Radek (40): Myslel jsem si, že poloviční úvazek je pro manželku brnkačka. Den volna v její kůži mi ale totálně otevřel oči

šokovaný starší muž překvapený facepalm
Zdroj: Freepik

Radek si nikdy neuvědomil, kolik toho jeho manželka dělá a proč si neustále stěžuje, že je unavená. A tak se rozhodl ji jeden den sledovat...

Gabriela Budějcká
Gabriela Budějcká 17. 09. 2026 17:00

S manželkou bydlíme v bytě 4+1 o sto metrech čtverečních, spolu se čtyřletým synem a dvěma psy, kokršpanělem a jezevčíkem. Já pracuji na plný úvazek jako projektový manažer ve stavební firmě, manželka má od loňska poloviční úvazek jako grafička, zatímco je syn ve školce. Myslel jsem si, že všechno krásně funguje.

Nechápal jsem její stěžování

Poslední měsíce mi manželka každý večer říkala, že je vyčerpaná, a mně to přišlo trochu přehnané – vždyť pracuje jen dopoledne, zbytek dne je se synem a psy si venčí, kdy chce. Doma té práce zas tak moc taky není. Vracel jsem se z práce po deváté hodině a čekal jsem, že si aspoň sedneme a popovídáme, ale ona vždycky jen zívala a šla spát.

Minulý pátek jsem si vzal den dovolené, protože jsem chtěl konečně vidět na vlastní oči, jak vypadá její den, když si neustále stěžuje, že toho má moc a je unavená. Ráno v šest mě vzbudila, když vstávala nakrmit psy, než vzbudí syna. V sedm ho odvedla do školky. Psy vzala s sebou, aby je po cestě rovnou vyvenčila.

Doma pak měla čtyři hodiny na dokončení práce pro klienta, což stejně nestihla, protože mezitím jí doprala pračka, kterou vyložila, a v poledne šla vařit oběd. Ani se nenajedla a běžela pro syna do školky. Zeptal jsem se, jestli na ně mám s jídlem čekat, ale jen mi odsekla něco, čemu jsem nerozuměl, a odešla a vrátila se asi za dvě hodiny.

Musel jsem se omluvit

Večer, po koupání a uspávání syna, se vrátila k rozdělané grafice a pracovala do půl jedenácté. Teprve v tu chvíli mi došlo, že jsem si celé měsíce myslel, že poloviční úvazek znamená poloviční den práce, a ne den rozstříhaný na deset různých úkolů bez jediné pauzy. A hlavně jsem si všiml, že jídlo, které uvařila, si nesnědla.

A tak jsem jí ho donesl k počítači a sedl si k ní. „Já jsem vážně netušil, kolik toho máš a jak tvůj den vypadá. Můžu ti nějak pomoct?“ V tu chvíli se moje žena rozbrečela. Začala mi vyprávět o tom, jak se mi to snažila všechno říct, ale já neposlouchal.

Druhý den jsem navrhl, že ráno budu venčit psy já a najmeme uklízečku na těžší úklid. Bylo mi trapně, že mě to nenapadlo dřív. Teď chodím se psy sám a minulou neděli jsem konečně viděl manželku se usmívat a vypadala téměř odpočatě. Já jen nechápu, že mě to nenapadlo dřív.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte u Ireny Obermannové

Vítejte u Ireny Obermannové

Související články

Další články