
Jirka se nestačí divit, jak povrchní jeho sestra Květa je. Za posledních pět let měla snad osm partnerů. Vždy si myslí, že je to osudová láska. Jenže s prvním problémem láska končí a následuje rozchod.
„Hele, Květo, nesoudím, ale to snad nebyl takový problém, který by nešel vyřešit, ne? Stačilo si o tom promluvit a najít kompromis. Přeci peníze si musíte vyjasnit, to bude téma po celou dobu vztahu,“ řekl jsem sestře svůj názor a byl oheň na střeše. Květa na mě vyjela, že já měl štěstí s výběrem partnerky, a proto se mi to mluví.
Dlouhodobý vztah je o kompromisech, vím o tom své
„Ale houby štěstí na partnerku. Mnoho věcí mám s manželkou jinak než bych chtěl. Máme rozdílnou představu o výchově dětí. V něčem se neshodneme, ale našli jsme kompromis. Jsou témata, která jsou tabu, jinak se hádáme. A v sexu je to taky o domluvě. Já mám potřebu sexu vyšší jak manželka, a tak ona mi vyjde vstříc a já nemám nereálná očekávání. Prostě umět se pochopit je základ v dlouhodobém vztahu,“ realisticky jsem sestru informoval o skutečném stavu věcí.
„A taky vím, že nemá cenu měnit partnery, protože problémy jsou všude stejný. Výměna nic neřeší. Je třeba si umět popovídat. Vzrušení po čase opadne s každým. Časem zevšední každý. A zůstane co? Zůstane vlastně jen kamarádství s výhodami. A jakási forma lásky. Společné děti. Společná domácnost. Vybudovaná minulost a víra v budoucnost. Je to odpovědnost. A jsem rád, že to máme s manželkou stejně nastavené,“ shrnul jsem svůj monolog.
Sestra je snílek a naivní žena
Jenže moje sestra Květa je snílek. Má v hlavě svou představu o romantické lásce. Po rozvodu už deset let hledá jakýsi vysněný ideál. Ale ten neexistuje. Není. A Květa to odmítá pochopit. Za posledních pět let měla Květa snad osm partnerů, které přivedla představit rodičům nebo je dotáhla na nějakou rodinnou oslavu, kde je představila jako svého partnera. A to si nedělám iluze, že mezi těmito chlapíky byli ještě muži, kteří na pozici oficiálního přítele nedosáhli.
Stačí, aby se ve vztahu objevil nějaký drobný problém, a Květa vztah ukončuje. „Jirko, na světě jsou asi dvě miliardy dospělých mužů. Nemá cenu někoho převychovávat nebo někoho něco učit nebo mu něco vysvětlovat. Když to nesedne, není to muž pro mě. Hotovo, tečka,“ netají se svým názorem moje sestra. Květě je jedno, že se na ni dívá část rodiny skrz prsty.
Sestra si žije život podle sebe
Na jednu stranu je obdivuhodné, že si jde Květa za svým bez ohledu na to, co si o ní lidé myslí. A myslím si, že jestli ji někdo sleduje, v jeho očích musí být rajda. Žena, co má v průměru dva až tři partnery za rok. Možná si o ní lidé musí myslet, že je problém ona, když nemůže najít vhodného partnera. Ani rodina Květu nešetří a už se našlo pár jedinců, kteří s jejím životním stylem nesouhlasí.
Květa si stojí za svým. Je to její život a je jenom na ní, jak ho prožije. A vlastně možná, že sestře i závidím, že není svázaná žádnými společenskými normami. Možná má Květa víc odvahy jak já. Možná že ze mě mluví jen závist a obdiv, který maskuji za slova, kde obhajuji to, jak žiju. Každopádně já osobně jsem rád, že jsme s manželkou dětem dopřáli zázemí a vnoučata jednou budou mít pravou babičku a dědu. A celá rodina se bude scházet u jednoho stolu. A to je něco, co stojí nad vším. Je to v mých očích vrchol našeho bytí.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




