Záhadná malířka Toyen: Hovořila o sobě v mužském rodě, svou minulost úzkostlivě tajila

Toyen, vlastním jménem Marie Čermínová, se narodila 21. září 1902 a zemřela 9. listopadu 1980. Byla jednou z představitelek evropského surrealismu a avantgardy a dodnes se o ní hovoří jako o nejvýznamnější a nejsvobodnější umělkyni první poloviny dvacátého století.

Malířka Maud Lewis: Žila v otřesných podmínkách a trpěla extrémními bolestmi, její obrazy ale vydělávají statisíce

Toyen o sobě mluvila v mužském rodě

Toyen byla vždy tajemná, možná až nepřístupná. Ráda prohlašovala, že nikdy neměla rodinu, tudíž se o jejím dětství neví prakticky nic. Jako by tím chtěla za určitou fází života udělat tlustou čáru.

Už v 16 letech každopádně nastoupila do továrny, aby se osamostatnila. Touha po umění ji ale zlákala na Uměleckoprůmyslovou školu, kde vydržela tři roky. Pak se rozhodla odjet na Jadran, aby si odpočinula. Tam se seznámila s Jindřichem Štýrským, se kterým ji nakonec pojila celoživotní spolupráce.

Pseudonym Toyen začala používat v roce 1923. Stále se vedou dohady o tom, jak vznikl. Nejpravděpodobnější je, že ho pro svou kolegyni ze svazu Devětsil vymyslel básník Jaroslav Seifert. Ale třeba spisovatel Bohuslav Brouk tvrdil, že Toyen znamená To je on, což by potvrzovalo skutečnost, že se malířka stylizovala do mužské role.

Pseudonym si Toyen ostatně nechala zapsat i do dokumentů. „Právě tak jako neměla v lásce své vlastní příjmení, neměla ráda ani svůj ženský rod. Hovořila jen v rodě mužském. Bylo nám to zprvu trochu nezvyklé a groteskní, ale časem jsme si zvykli,“ vzpomínal na ni podle iDnes Seifert.

Nejmladší česká malířka Adélka Charvátová vstoupila do knihy rekordů: Ve třech letech má na kontě 21 obrazů a vernisáž

Preferovala Toyen ženy?

Malířka Toyen letos ovládla v rámci Prague Pride anketu s názvem Největší queer Češstvo, která každoročně připomíná významné queer osobnosti české historie, jež se ke své identitě otevřeně hlásily a přispěly k emancipaci LGBTQ+ komunity.

Že by ale Toyen měla komplikovanou sexuální identitu, popírá režisérka a spisovatelka Andrea Sedláčková, která se slavné malířce dlouhodobě věnuje. Nic z jejího života tomu prý nenasvědčuje. „Neexistují důkazy pro tvrzení, že by Toyen byla lesbou nebo nebinární osobou. Kdyby něco takového chtěla dát najevo, myslím, že by to neskrývala. Byla velmi svébytná a uměla si prosadit to, co považovala za důležité,“ nechala se Sedláčková slyšet pro iDnes.

„Mohla být i bisexuální. Jenže pro to nemáme žádné důkazy, a nechci proto vytvářet závěry, které nemohu doložit,“ konstatuje režisérka s tím, že se Toyen stylizovala do mužské role možná z čistě praktických důvodů. „Domnívám se, že chtěla být především rovnocenná mužům. V době, kdy byla žena-malířka handicapem, to mohl být velmi chytrý způsob, jak se prosadit,“ ozřejmila.

Nejslavnější malířka 17. století: Artemisii Gentileschi nechal soud mučit, ve světě mužů neměla šanci

Život Toyen ve Francii

Toyen tušila, že se brzy po válce změní v Československu režim, a tak v roce 1947 odešla do Francie, kde zůstala po zbytek života.

Posledních deset let strávila pouze v okruhu svých nejbližších. Dnes by na sebe ale bezesporu byla pyšná. Její obrazy se prodávají za desítky milionů korun.

Zdroje informací:
Idnes.cz: Záhadná Toyen. Netradiční malířka, která o sobě mluvila v mužském rodě
Idnes.cz: Toyen jako LGBT+ ikona? Důkazy chybí, přivlastňují si spíš její slávu, říká autorka