Výživový specialista Petr Havlíček o životě s vážnou nemocí střev, radách v pořadu Jste to, co jíte i klamavé reklamě, která mu vybělila zuby

Odborník na zdravé stravování Petr Havlíček (57) se proslavil před dvaceti lety společně s doktorkou Kateřinou Cajthamlovou v pořadu Jste to, co jíte. Tenkrát pacientům na míru sestavoval jídelníčky opřené především o čísla a tabulky. Zpětně říká, že v oblasti hubnutí a zdravého životního stylu se od té doby mnohé změnilo. „Nepamatuju si, co všechno jsem před těma 20 lety nakecal,“ říká upřímně. „Samozřejmě že se to vyvíjí, protože se vyvíjí i ty informace. Slyšel jsem krásný pořekadlo, říkal ho prezident Zeman, když ho parafrázoval, že jen blbec nemění svůj názor.“

Dvacet let od natáčení dokáže například uznat, že není nutné dodržovat pět jídel denně, nebo že psychika má na úspěšném hubnutí lví podíl. „Kateřina vždycky říkala, že je to o hlavě, a já jsem říkal, že to je o těch číslech. A jednou jsme někde seděli a já říkám: ,Hele, Kateřino, měla jsi prostě pravdu.' Ta hlava je v podstatě to zásadní,“ přiznává Petr Havlíček. „Sice jsme to tehdy pojímali jinak, a ono tam toho s tou hlavou zas až tolik nebylo. Tolik věcí se také nevědělo, všechno postupuje dál.“

Petr Havlíček radí, jak na pitný režim: Proč do něj počítat i kávu a jak moc nám škodí alkohol?

Petr Havlíček vzpomíná na pořad Jste to, co jíte

Petře, všichni si v souvislosti s vámi pamatujeme na pořad, který se jmenoval Jste to, co jíte. A byl to velký hit.
Asi po určitou dobu ano, protože to byl úplně první lifestylový pořad, který se objevil.

Byla tam přísná paní doktorka Kateřina Cajthamlová. Vy jste byl míň přísný a hrál jste si s čísly. A to se nám všem hrozně líbilo.
No, a to byla trošku blbost. Kateřina vždycky říkala, že je to o hlavě, a já jsem říkal, že to je o těch číslech. A jednou jsme někde seděli a já říkám: „Hele, Kateřino, měla jsi prostě pravdu.“ Ta hlava je v podstatě to zásadní. Sice jsme to tehdy pojímali jinak, a ono tam toho s tou hlavou zas až tolik nebylo. Tolik věcí se také nevědělo, všechno postupuje dál. Takže dneska říkám: „Ano, Kateřina tehdy měla pravdu. S lidmi, kteří mají problém, který se týká životního stylu, je potřeba pracovat jinak než přes čísla.“

Jste jeden z mála lidí, u kterého mě baví, že své názory posouváte dál a nezůstáváte na jednom místě. V pořadu Jste to, co jíte, bylo, že musím jíst asi zhruba pětkrát denně, že?
Pětkrát, ano.

Měla jsem výčitky, že to nejde, protože nemám čas. A teď jste paradoxně ten, který naopak říká: „Jsi dítě, abys svačil? Ne. Takže nemusíš jíst pětkrát denně.“
Ale můžeš, když potřebuješ.

Přesně tak. To musela být dlouhá cesta.
Slyšel jsem krásný pořekadlo, říkal ho prezident Zeman, když ho parafrázoval, že jen blbec nemění svůj názor. Používal to také Winston Churchill. Mně se ale líbí něco úplně jiného: „Ten, kdo nikdy nezměnil názor, tak pravděpodobně nikdy žádný neměl.“

Názor si samozřejmě tvoříte na základě toho, co víte, znáte, to, co se vám v podstatě povede vyzkoušet. A pak je to i o tom, že když máte další informace, tak je to zase o odvaze: „Hele, pojďme to zkusit třeba trošku jinak. Co když mají pravdu, netrvat rigidně na tom jednom a tom samém, ale vyzkoušet něco nového. Třeba to bude mít větší efekt.“ A pak zas zjistíte, že efekt má možná všechno dohromady a že záleží na konkrétním člověku, co je u něj vlastně ta schůdná metoda.

Protože trvat na tom, že: „Ne, nesmíte svačit, musíte mít jenom tři jídla,“ nebo někteří dokonce říkají: „Jenom dvě jídla,“ někdo tlačí: „Jenom jedno jídlo!“ Tak to jsou nesmysly. Vždycky potřebujete zohlednit člověka – kdo je, co je, jakým způsobem žije. Nedá se nacpat do krychle nebo do nějaký excelový tabulky. Bylo by to báječný. Všem by se nám báječně žilo – zadáte tam všechno a z tabulky vám vypadnou všechna čísla. Ale tak to není.

To je škoda, že? Jak zjistit, co vyhovuje přesně tobě, když vlastně sám nevíš, co ti dělá dobře a co ne. Člověk chce pravidla a chce tabulky.

Vy chcete jistotu. Nechcete tabulky, pravidla. To je spíš taková jistota v tom: „Vím, že to dělám dobře.“ Moje hlava to chce, protože nechce nejistotu. Proto chceme černobílé vidění a nechceme o tom přemýšlet.

Miluška Bittnerová přiznala vážnou nemoc: Strašně mě bolelo břicho a dlouho se nevědělo, co mi je

Petr Havlíček o své nemoci: Ulcerózní kolitida

Mám ulcerózní kolitidu, což je nemoc střev. Vy ji máte také. Nedělají mi dobře rostlinné proteiny - hrách, čočka, cizrna.
Záleží také na vašem zdravotním stavu.

Nemůžu ani ty umělé bílkoviny.
Myslíte izoláty a koncentráty, čistou bílkovinu.

Čistou bílkovinu. Jsem na ni alergická. Jak do sebe dostanu ve správném množství bílkoviny, když jsem takhle omezená? Co můžu dělat? Myslím si, že nejsem sama.
Tahle omezení má samozřejmě víc lidí a specificky třeba onemocnění střev, kde záleží také na složení střevního mikrobiomu. Máme ho jiný než lidé, kteří jsou zdraví, a tak se nám s tímhle onemocněním může stávat, že na to, na co ostatní nereagují, tak my reagujeme negativně. Přesně chápu, o čem hovoříte v případě rostlinných proteinů, protože ta střevní dysbióza způsobuje to, že určité typy vlákniny náš mikrobiom dokáže přechroupat extrémně rychle, takže pak se objevují bolesti břicha.

Byť jsou to potraviny, které jsou velmi prospěšné, tak ale v momentě, kdy mi to způsobuje tenhle problém, tak potřebuju hledat alternativy. U těch autoimunit se hovoří o tom, že jedním ze spouštěčů, nikoliv příčin, ale ze spouštěčů, je stres. A asi se shodneme na tom, že chodit celý den s tím, že mě bolí břicho, jsem nafouklej, je společensky neúnosné a je to stres. Když už tam ta bolest je, tak lidé, kteří trpí na bolesti střev, tu bolest vnímají mnohem intenzivněji než člověk, kterému se to stane jednou za čas.

To máte pravdu.
Potom je nutné zvážit pro a proti a nastavit to jídlo tak, abych s tím byl v pohodě. Tohle onemocnění může mít různé fáze. Ve fázi vzplanutí neboli relapsu jsou tohle věci, které jsou naprosto nevhodné. Já tam naopak potřebuju mít velmi šetřivou, lehkou a dobře stravitelnou dietu tak, abych to střevo dál nedráždil. Naopak ve fázi remise můžu opatrně zkoušet některé dráždivější potraviny, ty nadýmavější, a přidávat. Takže je to o výběru.

Takže prostě pokus omyl.
Vlastně ano. Vyřadím to, co mi dělá problém, a pak zkouším zavádět ty potraviny zpátky a sledovat svoji reakci. Musím být u toho přítomen. Musím být při vědomí, abych si tohle stihnul navnímat, abych měl trpělivost zavádět jednu potravinu za druhou. A ne: „Dobrý, nahrnu tam jablka, hrušky, udělám si maso na cibuli, přidám česnek, dám si k tomu pšeničnej chleba a pak...“

A budu zdravej!
Pravděpodobně budu zase jako balón s bolestmi. A teď: „Co to bylo? Bylo to jablko? Byla to cibule? Byl to ten chleba, nebo co vlastně způsobilo ten problém?“

Kateřina Cajthamlová není fanoušek pořadu Extrémní proměny: Mám hypotézu, že dochází ke klamání diváků

Podvod s umělou inteligencí a želatinou

Nedávno jsem se dívala na jeden díl vašeho podcastu, kde jste mluvili o doplňcích stravy.
A teď je otázka, jestli jste viděla pravou reklamu, anebo fejkovou reklamu.

Opravdu jsem s vámi viděla rozhovor.
Teď se prodává něco s želatinou, a to je bohužel umělá inteligence.

Takže z toho nemáte žádné peníze?
Nemám z toho žádný prachy, mám z toho jedině problémy, protože občas někdo pošle naštvanej e-mail, že jsem je podvedl. „Vždyť pane Havlíčku, ale my vám věříme!“ Je to těžký. Takže žádný kolagen, žádná želatina na hubnutí.

Opravdu to existuje?
No jasně, je to nádherná dlouhá reklama, která se tváří jako reportáž a rozhovor se mnou, kdy mluví jedna známá herečka, jak nádherně zhubla, a že do té doby, co jsem potkala Petra, tak je to úžasný, zhubla jsem, všechno je perfektní a je to strašně jednoduchý. A pak je tam střih na mě, jak já mluvím o té želatině na hubnutí, jak si to lidi můžou koupit a jak to funguje líp než nejmodernější léky na hubnutí. Jenom to stojí rachejtli.
Mám to všude na svých sociálních sítích, na webových stránkách, ať si to ty lidi nekupujou, že to je podvod. A nejvíc mě na tom fascinuje, že lidé jsou potom schopní si na těch mých webových stránkách, kde je napsané „Bacha, je to podvod“, najít moje telefonní číslo nebo kontakt na mě a napsat mi, že jsem způsobil to, že vyhodili 4 000 Kč za měsíční dávku.

Tak to slyšíte, želatinu ne!
Želatina v určité formě jako doplněk stravy – samozřejmě proč ne. Ale ne tahle želatina na hubnutí. Želatina na hubnutí nefunguje. Ale je tam jedno pozitivum, na té reklamě: Mám tam jiný zuby! AI mi udělala krásný bílý zuby, podobný jako měl Jirka Krampol.

Takže svítíte do dálky, dobře.
A mám tam ještě všechny vlasy. Takže jsem tam mladej, krásnej, možná i nos mi narovnali. Asi abych byl důvěryhodnější.

O čem dalším promluvil Petr Havlíček:

• Kolik proteinu bychom ideálně měli užívat?
• Lze vylepšit střevní mikrobiom fermentovanými potravinami?
• Komu by doporučil přerušovaný půst
• Proč se bývalí kuřáci mají tendenci přejídat?
• Proč se tělo ve stáří zbavuje svalů?

Na fotografie Petra Havlíčka s jeho dětmi se můžete podívat v naší fotogalerii.