Gabriela (61): Dali jsme dceři všechno, co si přála. Teď se nás straní, protože jsme prý toxičtí

přemýšlí, smutná
Zdroj: Freepik

Většina z nás pro děti dělá ledacos. Dopřává jim život a volnost a snaží se, aby byly šťastné. Ale i přes všechnu snahu to ne vždy děti umí ocenit a ne vždy to znamená, že nám za to jednou poděkují.

Gabriela Budějcká
Gabriela Budějcká 01. 05. 2025 10:00

Nikdy bych nevěřila, že něco takového budu někdy vyprávět. S manželem jsme dceři celý život dávali to nejlepší. Od malička měla všechno – kroužky, jazykové kurzy, drahé školy, výlety do zahraničí, když bylo potřeba, vytáhli jsme peníze i z posledních úspor. Nikdy jsme jí nic neodepřeli. Ani když byla dospělá, neřekli jsme jí ne.

Trvalo jí, než se našla

Po vysoké škole chvíli tápala. Zkoušela práci v marketingu, pak chvíli učila jógu, chvíli nedělala nic. My jsme jí pořád věřili. Všichni přece hledají, co je opravdu baví. Když přišla s tím, že se chce stát certifikovanou life koučkou, opět jsme ji podpořili. Zaplatili jsme jí kurz za desítky tisíc korun.

Na začátku se zdála šťastná. Mluvila o tom, jak konečně našla smysl života. Posílala nám fotky z různých workshopů, byla pořád usměvavá. Dokonce nám nabízela, že nám pomůže zlepšit vibrace, jak říkala. Moc jsme tomu nerozuměli, ale byli jsme rádi, že je spokojená.

Pak to začalo být zvláštní. Nejprve omezila návštěvy. Tvrdila, že má hodně práce, že je přehlcená. Pak začala rušit i společné oslavy. Prý že tyhle tradiční rodinné akce jsou plné negativní energie. Po pár měsících už komunikace byla skoro nulová. Když jsem jí zavolala, zvedla to jednou za čas, a většinou mi jen suše oznámila, že se teď soustředí hlavně na sebe.

Úplně nás odstřihla

Zlom přišel, když nám jednoho dne poslala dlouhou zprávu. Psal to někdo, koho jsem vůbec nepoznávala. „Možná jste si to nikdy neuvědomili, ale naše vztahy jsou toxické. Podvědomě mě stahujete dolů svými obavami, radami a starostmi. Musím chránit svoje vibrace a nechat za sebou staré programy, které mě drží zpátky.“ Prý máme její rozhodnutí respektovat a nechat ji jít.

Bylo to jako rána pěstí. Dát dítěti celý život všechno, co můžete, a pak slyšet, že jste přítěž. Zkoušeli jsme to ještě zachránit, psali jsme jí, volali, ale bylo to marné. Odpovědí bylo ticho. Nebyli jsme schopni s ní spojit. Nakonec si změnila číslo a telefon přestal vyzvánět.

Dnes ji vídáme jen na sociálních sítích, kde postuje motivační citáty o odpoutání se od toxických lidí a uzdravování svého vnitřního dítěte. Jsme si jistí, že mezi těmi lidmi myslí nás. Pořád si říkám, kde jsme udělali chybu. Možná v tom, že jsme jí dali až příliš. A ona si teď myslí, že štěstí roste jen tam, kde se všechno točí kolem ní.

Další příběhy ze života →


Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vzpomínky televizní hlasatelky Marie Tomsové na listopad 1989: V obýváku jsem schovala 60 lidí, den nato jsem porodila

Vzpomínky televizní hlasatelky Marie Tomsové na listopad 1989: V obýváku jsem schovala 60 lidí, den nato jsem porodila

Související články

Další články