Facebook
Instagram
TikTok
YouTubeJana se pokoušela vydělat si pár korun navíc do rodinného rozpočtu pronajímáním dceřina dětského pokoje. Už u nich nebydlela a byl to jejich dům. Ale když se to její dcera dozvěděla, udělala neskutečnou scénu.
Když nám dcera napsala, že na víkend přijede domů, měla jsem radost. Neviděli jsme ji od Vánoc. Slíbila, že dorazí v pátek večer, tak jsem navařila její oblíbené jídlo a koupila víno, které má tak ráda. Měla jsem připravené i čisté povlečení. Těšili jsme se, ale báli jsme se, co řekne na nové uspořádání.
Nevarovali jsme ji
Její pokoj jsme totiž na jaře začali pronajímat. Původně to měl být jen způsob, jak trochu ulevit rozpočtu. Ceny energií nám šly nahoru a manžel je už skoro rok v důchodu. Když jsem ten pokoj připravovala pro první hosty, bylo to zvláštní. Nechtěla jsem nic vyhazovat, ale pár věcí jsme přestěhovali do sklepa. I tak mi ale přišlo zbytečné, aby místnost ležela ladem, když může aspoň něco vydělat.
Když dorazila, hned mi bylo jasné, že něco tuší. Přijela dřív a my nestihli uklidit po posledních hostech. Na posteli byly cizí ručníky, vedle nočního stolku poloprázdná láhev vody. Řekla jsem jí, že dnes spí na gauči a že jsme to měli domluvené. Že jsme přece posílali SMS. Neposílali. A i kdyby, stejně by to nepochopila.
Utekla od nás
Tvářila se, že to bere. Šla si ohřát jídlo a sedla si k nám do obýváku. Ale pak to bouchlo. „Kdy jste se rozhodli můj pokoj pronajímat cizím lidem? Proč jste mi nic neřekli? A kde teda skončily moje věci?“ Zrudla v obličeji a několikrát zvýšila hlas tak, že se i manžel, který se do hádek nikdy nemíchá, ozval. Řekl něco o tom, že je už dospělá a že se nemůže pořád vracet do svého dětského pokojíčku, a co jako čekala?
Naštvala se tak, jak jsem ji nikdy neviděla. Začala na nás křičet, že jsme sobečtí a že na ni nebereme ohled. Pak si vzala svůj batoh, práskla dveřmi a nechala nedojedené jídlo na stole. Víno zůstalo netknuté. A já měla pocit, jako by mi někdo přeseknul pupeční šňůru, kterou jsme mezi sebou pořád měly.
Druhý den přišla zpráva, že spí u kamarádky a že máme prý nový byznys model, tak ať to funguje i bez ní. Od té doby se ozvala jen jednou – a to nám jen napsala, ať jsme tak laskaví a pošleme jí peníze za knihy, které měla ještě ve svém bývalém pokoji.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
Související články
