a neschopnou chůze táhl do pokoje. Moje manželka ale chtěla alkoholem oslavovat všechno, i to, co vůbec nebylo nutné.
Všechno se stalo důvodem k tomu, si připít
„Zhubnula jsem tři kila,“ oznámila mi jednoho dne pyšně, když se oblékala. „To byl můj cíl pro tento měsíc… na to bychom se měli napít.“„
„Nepopírá pití alkoholu trochu smysl hubnutí?“ zeptal jsem se jí nedůvěřivě. Ona ale trvala na tom, že si dáme panáka. Nakonec si dala čtyři a skončila celá vysmátá na podlaze. O pár dní později chtěla oslavit to, že si udělala u kadeřnice nový účes. Prý je to velká změna a musí se napít na kuráž. Potom nám vrátili auto z opravny, a to si prý zaslouží sklenku vína. Stejně tak i to, že jsem konečně opravil rozbité rádio, prý bych si měl dát panáka a ona si dá se mnou. Začal jsem si postupně uvědomovat, že to, jak moc po alkoholu touží, může být seriózní problém.
„A nepiješ trochu moc? Nedávala sis včera večer víno? A nebyla jsi o víkendu úplně opilá?“ zeptal jsem se jí jednoho večera, když si k večeři namíchala silně alkoholický koktejl.
„Prosím tebe, co to plácáš,“ protočila nade mnou očima, „jenom si ráda dopřeju, toť vše.“
Bojím se o její zdraví
Já o ni ale začínám mít opravdu strach. Děsí mě množství alkoholu, které konzumuje, a ani si nechci představit, jaký to musí mít vliv na její zdraví. Musí mít úplně zničená játra, možná i mozek. Ale nevím, jak jí pomoct. Nenechá si říct, že může mít problém, naprosto to nepřipouští. Jakýkoliv náznak snadno vyvolá hádku a já se s ní hádat nechci. Ale zároveň se nechci koukat, jak se ničí. Nechápu, že si to neuvědomuje. Měla by víc myslet na svoje zdraví a měla by dát na moje rady. Doufám, že to brzy přestane, anebo že se odhodlám a její alkoholismus nějak zarazím.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




