Ondra (39): Krize v manželství mě sblížila s nejlepší kamarádkou mé ženy. Cítím něco, co bych neměl, a nevím, jak dál

S manželkou procházíme krizí, o jaké jsem si myslel, že nás nikdy nepotká. Moje žena Jana je mi najednou vzdálená. Je odtažitá a skoro se mnou nemluví. Všechno se točí jen kolem dětí a já se cítím jako vzduch. „Co se děje? Proč se mnou nemluvíš?“ ptal jsem se jí večer, když jsme seděli u televize.

Mohlo by Vás zajímat:

Markéta (34): Moje kamarádka se hodně opila a přiznala mi strašnou věc. Nevím, jak s tím naložit

Myslel jsem si, že mi její kamarádka pomůže

„Nemám na to náladu, Ondro,“ odsekla unaveně. Vypadala, jako by ztratila veškerou energii. Vše, co jsem dělal bylo špatně. Nic jí nebylo dost dobré. A její neustálé výmluvy, proč se nemůžeme milovat, už mě taky vytáčely. Přitom jsem si nebyl vědom toho, že bych něco vážného provedl. Žili jsme vedle sebe jak dva spolubydlící a mě to iritovalo. Kam se najednou podělal naše láska, kterou jsme si slibovali a tolik ji ze začátku opečovávali? S příchodem dětí jako by postupně odcházela. Všední rodinný život ji úplně pohltil a zapomněla, že i my dva a náš vztah potřebuje péči.

Začal jsem být zoufalý a nevěděl, jak vše zas oživit a vrátit to krásné a žhavé, co mezi námi bylo. Nejdřív jsem si myslel, že vyhledám nějakého terapeuta. Ale pak jsme se rozhodl, že si promluvím s její nejlepší kamarádkou Lenkou. Zná ji velmi dobře a vždycky na ni měla velký vliv. Říkal jsem si, že třeba ví, co ji opravdu trápí. A pomůže mi ten komplikovaný ženský svět lépe pochopit.

Mohlo by Vás zajímat:

Kamila (33): Podala jsem pomocnou ruku nejlepší kamarádce. Já do ní investovala peníze, můj manžel něco jiného

Nečekaně mi zamotala hlavu

S Lenkou jsme se ale dlouho neviděli. Před pár lety se odstěhovala s manželem na Moravu. A i s Janou byla spíše v telefonickém kontaktu. Ale napsala mi, že bude mít cestu do Prahy a že se můžeme sejít na kávu. Byla vždycky pohledná, ale nikdy jsem ji neviděl jinak než jako Janinu nejlepší přítelkyni.

Když jsem ji po dlouhé době spatřil, nestačil jsem zírat. V upnutém a elegantním kostýmku a vysokých kozačkách jí to opravdu slušelo. Políbila mě na tvář a její vůně mě úplně omráčila. Vypadala opravdu fantasticky. A mě to nečekaně rozhodilo. Dojímalo mě také, jak mě pozorně poslouchá a jak mě povzbuzuje. „Neboj se, Ondro, tohle je jen blbé období, které přejde.Tím si projde skoro každé manželství. Jana tě miluje, ale teď má prostě plnou hlavu dětí a domácnosti,“ řekla mi upřímně.

„Díky, Leni. Potřeboval jsem to slyšet,“ odpověděl jsem a vděčně ji objal. Poprvé jsem si uvědomil, že mě přitahuje víc, než se sluší a patří, a než bych chtěl. Najednou mi připadala neuvěřitelně blízká a zároveň mě to děsilo.

Nejhorší bylo, že i Lenka se na mě dívala trochu jinak než dříve. Jako by cítila to samé. Po třech hodinách opravdu milého povídání, nejen o vztahových problémech, jsme se rozloučili. Místo, abych odcházel domů chytřejší a s řešením, jak vyřešit manželskou krizi, měl jsem hlavu ještě více zamotanou. Vůbec jsem nechápal, co se to děje.

Mohlo by Vás zajímat:

Roman (32): Zamiloval jsem se do bývalé přítelkyně svého kamaráda. Bohužel s tím nejde nic dělat, neodpustil by mi to

Jsem ještě zoufalejší

Nemůžu na Lenku přestat myslet. Vím, že to absurdní. Mám milující ženu a rodinu, kterou nechci opustit, ale něco mě k Lence neskutečně přitahuje. „Musíš si to zakázat,“ opakoval jsem si. Ale je to silnější než já.

Jednoho dne mi napsala zprávu: "Jsi v pohodě? Mám o tebe starost." Bylo to nevinné, ale zároveň jsem cítil, že je v tom možná něco víc. Co teď? Jak se mám zachovat? Zůstávám zmatený a zoufalý. Život je vážně někdy dost komplikovaný.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Karolína (42): Nabídla jsem azyl kamarádce v nouzi. Jednou v noci jsem ji načapala, jak se plazí po manželovi