
Petrova přítelkyně přišla do vztahu se dvěma psy. Teď je jeden z nich nemocný a jeho léčba bude vyžadovat nemalé finance, což mezi nimi vytváří problém. Přítelkyně je ochotná udělat cokoli, zatímco Petr se na situaci dívá mnohem střízlivěji.
Už když jsem Gábinu poznal, jedna z prvních věcí, které mi řekla, bylo, že nechce děti. Moje dcera z předchozího vztahu jí nevadila hlavně proto, že do našeho vztahu přišla se dvěma psy, kteří nakonec potřebují i víc péče než moje dcera.
Diagnóza byla nemilosrdná
Nicméně před několika měsíci jsme její sedmileté fence na boku našli bouli. Nejdřív to nevypadalo jako nic závažného, ale začala se celkem rychle zvětšovat, tak jsme se rozhodli, že musíme k veterináři.
Protože jsem nikdy neměl žádné zvíře, nedokázal jsem si ani představit, jak to u veterináře chodí. Ty částky, které se tam točí, mě vyděsily. Jen za první ošetření dala Gábina několik tisíc. Byl jsem vlastně překvapený, že nemá psy pojištěné. Nikdy jsme o tom nemluvili, a najednou to na mě začalo doléhat. Žijeme v jedné domácnosti, tohle nebude jen tak.
Nakonec šla fenka na operaci, bulku jí vyndali a poslali na testy. Ty se vrátily za dva týdny s jasným vyjádřením. Fenka má rakovinu. Nějaký agresivní nádor, který už nejspíš metastázoval a je potřeba jednat. Vyslechli jsme si různé možnosti léčby a odešli jsme domů s tím, že si to všechno rozmyslíme. Já si myslel, že je to jasné, ale přítelkyně měla očividně jinou představu.
Je pevně rozhodnutá
Celou první noc probrečela a nechtěl jsem ji nutit o tom mluvit. Následující týden jen chodila po bytě a vzdychala, ale já už si říkal, že je načase si sednout a probrat to. Když jsem ji konečně odchytil, hned mě zarazila. „Máš pravdu. Musíme vymyslet, kde na vezmeme peníze na léčbu.“
Byl jsem v šoku. Léčba, kterou veterinář doporučil, by vyšla na více než sto tisíc. Já takové peníze rozhodně nemám, aspoň ne na léčbu psa. Samozřejmě jsem jí to řekl, ale to jsem neměl dělat. Začala na mě hystericky křičet, že to není jen pes, ale její nejlepší kamarádka a tak dále, a já byl v šoku.
Po několika dnech mi oznámila, že si na léčbu klidně půjčí peníze. Já jí ale řekl, že s tím nesouhlasím. „Bydlíme v jedné domácnosti. Tohle je společné rozhodnutí.“ Naštvala se a řekla mi, že to tak být nemusí, že se klidně odstěhuje. Jsem v šoku. Snažil jsem se jen být zodpovědný, mám dceru, platím alimenty, nemůžu vyhazovat peníze do vzduchu a nechápu, že jí to nedochází.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




