
Vojtěch má už dvě děti, ale jeho manželka sní o velké rodině. Chce mít děti, dokud na to má energii. A tak společně stojí před rozhodnutím, jestli to zvládnou.
Máme syna Vojtu, kterému jsou tři roky, a dceru Elišku, které je rok a půl. Bydlíme v pronajatém bytě 3+1 na sídlišti a každý měsíc počítáme, co nám po zaplacení nájmu a běžných výdajů zbyde – obvykle je to málo. Rozhodně si nežijeme na vysoké noze.
Vybalila to na mě nečekaně
Minulý měsíc, když jsme večer uklízeli hračky po dětech, mi Petra řekla, že by chtěla ještě třetí dítě, nejlépe brzy, ať jsou všechny děti blízko věkem u sebe. Zůstal jsem stát s kostkou v ruce a nevěděl jsem, co na to říct hned.
Řekl jsem jí, že velká rodina mi nevadí, ale že se bojím, jestli to finančně utáhneme – teď sotva vycházíme se dvěma dětmi, natož se třemi, a Petra je navíc na rodičovské, takže všechno finančně táhnu já a není to jednoduché. Petra odpověděla, že si to nechce nechat rozmluvit. „Chci víc dětí, dokud jsem mladá, dokud na to mám energii. Peníze se vždycky nějak seženou.“
Další týdny jsme se k tomu vraceli skoro při každé večeři. Petra argumentovala tím, že její kamarádka má tři děti a zvládá to na částečný úvazek, já se snažil argumentovat našimi výdaji proti našim příjmům. A snažil jsem se vysvětlovat, že další miminko znamená další výdaje na plenky, oblečení, zatímco příjem zůstane stejný, protože Petra ještě dlouho nenastoupí do práce.
Nechali jsme si poradit
Jednou večer, když jsme se znovu dostali do kruhu stejných argumentů, jsem navrhl, že zajdeme spolu za finančním poradcem, kterého doporučoval kolega z práce, a necháme si spočítat, jak by rodinný rozpočet vypadal se třetím dítětem. Petra souhlasila, i když nerada.
Poradce nám ukázal, že se třetím dítětem bychom se dostali do mínusu už za čtvrt roku, pokud by Petra zůstala doma celé tři roky jako u předchozích dvou. Navrhl variantu, kdy by se po roce vrátila aspoň na částečný úvazek.
Petra se zeptala, jestli bych s tím uměl žít – že by se vrátila dřív do práce a zodpovědnosti za děti by se tak víc rozložily mezi nás oba. Řekl jsem, že ano, že tohle řešení dává smysl. Teď plánujeme třetí dítě s tím, že se Petra po roce rodičovské vrátí na poloviční úvazek a já si vezmu na starost ranní rutinu s dětmi před prací. A doufáme, že to všechno zvládneme.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




