Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
V březnu 2022 si nahmatala bulku v prsu, následoval kolotoč vyšetření a nemilosrdný verdikt - agresivní nádor prsu. Tehdy pětatřicetiletá maminka Hana Samsonova se rozhodla bojovat a často dokonce s humorem glosovala i ty nejvážnější situace. Jak se jí aktuálně vede, o tom se rozpovídala v rámci Světového dne boje proti rakovině.
S Hankou Samsonovou (38) jsme se loučili předloni v květnu, kdy v pořadu Ženská tabu Báry Hlaváčkové bez zaváhání sdělila, že se rozhodla žít bez prsou, o něž v rámci léčby přišla. Měla také jeden velký sen - vrátit se do běžného života, a pokud jí s manželem bude štěstěna nakloněna, pak pořídit synovi Jarouškovi (8) sourozence.
Většinu z toho seznamu má růžovovlasá Hanka splněnou. Její život už není jako dřív, ale jak sama říká, nutně to neznamená horší. I když nad ní stále visí Damoklův meč v podobě návratu rakoviny, k níž má bohužel vrozené dispozice. „Vnímám, že s každým rokem, který od nemoci uběhne, se cítím lépe - mentálně i fyzicky. A to vzdor faktu, že trvalé následky zůstávají,“ vypráví Hanka.
Doporučené video: Hanka Samsonova v Ženských tabu Báry Hlaváčkové
Po léčbě jsem změnila hodnoty, říká Hanka Samsonova
Aktuálně jsem dva roky v remisi - od ledna 2024, tedy je to stále ještě poměrně čerstvé, ale zároveň mi to někdy přijde už tak dávno. Chodím na pravidelné kontroly na onkologii - ale už jen dvakrát do roka (dříve to bylo každý měsíc, pak každé tři měsíce).
Po ukončení léčby se udála spousta změn - jak v rovině běžného života, tak i hodnot. Tou nejzásadnější bylo postupné uvědomění si toho, že už to nikdy nebude jako dřív. Ovšem ne nutně horší. Nezvládám toho sice tolik jako předtím, ale bylo to skutečně zapotřebí? Vnímám, že s každým rokem, který od nemoci uběhne, se cítím lépe - mentálně i fyzicky, a to vzdor faktu, že trvalé následky zůstávají. Naučila jsem se s nimi žít a zakomponovat je do svého života tak, aby pro mě byly co nejméně omezující. Když mě začne brnět levá půlka těla - jdu si prostě odpočinout a to, co jsem dělala, počká.
Zařadila jsem do života více aktivit, které mi dělají radost. Vždy jsem se chtěla naučit hrát na klavír. Zpívala jsem dlouhá léta ve sboru, k hudbě jsem proto měla blízko. Nicméně hra na klavír mě skutečně naplňuje a je pro mě jako pohlazení na duši. Do života mi vstoupila úžasná učitelka a jako mávnutím kouzelného proutku mě naučila hrát obouruč, vysvětlila mi noty a hru tak, jak se to nikomu předtím nepodařilo. Nyní si už dokonce skládám vlastní melodie. Učitelka můj první pokus nazvala honosně Opus 1.
Cvičení jako zdroj radosti i síly
Další velkou radost mi dělá cvičení. Sport jsem zařadila jako pravidelnou aktivitu a loni v srpnu jsem začala chodit na lekce aerial hoop, což je akrobacie na kruhu. Vždy jsem obdivovala ženy akrobatky, jak tančí na dlouhých zavěšených šálách nebo kruzích, až si člověk říkal, že jim musí chybět alespoň jeden pár žeber.
Přes kruh se chci dopracovat právě k šálám. Nevěřila bych, že něčeho takového budu vůbec schopná - nejen vzhledem k tomu, že kolem čtyřicítky už většinou lidé s takovým sportem nezačínají, ale i s ohledem na prodělanou nemoc a omezení. Ukázalo se, že to jde a že s pravidelným tréninkem mohu dosáhnout krásných výsledků - a to je na tom to nejdůležitější. Mít radost z toho, co člověk dělá.
Od března nastupuji do nové práce, píše Hanka
Také z pracovního hlediska se na mě usmálo štěstí. Na konci roku 2023 jsem nastoupila do překladatelské agentury na pozici obchodní manažerky a vedoucí mi vyšla maximálně vstříc se vším - od úpravy délky pracovní doby, práce z domova až po mnoho jiných aspektů, které mi ve výsledku umožnily znovu se postavit na nohy.
Nyní vím, že právě díky jejímu lidskému, vnímavému a respektujícímu přístupu jsem připravena na nové výzvy. V březnu nastupuji na pozici ředitelky jedné pražské jazykové školy. Bude to pořádná jízda a vím, že bude potřeba dbát na psychické i fyzické zdraví.
Vzájemná podpora se ženami s podobným osudem
Bellisky (členky organizace Bellis, která sdružuje mladé ženy s rakovinou prsu - pozn. red.), se kterými jsem v akutní fázi nemoci spolupracovala, pro mě nadále zůstávají pevným přístavem, kam se mohu obrátit pro informace, ale především pro mě znamenají bezpečné a podporující prostředí žen, které si prošly tím, čím já, a tudíž dokáží pochopit situaci jako nikdo jiný.
Ne nadarmo se psychologové na celém světě shodují v tom, že lidé, mající kolem sebe podpůrnou sociální síť (rodina, přátelé, terapeutická skupina, atd.), mají vyšší šanci na uzdravení, lépe dodržují léčbu a rehabilitaci, lépe zvládají stresy a relapsy a mají vyšší šanci vrátit se do běžného společenského života (práce, vztahy, role, atd.). Vím to i díky tomu, že Bellisky pořádají lekce, přednášky a pobyty, na nichž máme možnost se setkat s předním českými onkology, onkopsychology, chirurgy a velkou spoustou odborníků.
Čím je člověk starší, je vznik nového přátelství vždy o kousek náročnější. Díky Bellis mám ale možnost se setkat každý rok s novými ženami (bohužel, ale i bohudík). Za dobu, co jsem s nimi, jsem poznala velké množství úžasných, silných a srdečných žen. Několik z nich se stalo mými blízkými přítelkyněmi. Jedna z nich se mnou chodí na aerial hoop a podporujeme se i v této oblasti.
Čekání na Jarouškova bráchu stále trvá
Stále si s manželem přejeme další dítě. Syn se nás také pořád ptá (už od svých dvou let), kdy bude mít toho brášku, a proto budeme velmi šťastní, pokud se i v tomto ohledu na nás usměje štěstí.
Vzhledem k předchozí náročné léčbě to není snadné - za rok a půl se nám zatím nezadařilo, a proto jsme se obrátili i na reprodukční centrum. Ani tam zatím nejsou žádné úspěchy. Nicméně nevěšíme hlavu, život je jedna velká neznámá (to je na něm právě to krásné) a doma doufáme, že pokud se nám to má podařit a miminko si k nám má najít cestu, pak si ji také najde.
Na Hančiny současné snímky, ale i ty z dob boje s nemocí, se můžete podívat v naší fotogalerii.
Jiří Lábus exkluzivně pro Lifee: Veselé historky z půl století dlouhé kariéry i jeden skrytý talent
Jiří Lábus exkluzivně pro Lifee: Veselé historky z půl století dlouhé kariéry i jeden skrytý talent
Související články
