Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Někdy si neuvědomujeme, jak se některé věci píší správně. Alespoň dokud nemáme napsat „bychom“, rozhodnout se mezi „mě“ a „mně“ nebo umístit čárku před „než“. Připravili jsme 12 vět a v každé z nich se skrývá jedna chyba. Některé uvidíte na první pohled, u jiných se zarazí i ti, kdo před lety diktáty psali na jedničku.
Přestože češtinu používáme desítky let každý den, může se vloudit nějaká chybička. Není to tím, že bychom neuměli mluvit – v řeči se většina záludností vůbec neprojeví. Problém přichází až u psaní: sedm pádů, tři rody, měkké a tvrdé souhlásky a k tomu pravidla, která mají spoustu výjimek.
Kde se v češtině chybuje nejčastěji
Na prvním místě je i/y – vyjmenovaná slova se sice učí každý ve třetí třídě, ale „výr“ a „vír“, „bít“ a „být“ nebo „mýt“ a „mít“ se pletou i dospělým. Hned za nimi je shoda podmětu s přísudkem, tedy věty typu „děti si hrály“ versus „psi štěkali“, kde rozhoduje rod podmětu, a když jich je víc, přednost životného mužského rodu. Třetí velkou skupinou jsou čárky: před „že“ a „který“ si je většina lidí jistá, ale u „než“, „jako“ nebo vložených vět zamotají hlavu i pečlivým pisatelům.
A pak jsou tu drobnosti, které vypadají nevinně. „Mě“ a „mně“ mají stejnou výslovnost a rozhodnout se dá jen podle pádu. Podmiňovací způsob se správně píše „bychom“ a „byste“, ale v běžné řeči je slyšet skoro výhradně „by jsme“ a „by jste“ – a z řeči se to dostává do psaného textu. Podobně „standardní“ (ne „standartní“), „výjimka“ (ne „vyjímka“) nebo „tamější“ (ne „tamnější“) patří k často hledaným výrazům v jazykové příručce.
Kvíz: Cencúľ, lienka nebo cvikla? Schválně, jestli bez nápovědy poznáte, o čem Slováci vlastně mluví
Dvanáct vět, dvanáct chyb
Pravopis se za posledních sto let několikrát měnil a některé dnešní „chyby“ byly dřív správně. Po reformě v roce 1993 se například připustily tvary jako „citron“ i „citrón“ nebo „diskuse“ i „diskuze“. I korektoři a učitelé si proto ověřují zápis v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český, která je dnes hlavní autoritou pro to, co je a není správně. Lze tedy říct, že chybovat občas v češtině je normální.
V každé z 12 vět našeho kvízu se skrývá jedna chyba. Někdy je v písmenu, jindy v čárce nebo ve tvaru slova. Ve škole by za dvě chyby v diktátu byla ještě dvojka, tady si to ohodnoťte sami. A pokud vás baví testovat, co si ještě pamatujete ze školy, zkuste i náš kvíz z vlastivědy nebo kvíz všeobecných znalostí.
Související články
