
Čeština a ruština mají společné kořeny, a tak nám spousta ruských slov zní povědomě. Povědomý zvuk ale ještě nezaručuje stejný význam. Vyzkoušejte si v kvízu, kolik zrádných slovíček poznáte.
Čeština i ruština patří mezi slovanské jazyky a obě vycházejí z praslovanštiny, kterou se na velké části Evropy mluvilo ještě v raném středověku. Čeština se pak vyvíjela jako západoslovanský jazyk, ruština jako východoslovanský. Základní slovní zásoba zůstala z velké části společná. Proto Čech v ruském textu často pochytí víc, než by čekal.
Nástrahy ruštiny
Během staletí se ale významy mnoha slov rozešly. Jeden jazyk si podržel starší smysl, druhý ho posunul jinam, zúžil nebo rozšířil. Výsledkem jsou slova, která znějí téměř stejně, a přesto označují něco úplně jiného.
Typickým příkladem jsou ruské „duchi“. Čech si představí strašidla, Rus ale myslí parfém. Kdo by v ruské drogerii hledal něco nadpřirozeného, odešel by nanejvýš s lahvičkou toaletní vody.
Zní povědomě, ale znamenají něco jiného
Jazykovědci takovým slovům říkají falešní přátelé. Termín se ujal díky Maximu Koesslerovi a Julesi Derocquignymu, kteří v roce 1928 vydali příručku o zrádných slovech mezi francouzštinou a angličtinou.
Mezi blízkými jazyky, jako jsou čeština a ruština nebo čeština a polština, je takových slov obzvlášť hodně. Podobnost svádí k tomu, že se člověk do slovníku ani nepodívá.
Pokud vás baví jazykové kvízy, zkuste si, jestli rozumíte slovenštině nebo jestli se orientujete ve slovníku dnešních puberťáků.




