
Saša si myslela, že pro ni partner udělá cokoliv. On si ale svoje představy o svatbě nenechá vzít, a tak to vypadá, že termín veselky budou odkládat...
Já chci klasickou veselku a důstojný obřad. Přítel se chce ženit v teniskách a pak baštit opečený buřt s hořčicí. Zjišťuji, že si beru někoho, koho vlastně vůbec neznám. Nejsme schopni najít kompromis a to je zásadní problém.
Růžové brýle jsem nosila příliš dlouho
S Radkem nám to klapalo přes rok, nemohla jsem si stěžovat. Když konečně potkáte hodného chlapa, který si vás všímá, poslouchá vás a stará se, je to opravdu zázrak. Vážím si toh, a tak mu oplácím stejnou měrou, okolí nás nazývá „hrdličkami“, protože vypadáme pořád zamilovaně. Nikdo se nedivil, že došlo na zásnuby. I já jsem čekala, že do toho brzy praštíme. Nač čekat?
Radek mi dal prstýnek po babičce na vyhlídce v jeho rodném kraji, bylo to romantické a neváhala jsem ani vteřinu. Pomalu teď plánujeme svatbu, diskutujeme, debatujeme a snažíme se nebýt moc rozčarovaní. Tedy, hlavně já. Protože máme na veselku rozdílné pohledy a jak se ukázalo, Radek ze svých zásad neustoupí. Takového ho neznám.
Možná jsem si ho celou dobu idealizovala, protože teď se mi odkrývá jeho pravá tvář a jsem dost překvapená. Byli jsme jsem k sobě celou tu dobu tak milí a pozorní, nebyl ani důvod se hádat. Ale nyní si říkám, že bych ráda zjistila, koho si vlastně beru. Protože jak to tak vypadá, je to úplně někdo jiný. Chce svatbu bez kněze a jíst špekáčky!
Naše rozdílné představy
Nechápu, jak je možné, že máme tak jiný pohled na věc. A hlavně fakt, že pro mě Radek neudělá první poslední! Chci svatbu v kostele, velkou hostinu a večírek alespoň pro sto lidí. Chci krásné šaty, na něž nebudu vzpomínat jen já, ale všichni svatebčané. Chci nezapomenutelný zážitek a zasloužím si ho.
Radek by rád komorní svatbu na radnici a pak s rodiči rychlý oběd. Mejdan s kamarády na chalupě u ohně s buřtem a pivem. „No, tak to si udělej mejdan na čarodějnice a my dva si můžeme udělat opravdovou veselku,“ dělala jsem si zprvu legraci. Nebyl to ale vtip. Radek chce raději šetřit na bydlení a neutrácet za šaty.
„Třicet tisíc za hadr, co budeš mít jen jednou na sobě? Nebuď povrchní nevěsta. Tanec pod hvězdami v džínách, to je svoboda! Nemusíme plnit ničí představy!“ Jenže šlo o moje představy a to mu je asi jedno. Nehodlá hledat kompromis a budeme muset asi termín odložit. Nebo si snad mám brát chlapa, co hodlá stát na obřadu v teniskách?
Co mě s ním ještě čeká?
S obavami a zlým tušením jsem se zeptala na líbánky. Jistě, chce jet pod stan, ukázat mi oblíbená místa. Najednou zjišťuju, že je Radek jiný, než jsem si vysnila. Zas tak moc na mě nedá a je šíleně tvrdohlavý. Jak si vlastně ten život představuje? A co výchova dětí? Bude to pedant, skrblík a otravný táta, co všechny nutí v sobotu ráno běhat a po obědě na výlet po hradech a zámcích?
Mým představám se vysměje, nehodlá je sponzorovat a vždy bude „po jeho“? Začínám se obávat, že jsem si špatně vybrala. Máme jiné hodnoty a nejsem taková princezna, pro kterou by je její partner klidně „přetrhl“. To mě zklamalo a říkám si, jestli třeba o něco lepšího nepřijdu.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




