Rozárie (24): Táta roky sliboval firmu mému ženichovi. Když jsem si ho konečně našla, začal šokovaně couvat

Příběhy o životě: Táta roky sliboval firmu mému ženichovi. Když jsem si ho konečně našla, začal šokovaně couvat
Zdroj: Freepik

Rozárii otec celý život tvrdil, že až si najde manžela, předá mu svoje podnikání. Ona si ho našla, dokonce u něj ve firmě, ale otec se ke kroku nemá.

Gabriela Budějcká
Gabriela Budějcká 22. 09. 2026 06:30

Táta si před třiceti lety založil firmu na výrobu kovových konstrukcí, dnes má přes dvacet zaměstnanců. Odmalička říkal, že firmu jednou předá muži, kterého si vezmu, protože mně samotné v podnikání nikdy moc nevěřil. A já jsem o jeho firmu ani nejevila zájem. Jsem spíš umělecky zaměřená.

Začal pochybovat

Před třemi lety si táta na letní sezónu vzal brigádníka na sklad, jmenoval se Martin. Chodila jsem tehdy do firmy pomáhat s fakturami, potkávali jsme se v kanceláři i ve skladu. Martin ve firmě zůstal, postupně se vypracoval na vedoucího skladu a teď dělá i část nákupu materiálu. Táta si ho pochvaloval, říkal, že je šikovný a spolehlivý.

Když jsme s Martinem oznámili zasnoubení, čekala jsem, že táta konečně řekne to, co roky sliboval. Že si ho vezme jako partnera a postupně mu firmu předá. Místo toho se tomu tématu začal vyhýbat. Kdykoli jsem to nadhodila, změnil téma nebo řekl, že na to je ještě čas.

Jednou v sobotu na návštěvě jsem na něho uhodila, jestli si to s předáním firmy Martinovi rozmyslel. „Martin je dobrý zaměstnanec, ale vést firmu je jiná liga. Nejsem si jistý, jestli na to Martin má.“ Řekla jsem mu, že mi to nedává smysl – že přece roky tvrdil, že chce firmu předat muži po mém boku, a teď, když ho konečně mám, couvá.

Musela jsem ho přesvědčit

Zkusila jsem si odpovědět sama – táta si zvykl na Martina jako na zaměstnance, ne jako na budoucího nástupce, a najednou nevěděl, jak z té představy udělat realitu. Anebo si nemyslel, že si někdy najdu někoho, kdo by mu jen zdánlivě vyhovoval.

Navrhla jsem mu, ať dá Martinovi šanci vést jeden konkrétní projekt sám od začátku do konce, bez tátova dohledu, a podle výsledku se pak rozhodne. Táta chvíli váhal, pak souhlasil.

Martin ten projekt za tři měsíce dotáhl do konce, dokonce s lepším ziskem, než táta čekal. Na další firemní poradě oznámil, že se Martin stane ve firmě společníkem, jakmile se vezmeme. Já jsem ráda, že nakonec došlo na moje slova. A nás už teď čeká jen svatba.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte u Ireny Obermannové

Vítejte u Ireny Obermannové

Související články

Další články