Můj boj s rakovinou: Bolela mě i kůže, nesnesla jsem dotyk ani obejmutí, líčí nežádoucí účinky chemoterapie Hanka Samsonova

Můj boj s rakovinou: Bolela mě i kůže, nesnesla jsem dotyk ani obejmutí, líčí nežádoucí účinky chemoterapie Hanka Samsonova
Zdroj: Se souhlasem Hany Samsonové
Hanka Samsonova absolvovala v rámci léčby rakoviny prsu celkem 12 chemoterapií, čtyři silné a 8 slabších. Už před tou první doporučila lékařka Hance zkrátit polodlouhé vlasy, aby byly lehčí a při terapii méně vypadávaly. Hanka tak vzala večer před zahájením léčby nůžky a v koupelně se vlastnoručně ostříhala na mikádo. Na chemoterapii díky tomu dorazila s úsměvem na rtech, protože změna účesu ji nabila energií. Bez ohledu na okolnosti.Hanka se rozhodla pro první dvě chemoterapie použít chladicí čepičku, jakousi prevenci vypadávání vlasů. Před aplikací čepičky bylo třeba vlasy namočit a po jejím nasazení ochladit pokožku hlavy na 3-5 stupňů.Vzdor všem opatřením Hanka postupně přišla o vlasy, řasy i obočí. Nijak těžce to ale nenesla, spíš ji některé aspekty vypadávání vlasů poněkud zaskočily. Více o tomto tématu se dovíte v jednom z dalších dílů jejího vyprávění.Po prvních čtyřech chemoterapiích bylo Hance opravdu mizerně. Účinek se nicméně naplno dostavil až s odstupem dní, nikoli minut či hodin, jak původně očekávala. Bojovat s nepříjemnými pocity jí mimo jiné pomohla i terapeutická kočička, jak o ní sama mluví.+ 4 fotky+ 5 fotek

Pokud se něčeho pacienti u chemoterapie obávají, pak jsou to nežádoucí účinky s ní spojené. I pětatřicetiletá Hanka Samsonova, která podstupuje léčbu agresivní rakoviny prsu, měla představu, že po každé dávce bude zvracet a sotva se postaví na nohy. Realita ale nakonec byla úplně jiná.

Tereza Švandová
Tereza Švandová 10. 01. 2023 18:00

Chemoterapie má tu nevýhodu, že vedle nádorových buněk poškozuje i buňky zdravé. V důsledku toho pak člověk pociťuje nežádoucí účinky. Nejčastěji se hovoří o nevolnostech, únavě a vypadávání vlasů (o tom se Hanka rozepíše v samostatném článku).

Hančino tělo se ale rozhodlo na celý proces reagovat po svém a silněji. Hlavním zdrojem nepohodlí se pro mladou maminku staly vedle bolestí hlavy a celého těla problémy s trávením. "Nemohla jsem skoro jíst. Měla jsem pocit, že jídlo vůbec neodchází ze žaludku, střeva se nehýbou, břicho jsem měla nafouklé jako v těhotenství, bylo mi těžko a jídlo jsem nemohla ani vidět," vypráví tlumočnice a popisuje také, jak se s jednotlivými nežádoucími účinky vypořádávala. A nutno říct, že se jí to vcelku dařilo.

Bolesti hlavy, kůže i kriticky nízký krevní tlak

Každý člověk reaguje na chemoterapii jinak. Aby bylo v pohodě tělo, musí být v pohodě i mysl. Což může být někdy problém, ne všichni jsou totiž smíření se svou situací. Přitom správné psychické nastavení je základ, jak chemoterapii zvládnout.

Když mi po první dávce bylo dobře, říkala jsem si paráda. Po pár dnech mi ale začaly velké bolesti hlavy, které trvaly bez přerušení několik dní. Kdo měl někdy migrénu, ví, jaké to je. Vyzkoušela jsem snad všechny známé dostupné léky bez receptu, ale žádný nefungoval. Nezabrala ani silná analgetika na recept, takže se nedalo dělat nic jiného, než to vydržet.

Když jsem dostala druhou chemoterapii, reagovala jsem úplně jinak. Bolest hlavy se nedostavila. Přišlo ale zase něco jiného, z čeho jsem radost taky neměla. Vše se spustilo po injekci na červené krvinky, kterou jsem si musela píchat do stehna druhý den před spaním. Ráno poté mě začaly bolet trapézy, jako když si namůžete svaly. Cítila jsem bolest i při nasazení batohu na záda.

Bolest postupovala docela rychle a během dvou hodin se rozšířila až po boky. Bolela mě i kůže. Nesnesla jsem jakýkoli dotyk, obejmutí, bylo těžké sedět a ještě horší ležet… Klesal mi krevní tlak, který i tak mívám nižší. V tomto období jsem mívala naprosto běžně 70/50 i míň. Špatně se mi dýchalo. K tomuto stavu se přidaly příznaky umělého přechodu, jenž mi byl vyvolán s cílem ochránit vaječníky, tzn. návaly horka, zimy, nadměrné pocení, znovu návaly horka a tak pořád dokola. Na začátku léčby to bylo klidně i 30x denně. S každou další dávkou se vše jen opakovalo.

Nejtěžší chvíle přišla po druhé chemoterapii

Nejtěžší chvíle přišla, když jsem byla krátce po druhé chemoterapii s pětiletým synem jeden den a noc úplně sama. Bylo mi opravdu nejhůř z celé léčby. Přidala se mi k tomu ještě nějaká nemoc a v takovém stavu dokáže být i rýmička devastující. Pro mě samotnou to byl šok, že je mi tak hrozně, a byla jsem z toho hodně rozhozená. Jája to samozřejmě cítil a o to víc chtěl být se mnou. Čím víc chtěl být se mnou, tím víc jsem naopak potřebovala prostor pro sebe. A tak jsem musela vymyslet, jak to udělat, abych mohla aspoň nějak odpočívat, a přitom neposadit Jáju na celý den k televizi.

Naštěstí bylo venku krásně, byli jsme zrovna na Moravě u babičky, kde je mimochodem i bazén, a tak se Jája naučil potápět. Koupila jsem mu takové chobotničky na trénink potápění, potápěčské brýle a šla vysvětlovat. Byl nadšený. A já mohla ležet na lehátku vedle bazénu, vnitřně sténat a kontrolovat Jáju ve vodě. Pak jsme si hráli na pana zmrzlináře, kdy jsem ležela na houpačce, Jája mi nosil bábovičky z písku a vedli jsme sáhodlouhé dialogy na téma Jakou máte dnes zmrzlinu, pane zmrzlináři? Vám došla jahodová??? No to snad ne! A jakou budete mít zítra?

Syn se do té hry úplně zamiloval. A já jsem byla šťastná, že to zvládáme. Večer už jsem ale byla úplně vyždímaná. Hygienu jsem dávala z posledních sil a velmi jsem se musela přemáhat i psychicky, abych nevybuchla, když si Jája nečistil zuby, nevysvlékal se nebo to dělal moc pomalu. Druhý den jsem Jarouškovi musela vysvětlit, že bude potřeba změnit to, jak to u nás fungovalo do teď.

Rozdělila jsem mu věci do tří kategorií. Zaprvé - to, co zná a umí dělat, bude dělat sám a mě k tomu nebude volat. Zadruhé - věci, které ještě nedělal a může je udělat sám, ty aspoň zkusí. Když mu to nepůjde, zavolá mě. A zatřetí - věci, které kvůli své výšce, síle nebo rozumovým schopnostem není schopen udělat, k těm mě zavolá vždy. A světe, div se - vše pochopil a řídí se podle toho do teď. Jsem na něj opravdu pyšná, protože má nemoc mu vlastně prospěla ve větším osamostatnění se. A on sám je na sebe také pyšný.


Slovo odborníka

Nežádoucích účinků, které jsou s chemoterapií spojené, je spousta. Podle primářky onkologického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Martiny Chodacké ale není třeba se bát. "V posledních letech došlo v předcházení a léčení nežádoucích účinků k významným pokrokům. I v dnešní době má většina pacientů chemoterapii spojenou se zvracením a nevolností a právě tyto nežádoucí účinky umíme výrazně eliminovat," utěšuje pacienty lékařka.

Jaké jsou nejčastější nežádoucí účinky chemoterapie a jak dlouho trvají?

Nejčastějšími nežádoucími účinky chemoterapie jsou nevolnost a zvracení, vypadávání vlasů a únava. Stejně jako se většina normálních buněk obnoví rychle po skončení chemoterapie, odezní rychle i většina obtíží způsobených cytostatiky. Zdravé buňky mohou začít růst normálně a stav organismu se zlepšuje. Doba, která je k tomu zapotřebí, je u různých lidí různá. Za jak dlouho se budete cítit dobře, záleží na mnoha okolnostech, včetně celkového zdravotního stavu a druhu použitých cytostatik.

Mohou některé z nežádoucích účinků být dlouhodobé, například v řádu měsíců i let?

I když většina nežádoucích účinků odeznívá rychle, u některých může trvat měsíce i roky, než zmizí úplně. Někdy mohou nežádoucí účinky trvat i delší dobu. Je tomu tak při poškození srdce, plic, ledvin nebo reprodukčních orgánů. Některé druhy chemoterapie mohou mít výjimečně vzdálené nežádoucí účinky, jako je výskyt druhotných nádorů, které se mohou objevit po mnoha letech. Je důležité vědět, že dlouhodobé problémy po chemoterapii má jen málo nemocných. V posledních letech došlo v předcházení a léčení nežádoucích účinků chemoterapie k významným pokrokům. Nežádoucí účinky chemoterapie mohou být nepříjemné, ale je to daň za vyléčení nebo alespoň zpomalení nádorového onemocnění.

Jak těmto nežádoucím účinkům předcházet nebo je zmírnit?

Nežádoucí účinky lze utlumit podáním podpůrné léčby nebo specializované výživy. Podpůrnou léčbu je nutné zahájit včas, tedy ještě předtím, než se nežádoucí účinky chemoterapie objeví, a samotná chemoterapie se tak stává pro pacienta snesitelná. I v dnešní době má většina pacientů chemoterapii spojenou se zvracením a nevolností a právě tyto nežádoucí účinky umíme výrazně eliminovat.

Preventivní podání účinných léků proti nevolnosti a zvracení před zahájením prvního cyklu chemoterapie je nesmírně důležité pro další snášenlivost a efekt léčby. Pokud pacient získá s prvním podáním chemoterapie negativní zkušenost, může se u něj vyvinout takzvané reflexní zvracení, které může  ovlivnit celý další průběh i snášenlivost léčby a v konečném důsledku může vést i ke snížení její účinnosti.


Na nežádoucí účinky s léky i kozími produkty

Kromě léků, které jsem dostávala na zmírnění nežádoucích účinků, mi pomáhaly mj. i babské rady. Největší problémy jsem měla se zažíváním a celkově metabolismem. Nemohla jsem skoro jíst. Měla jsem pocit, že jídlo vůbec neodchází ze žaludku, střeva se nehýbou, břicho jsem měla nafouklé jako v těhotenství, bylo mi těžko a jídlo jsem nemohla ani vidět. Když už jsem něco snědla, bylo to proto, že tělo přesně vědělo, co potřebuje - dostala jsem na něco chuť. Tělo se třeba dožadovalo věcí, které jsem předtím nejedla ani nepila. Tohle mi hodně připomínalo těhotenství.

Od jednoho pána jsem dostala radu, abych zkusila produkty z kozího mléka. Sám si před několika lety prošel rakovinou a potýkal se se stejnými problémy jako já. Dokonce mi našel farmu nedaleko od Tábora, kde vše dělají ručně, mají cca 100 koz a životní příběh majitelů je také velmi silný. Řekla jsem si, že tím nic nezkazím a že to bude zároveň i krásný výlet. A udělala jsem moc dobře.

Na farmě jsme si kromě nákupu všech možných mléčných výrobků pohladili i dvouměsíční kůzlátka a upřímně mohu říct, že to byl další balzám na duši. Z kůzlátek sálala neuvěřitelná energie a hlavně byla velmi roztomilá. Tak jako na farmě jsem se od zahájení léčby už nějakou dobu nesmála. A světe, div se, kozí produkty opravdu zafungovaly! Jídlo se začalo postupně trávit, odcházet ze žaludku, všechno se rozjelo! Od té doby jsem pila skoro každé ráno nalačno kozí kefír. A syn, který do té doby mléko ani nepozřel, ho najednou začal vyžadovat. Nejdříve prskal, ale třetí den ke mně sám přišel, zda mu naliju mlíčko od těch koz, u nichž jsme byli.

Spásný molekulární vodík

Nejen na nespavost a celkové zlepšení stavu mi dosud pomáhají inhalace molekulárního vodíku. Denně inhaluji hodinu až dvě. Molekulární vodík je tekutý zázrak. V zahraničí ho běžně používají v nemocnicích - nejen v onkologii, ale také po operacích, při nemocích horních cest dýchacích, při kožních potížích a hojně se k němu uchylují i sportovci. Neutralizuje všechny nebezpečné volné radikály, zatímco ty užitečné zachová. Velmi rychle likviduje zánět tím, že neutralizuje látky ho způsobující. A pro mě nejprospěšnější - ochraňuje zdravé buňky před toxickými účinky chemoterapie a léků, aniž by rušil jejich účinky.

Inhalátor mám v dlouhodobém pronájmu a můžu upřímně říct, že mi do života vstoupil v pravou chvíli. Když mám těžký den a jsem unavená už v poledne, vodík mě “nakopne” - stačí hodina inhalace a cítím se jako po osvěžujícím spánku. Vodík už vyzkoušeli téměř všichni mí příbuzní a také pár přátel a všichni se shodují na jednom - cítili se po něm báječně a problémy, které měli, ustoupily. Jsem šťastná, když někomu můžu touto cestou pomoci, a ráda poradím i jiným. Najít mě můžete na Facebooku nebo LinkedInu.

S přechodem na druhý typ chemoterapie přišly jiné nežádoucí účinky - nejčastěji neuropatie v nohou, rukou a také v obličeji. Jde o brnění a mravenčení doprovázené pocitem necitlivosti v končetinách. Zde pomůže hodně odpočívat a nepřetěžovat se. Vyzkoušela jsem ale i homeopatika (vůči nimž jsem byla zpočátku skeptická), která senzačně zabrala, a po čtvrté chemoterapii jsem měla výsledky lepší než po prvních třech - téměř bez neuropatie. To jsem však ještě nevěděla, co přijde s přechodem na další druh chemoterapie.

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články