
Psaní velkých písmen patří k nejzrádnějším kapitolám českého pravopisu. Stačí jedno přání, svátek nebo adresa a člověk rázem znejistí. Jak jste na tom vy? Ověřte si to v našem kvízu.
Kdo píše přání, adresu nebo pozvánku, dříve či později narazí na otázku, jestli na začátek slova patří velké, nebo malé písmeno. Pravidla nejsou vždy intuitivní a některá se během let změnila.
Zmatek přiznávají i jazykovědci
Že nejde o banalitu, potvrdil v roce 2012 ředitel Ústavu pro jazyk český Karel Oliva. Psaní velkých písmen označil za oblast, ve které panuje v pravidlech největší zmatek. Ústav tehdy spustil dotazník, v němž zjišťoval, jak lidé velká písmena skutečně píšou. Výsledky měly posloužit jako podklad pro dílčí úpravu pravopisu.
Platná Pravidla českého pravopisu vyšla v roce 1993. Pro školy jsou závazná, pro ostatní pisatele mají povahu doporučení. Proto se na cedulích i v dokumentech dodnes potkávají různé zápisy.
Co přinesl rok 1993 do pravidel pravopisu
Některé změny si pamatuje jen málokdo. Vánoce a Velikonoce se od té doby píšou s velkým V, starší publikace uváděly malé písmeno. Naopak advent zůstává vždy s malým a, a to i ve spojení adventní věnec. Kdo si není jistý, může sáhnout po Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český, která je volně dostupná online a nabízí výklad i s příklady.
Ověřte si v našem kvízu, jak jste na tom s psaním velkých písmen.
A pokud vás baví čeština, vyzkoušejte i kvíz na shodu přísudku s podmětem nebo chyby ve větách.




