Je to zhruba rok, co jsme na Lifee.cz sledovali příběh Hanky Samsonové (36), maminky dnes již šestiletého Jarouška, a její boj s agresivním nádorem prsu. Ten si sympatická tlumočnice objevila úplnou náhodou těsně před svými pětatřicátými narozeninami a odstartovala tak rok a půl trvající kolotoč náročné léčby, který uzavřela oboustranná mastektomie, tedy odnětí obou prsů, a následná biologická léčba. Jak se má Hanka dnes? Na to jsme se s jejím svolením podívali.
Hanka během nelehkých měsíců léčby přišla vinou chemoterapie o vlasy, potýkala se s četnými zdravotními problémy i situacemi, které při svém optimismu doufala, že nikdy nenastanou. Přesto se nevzdávala, bojovala a co víc, šířila osvětu, povzbuzovala ženy, aby se nezdráhaly chodit na preventivní prohlídky, a ty nemocné, aby věděly, že v tom nejsou samy. Hančina mravenčí práce se nakonec také dočkala jistého ocenění. Ale o tom více v následujících řádcích.
Doporučené video: Hanka Samsonova byla během své léčby hostem Milušky Bittnerové v talk show Na kafeečko.
Díky šíření osvěty mě nominovali na Ženu roku 2023
Od loňského dubna, kdy jsem vám psala naposledy, se toho hodně změnilo - a rozhodně k lepšímu! Tehdy jsem za sebou měla první tři měsíce biologické léčby a před sebou dalších devět. Byla jsem hodně zaměstnaná odepisováním ženám, které potkal podobný osud, a psaním článků.
Seriál na Lifee.cz totiž spustil mohutnou vlnu ohlasů a spojila se se mnou PR agentura, na jejíž popud se příběh dostal do novin, časopisů a také do televize. Tamější redaktorka mě později nominovala do soutěže Žena roku 2023 v kategorii Zvítězila nad osudem. Soutěž tímto docela poeticky uzavřela celou epopej s nemocí.
Ke kolika ženám se můj příběh díky tomuto řetězci událostí dostal, by mě ani ve snu nenapadlo. Dodnes mi chodí zprávy na sociálních sítích, v nichž se mnou ženy sdílí své strasti s léčbou či se ptají na mé zkušenosti. Jsem obrovsky vděčná, že jsem mohla být nápomocna těm, co to potřebovaly. Myslím, že v dnešní době materiálních statků leckdy nedoceňujeme sílu slova, empatie a nabídnuté náruče.
Ozdravný výlet do Japonska a hra na klavír
Doslova novou krev do žil mi však vlil ozdravný pobyt v Japonsku, kam jsme se vydali s rodinou. Nemoc mi ukázala, že není čas ztrácet čas na “potom” a na neustálé odkládání věcí. Rozhodli jsme se proto, že ani Japonsko už nebudeme odkládat a odletěli jsme.
Vše jsem půl roku dopředu konzultovala se dvěma onkology. Strávili jsme tam skoro měsíc, navštívili několik měst a národních parků, viděli desítky chrámů a svatyň, pomodlili jsme se u největší sochy Buddhy na světě. Spali jsme na futonových postelích, na vlastní kůži vyzkoušeli tradiční japonské ubytování a horké koupele v místních ryokanech, přejeli lanovkou přes aktivní sopku a zajeli si i na posvátnou horu Fuji. Slovy nedokážu popsat, jak důležitý pro mě tento pobyt byl. Čerpám z něj ještě nyní.
Stejně jako jeden příspěvek spustil řetězovou reakci článků a rozhovorů, tak i jedno malé rozhodnutí neodkládat věci mělo za následek, že jsem si skutečně začala plnit své sny. Vždy jsem chtěla umět hrát na klavír a jedním vyslaným přáním mi život do cesty přivál učitelku a bylo rozhodnuto. Dnes již hraji obouruč, na Vánoce jsem se prostě musela naučit kultovní koledu Narodil se Kristus Pán, již důvěrně známe mj. z filmu Pelíšky, a hraní mě skutečně naplňuje.
Zdraví stále zlobí, věřím ale, že se to časem upraví
V listopadu a prosinci jsem se potýkala se zdravotními potížemi - objevily se mi opakované záněty, jež musely být chirurgicky odstraněny. Poté se z krve ukázalo, že mám zlatého stafylokoka, MRSA infekci - nejrezistentnější variantu, jaká existuje, a měsíc jsem brala antibiotika, dokonce dvoje naráz. Ježíšek mi tak nadělil rovnou i dřívější ukončení biologické léčby. Zlatým stafylokokem se tak uzavřel jeden a půl roku dlouhý příběh onkologické léčby.
Stále však musím docházet na pravidelné kontroly na onkologii, interval se nicméně prodloužil na tři měsíce. S nežádoucími účinky chemoterapie se potýkám dodnes - neustálá únava, neuropatie, bolesti kloubů či tzv. chemobrain (tedy v překladu "chemický mozek", což je výraz, jejž užívají pro své problémy s pamětí a koncentrací lidé s maligním nádorovým onemocněním, kteří podstupují či podstoupili protinádorovou terapii na bázi systémové chemoterapie - pozn. red.). Věřím však, že i toto se časem upraví.
Rozhodla jsem se nepodstoupit rekonstrukci prsů
Nyní mě čeká ještě další ultrazvuk hrudníku a uzlin, časem i PET/CT nebo magnetická rezonance. Na únor a květen jsem měla naplánované termíny rekonstrukce prsou. Nakonec jsem se však rozhodla, že operaci nepodstoupím a budu žít bez prsou. Kvalitní život se totiž dá vést i “nahoře bez”.
Ráda bych tímto vzkázala všem ženám - babičkám, maminkám, dcerám - buďte důsledné s prevencí, pravidelně provádějte samovyšetření prsů a choďte na preventivní vyšetření. Vezměte osud a zodpovědnost za své zdraví do svých rukou. Pokud vám někdo řekne, že jste ještě na nějaké vyšetření příliš mladé nebo na něj nemáte nárok - nedejte se! Je to totiž vaše zdraví, o němž se rozhoduje!