Eduard (43): Lítám mezi prací, dětmi a úklidem u rodičů. Bohatá sestra nedá ani korunu a moje žena trpí

S rodiči mám hezký vztah a mám je upřímně rád. Jenže doba je turbulentní, nároky v zaměstnání vysoké, do toho výchova dětí a nemám žádný čas na relax. Jen spím nebo pracuji, starám se o děti a rodiče. I manželka Katka musela jít stranou. A to mě štve nejvíc.

Štěpán (60): Nesouhlasil jsem, aby partner sestry ležel vedle rodičů. Nebyl součástí rodiny a nezasloužil si rodinnou hrobku

Děti a rodiče člověk nechce ošidit

„Lásko, to byl zase den. Musel jsem se postarat o tátu. Do toho mi hoří v práci dva termíny a já musel jít dříve domů. Takže si nesu práci domů. Promiň. Zalezu si do pracovny a musím to dodělat nebo se šéf zblázní“, omlouval jsem se manželce. Vůči ní mám téměř trvalý pocit viny. Manželka Katka je fajn holka. Podporuje mě. Pomáhá mi, ale jasně mi řekla, že i ona má rodiče, a tak fyzicky u nich pracovat nebude.

Katka rodičům neustále posílá jídlo, vaří pro ně o víkendu, ale se mnou se o ně starat nejezdí. Musím u nich uklízet sám. A tak tam utírám prach, luxuji, umývám koupelnu se záchodem. Mamka zvládne dát prádlo do pračky a do sušičky. Zvládne udělat snídani a studenou večeři. Oběd jim vozí firma a o víkendu mají jídlo od Katky. Na první dobrou to vypadá, že se to zvládnout dá. Ale realita je od teorie vzdálená na hony.

Markéta (33): Roky jsem rodičům posílala peníze. Když jsem v cizině padla na dno, odmítli mi pomoct

Můj čas je naplánovaný na minuty

Samozřejmě tím, že uklízím u rodičů, tak doma už nepomůžu nic manželce. I ona občas jede k rodičům a tam umyje okna nebo udělá nějakou fyzicky náročnou práci, na kterou oni nestačí. Uvědomuji si, že veškerá péče o náš domov je na ní. Snažím se alespoň věnovat dětem, když mi čas dovolí. Ale rád bych děti viděl víc než jen hodinu před spaním. Zkrátka je to náročné. V zaměstnání je velký tlak na výkon. Nikoho nezajímají osobní problémy, nikoho nezajímá, jestli je člověk unavený nebo řeší nějaké zdravotní problémy.

Zaměstnavatel chce za své peníze odvedenou práci a kolikrát mám v poledne na stole studenou kávu z rána. Zdá se mi, že žiju ve zrychlené realitě, kde jsem jako závodní kůň. Svět mi plyne rychle kolem mě a já nestíhám nic. Nemám čas zajít s kamarády na pivko. Nemám čas na rodinu. Vlastně nemám čas si chvíli sednout s rodiči, protože u nich jen něco dělám. A nemám čas ani na sebe.

Renata (37): Švagrová se před sousedy chlubila, jak pečuje o hrob mých rodičů. Ve skutečnosti nehnula ani prstem

Sestra si to uměla zařídit

A přitom by tomu tak nemuselo být. Mám sestru. Ale ta se do péče o rodiče moc nehrne. Prý je matkou malých dětí a nehodlá svůj život někomu obětovat. Neustále mě nutí do toho, abychom rodičům zaplatili úklidovou firmu a pečovatelskou službu. Moje sestra si vzala bohatého muže a peníze u ní nehrají roli. Jenže částka, kterou bychom museli zaplatit, aby se někdo o rodiče staral, je tak vysoká, že si nemohu dovolit zaplatit svou polovinu. Patnáct tisíc je pro mě mnoho peněz.

Sestra z principu nechce zaplatit vše, ale nedělá jí problém dělat, že nevidí, jak já tam dřu. Dokonce jsem jí navrhoval, aby tedy dávala peníze mně, když tam ona pracovat fyzicky nechce. Ale to mě sestra setřela, že je to moje vůle a ona rozhodně nebude platit za něco, co dělám jako syn.

Nejsem prý ani úklidová firma, ani pečovatelská služba. V jednání se sestrou mám, že ona by jednou týdně zaplatila úklidovou firmu a já pak další týden dělal jen drobné denní úklidy. Moc si od této dohody slibuji, zbyl by mi čas na manželku. Katka mi nikdy nic nevyčetla, ale vidím, jak je smutná a unavená z toho, že se prakticky vůbec nevidíme.

Kateřina (33): V malém městě se můj rozvod stal veřejným tématem. Klid jsem našla až díky nastavení pevných hranic

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].