Rozhovor o lepku a celiakii s nutriční specialistkou Janou Malachovskou: Fakta a mýty o bezlepkové dietě

„Jakákoli alergie, tedy i ta na lepek, se může projevit kdykoliv v průběhu života a stejně tak může také spontánně odeznít a vymizet,“ připomíná hned v úvodní části rozhovoru nutriční specialistka Dr. Schär, Mgr. Ing. Jana Malachovská, Dis., která se touto problematikou dlouhodobě zabývá. I z toho důvodu se vyplatí mít o celiakii a alergii na lepek alespoň základní přehled, týká se totiž až překvapivého množství lidí. Jen v České republice je v současné době diagnostikováno přibližně 30 000 lidí, kteří trpí celiakií, a odhaduje se, že je to pouze ¼ reálně nemocných. Přitom jde o celoživotní onemocnění, na nějž v současné době existuje jediná účinná léčba v podobě bezlepkové diety.

Týká se celiakie přímo vás, někoho z blízkých, nebo máte podezření, že vaše tělo reaguje na lepek? Čtěte dále a na řadu svých otázek najdete jasné odpovědi, které vám mohou život výrazně ulehčit.

Začneme základní otázkou. Co přesně je lepek a kde se přirozeně vyskytuje?

Lepek je bílkovinná složka obilovin, přirozeně se vyskytuje v pšenici, žitu a ječmeni a skládá se ze dvou částí – gliadinu a gluteinu. Tyto složky jsou spojeny silnými vazbami, které tvoří velmi specifické technologické vlastnosti. Poměr těchto dvou aminokyselin určuje kvalitu mouky a její využití, zda se hodí spíše na kynutá těsta či piškotový korpus.

Je to právě lepek, který dává pečivu pevnost, ale i vláčnost a nadýchanost, schopnost kynout a také elasticitu. Díky němu těsto drží pohromadě a dobře se s ním pracuje. Nemá žádnou nutriční hodnotu, ale dokáže udržet vlhkost a chuť pečiva. To jsou důvody, proč se často přidává i do potravin, kam přirozeně nepatří – dokáže potřebné vlastnosti dodat nebo zvýraznit. Pro některé lidi však může způsobovat konzumace lepku závažný problém. 

Jaký je rozdíl mezi celiakií, intolerancí lepku a alergií na pšenici?

Celiakie je autoimunitní onemocnění, způsobuje ho nesnášenlivost lepku a při jeho konzumaci dochází k narušení sliznice tenkého střeva. To může vést k celé řadě dalších zdravotních problémů. U celiakie způsobuje konzumace lepku útok imunitního systému proti vlastnímu tělu.

Intolerance lepku je pouze reakce imunitního systému na lepek, obvykle nepostihuje střeva, ale projevuje se typickými alergickými reakcemi, jako jsou kožní vyrážky, otoky nebo žaludeční obtíže. Příznaky a nepříjemné pocity se dostavují většinou okamžitě po konzumaci potraviny obsahující lepek. Dlouhodobé poškození však nezpůsobuje.

Alergie na pšenici je stav, kdy pšenice působí jako alergen. Imunitní systém vnímá pšenici jako škodlivou látku, a tak na něj reaguje neadekvátním způsobem. Alergii na pšenici nevyvolává jen gliadin, který je společně s gluteinem součástí lepku, přirozeně obsaženého v pšeničných zrnech. Alergie může být vyvolána některým z dalších pěti polypeptidů obsažených v pšenici, nebo jejich kombinací.

Jak poznat, že mám celiakii nebo intoleranci na lepek?

Příznaky obou onemocnění jsou velmi podobné, odlišit je může jen vhodná diagnostika. Celiakie se prokáže z krevního testu a biopsie tenkého střeva, alergie na lepek se testuje pomocí krevního nebo kožního testu. Zda se jedná o celiakii nebo intoleranci na lepek by měl rozhodnout vždy lékař právě po provedení potřebných vyšetření ještě před zahájením dodržování bezlepkové diety.

Dá se celiakie, intolerance nebo alergie vyléčit?

Celiakie je celoživotní onemocnění, které když jednou propukne, je jedinou léčbou přísná a důsledná bezlepková dieta. Při jejím dodržování je člověk v podstatě bez jakýchkoliv příznaků nemoci a krom výživových omezení v nemožnosti konzumovat lepek, ho onemocnění nijak neohrožuje. Problém nastává v opětovné nebo i při náhodné konzumaci lepku – i stopové množství může ve střevě celiaka vyvolat novou autoimunitní reakci a dojít znovu k poškození střevní sliznice, která mohla být po dodržování bezlepkové diety již naprosto zhojená. Jakákoli alergie, tedy i ta na lepek, se může projevit kdykoli v průběhu života a stejně tak může také spontánně odeznít a vymizet.

Je bezlepková dieta vhodná pro každého?

Pro celiaky je bezlepková dieta jedinou možnou a přesto 100 % účinnou léčbou onemocnění. Držení bezlepkové diety se ale stalo módním trendem. Mýtus, že bezlepková dieta je pro člověka zdravější formou stravování, výzkumy vyvrátily. Pro zdravého člověka lepek nepředstavuje žádné riziko, je to dobře stravitelná složka stravy a není důvod lepek ze stravy vyřazovat. Pokud člověk nemá diagnostikovanou celiakii a nepociťuje po konzumaci lepku jakýkoli břišní diskomfort, jeho střevní mikrobiom lepek zpracuje bez jakýchkoliv potíží. Pokud takto zdravý lepek ze stravy úplně vyřadí, může se naopak stát, že svůj mikrobiom oslabí a tím i celkovou imunitu organismu.

Ono totiž mezi „bezlepkový“ a „zdravý“ nelze dát rovnítko. Strava s lepkem i ta bezlepková, pokud je vyvážená, obsahuje stejné množství potřebných živin, jen tu bezlepkovou je mnohem náročnější vhodně složit a je násobně dražší. Člověk, který se z rozmaru rozhodne držet bezlepkovou dietu, často vyřadí obiloviny a tím se ochudí i o velké množství důležitých látek jako je vláknina, železo, vitamíny ze skupiny B a některé aminokyseliny. Klasické pečivo nahradí levnými variantami bezlepkového, nejčastěji kukuřičného, přičemž kukuřice je nutričně mnohem méně hodnotná než klasické obiloviny pro přípravu pečiva. Člověk, kterého k bezlepkové dietě vedou zdravotní důvody, také mnohem častěji dbá na celkovou kvalitu potravin, nejen na to, aby byly bez lepku jako lidé podléhající nějakému trendu.

Způsobuje lepek přibývání na váze?

Existuje teorie, že lepek způsobuje v těle vznik zánětlivých reakcí. Studie zase potvrzují, že zánět v těle má vliv na náš metabolismus a může opravdu vést k přibývání na váze. 

Ve tvrzení, že lepek způsobuje přibývání na váze, bych byla trochu opatrná zejména u zdravých lidí, kteří na lepek nijak negativně nereagují, nemají žádné trávicí potíže ani alergické projevy. Navíc dodržují alespoň rámcově zásady zdravého životního stylu – mají dostatek pohybu, ve stravě ovoce, zeleninu, ryby a celkově je jejich jídelníček vyvážený. Mýtus tzv. moučného břicha nebyl nikdy žádným výzkumem prokázán, a naopak je dnes v rámci vyváženého jídelníčku doporučováno kvalitní celozrnné pečivo, které lepek přirozeně obsahuje. Pokud chce někdo zhubnout, měl by se zaměřit na celkové složení své stravy, než na jednotlivé složky jako je třeba právě lepek.

Je ale pravdou, že příčina nadváhy může souviset s naším imunitním systémem, který negativně reaguje na některou složku naší stravy. Lidé s nesnášenlivostí lepku, kteří ho i přes jeho nežádoucí účinky na jejich tělo konzumují, se mohou potýkat s nárůstem hmotnosti. Jeden z projevů citlivosti na lepek jsou problémy s jeho trávením a důsledkem větší propustnosti střev se dostává do těla, kde je imunitním systémem napadán a způsobuje zánětlivou reakci. Může také narušit funkci hormonu inzulinu a tím se nastartuje ukládání tuku v těle. U těchto lidí se po vyřazení lepku ze stravy jejich váha často sama spontánně zase upraví.

Jaké jsou nejčastější příznaky celiakie a intolerance lepku?

Příznaků je celá řada a jsou tak rozmanité, že se celiakie také označuje jako „nemoc chameleon“. K lékaři a následné diagnostice celiakie často vedou pacienta typické střevní příznaky, jako jsou různé zažívací obtíže od bolestí břicha, nechutenství, nadýmání, pocit břišního diskomfortu, zácpy nebo naopak průjmu. V běžném rozboru krve pak mohou být patrné deficity díky nedostatečnému vstřebávání živin. Typicky například z nedostatku železa plynoucí anémie nebo nízké hodnoty minerálů, především vápníku, které zapříčiňují osteoporózu, větší kazivost zubů nebo horší kvalitu zubní skloviny. 

Celiakie má však také spoustu příznaků, které přímo s trávicím traktem nesouvisí. Ty jsou typické pro dospělé pacienty a patří k nim třeba kožní vyrážky, únava a celková slabost, hubnutí, bolesti kloubů, afty, ale i neurologické projevy jako je mravenčení nebo brnění v končetinách nebo gynekologické problémy u žen a problémy s reprodukčním zdravím u obou pohlaví.

Naopak u dětí bývá často celiakie naprosto asymptomatická a odhalena je náhodně screeningem.

Je pravda, že většina z nás je více či méně intolerantní na lepek? 

Pokud bych zmiňovala většinu z nás, nenazývala bych to intolerancí, ale spíše reakcí. Každý člověk a jeho imunitní systém je připravený k reakci. Celiakii i alergii pomohou odhalit správné testy, nicméně neceliakální glutenová senzitivita bývá často diagnózou v případě, že člověku lepek činí potíže, ale objektivně se nepodařilo diagnostikovat žádné jiné onemocnění. Potom je pravdou, že střeva většiny z nás jsou na lepek více či méně citlivá. Hodně záleží na množství a formě konzumace lepku. Bílé pečivo z klasické mouky má velmi nízkou nutriční hodnotu, do těla dostáváme jen sacharidy. Naopak kvalitní celozrnné pečivo obsahuje i velké množství vlákniny, vitamínů a minerálních látek. Když je obohacené ještě o semínka, získáváme zdroj kvalitních tuků. Oba druhy pečiva obsahují lepek, ale nutriční složení a prospěšnost pro naše zdraví je naprosto rozdílná. Lepek sám o sobě není tím zlem, které našemu zdraví škodí. Je důležité, aby byl jen součástí našeho jídelníčku a také v kvalitní formě. Za nežádoucí reakci našeho zažívacího systému můžeme považovat i nadýmání nebo zácpu a tu třeba bílé pečivo způsobuje.

Jaký vliv má bezlepková dieta na tělo?

Po zavedení bezlepkové diety u celiaka dochází velmi rychle k vymizení všech příznaků onemocnění, včetně zhojení střevní sliznice. Stejně je tomu u lidí s intolerancí nebo alergií. Po vyřazení lepku ze stravy dochází k okamžité úlevě od nepříjemných pocitů spojených jak s trávením, tak i s běžnými alergickými projevy jako jsou otoky nebo kožní vyrážky, ale i afty, slabost, únava.

Bezlepková dieta s sebou přináší i určitá rizika, z nichž největší je nedostatečný příjem živin. Běžné pečivo je přirozeně bohaté na vlákninu, železo, vitamíny skupiny B a různé minerální látky. Tyto živiny bezlepkové pečivo neobsahuje a tělu budou chybět. Proto je důležité bezlepkovou dietu dobře plánovat a pečlivě hlídat její složení, aby k deficitům nedocházelo. U bezlepkové diety je důležité dbát na jejich kvalitu, neboť mnohé z nich jsou průmyslově zpracovávané a mohou mít mnohem vyšší množství tuků, cukrů, ale i kalorií. Strava takto nevyvážená může vést nejen k přibývání na váze, ale i k mnohým dalším zdravotním problémům.

Může bezlepková dieta zlepšit stav pleti a vlasů? 

Alergie se manifestují mnohými kožními projevy. Alergii na lepek bývají také připisovány méně či více vážné kožní vyrážky, lupénka, chronická kopřivka nebo vypadávání vlasů. Proto jakákoli potravina, na kterou naše tělo reaguje, může působit negativně i na naši pleť. Úplné vysazení alergenu ze stravy proto vede ke spontánnímu zlepšení stavu pleti. V případě kožních projevů celiakie bývá zmiňována Duhringova choroba nebo také dermatitida herpetiformis. Jedná se o kožní projev intolerance lepku, kdy na pokožce vznikají puchýřky podobné oparům. Základem léčby je přísná bezlepková dieta jako u klasické celiakie, nicméně vymizení kožních projevů bývá obvykle časově náročnější.

U zdravého člověka však lepek na stav pleti či vlasů vliv nemá. Je důležité se zaměřit na příjem potravin bohatých na vitamíny B, které přispívají k jejich zdravému růstu a regulují tvorbu mazu, vitamín C podporuje prokrvení kůže, vitamín E, který přispívá k obnově kožních buněk. Zinek pak pomáhá vylučovat pokožce hlavy maz a selen má pozitivní vliv na celkovou kvalitu vlasů. Vitamíny v bezlepkové stravě často chybí, proto je třeba dbát na vhodné složení bezlepkové stravy a případně chybějící vitamíny doplňovat.

Může lepek způsobit únavu?

Únava je jedním z velmi častých nespecifických příznaků celiakie i nesnášenlivosti lepku. U zdravých lidí však lepek s únavou spojován není. Únava je symptomem mnohých onemocnění a může být i výsledkem nezdravého životního stylu. S tím může souviset i nezdravá životospráva s konzumací mnoha průmyslově zpracovaných potravin a tím i velkého množství lepku. Ten je v tomto případě jen spoluviníkem.

Jiné je to u lidí s celiakií, kdy studie opravdu prokázaly, že pacienti trpí únavou velmi často. Bývá to spojováno i s poškozením střevní sliznice, která není schopná do doby zhojení vstřebávat důležité živiny a vitamíny. Jejich nedostatek pak vede k tomu, že člověk trpí nedostatkem energie a únavou. Celiakie je autoimunitní onemocnění a často jím trpí lidé s onemocněním diabetu I. typu nebo s autoimunitním onemocněním štítné žlázy, pro které je větší únavnost typická.

Jaký vliv má lepek na psychické zdraví, emoce a náladu?

Lepek je často diskutované téma, tak může ve společnosti vyvolat vlnu emocí a nálad. Z vlivu na psychické zdraví a náladu bychom ho obviňovali neprávem. Lepek je součástí potravin, které běžně konzumujeme, a i když rozhodně souhlasím s tím, že naše strava má velký vliv na naše psychické zdraví a celkovou pohodu, jako viníka nepohody nevnímám lepek. Opět je důležité dbát na kvalitu a složení potravin, na celkově vyvážený jídelníček. To je v případě zdravého člověka, kterému lepek jako takový problémy nečiní.

Jinak je tomu u celiaka. Je prokázáno, že lidé s celiakií mají větší sklon k úzkostem a depresím. Člověk, který není v psychické pohodě, má pak problém s dodržováním pravidel, třeba právě bezlepkové diety. A nedodržování bezlepkové diety, tedy jediné léčby u celiaka, pak vede k dalším zdravotním potížím, a to i psychickým. Když se vrátíme úplně na začátek hledání diagnózy – po zjištění, že člověk trpí celiakií se mu může neskutečně ulevit, protože pokud trpí po dlouhou dobu mnoha nepříjemnými příznaky, přichází tak jednoduché a účinné řešení jako je bezlepková dieta. Může ale dojít i k opačnému přístupu, kdy se člověk velmi těžko srovnává s faktem, že trpí celoživotním onemocněním. A pokud je mu navíc diagnostikována celiakie „náhodou“, aniž by měl nějaké výrazné příznaky, nemusí být ve svém stravování natolik ukázněný, aby byl schopen si odepřít vše, co má rád.

Jaké jsou další zdravotní benefity bezlepkové diety?

Pro střeva zdravého člověka nepředstavuje lepek žádnou zátěž a je zbytečné ho ze stravy vyřazovat, neboť se jedná o dobře stravitelnou složku stravy. Bohužel se s lepkem setkáváme v poslední době i tam, kam přirozeně nepatří a velmi často je součástí průmyslově zpracovaných potravin. To způsobuje, že máme ve stravě lepku opravdu mnoho a jak víme, všeho moc škodí. Jako zlo nevnímám lepek jako takový, ale spíše jeho množství, které konzumujeme. Pokud nemá člověk prokázanou intoleranci či celiakii, je zbytečné lepek ze stravy vyřazovat. Bezlepková dieta dokáže významně ulevit lidem, kterým lepek způsobuje zdravotní potíže, pro zdravého člověka však velký význam nemá. A pokud by přeci jen někdo chtěl změnit stravovací návyky ve prospěch svého zdraví, spíš než lepek, je vhodné vyřadit právě například průmyslově zpracované potraviny.

Co to v praxi znamená, když vynecháme lepek? Jde jen o chleba, těstoviny a mouku obecně, nebo i další potraviny?

Lepek je bílkovinná složka obilovin, takže kromě pečiva se přirozeně vyskytuje v těstovinách, sušenkách nebo cereáliích. Často ho ale najdeme i tam, kde bychom ho nečekali – kečupy, hořčice, uzeniny, pudinkové prášky a prášky do pečiva, škrob, bujony, dresinky, zmrzliny, bramboráky, ale také pivo nebo čokoláda… Celkově je třeba pozorně sledovat složení jednotlivých potravin, zejména polotovarů, protože právě tam se vyskytuje nejčastěji.

Kde hledat bezlepkové potraviny a jak číst etikety?

Dostupnost bezlepkových produktů je čím dál lepší a najdeme je na pultech mnohých obchodů, drogerií, lékáren, dokonce i některých malých obchůdků či čerpacích stanic, velmi slušně jsou zásobeny různé e-shopy se zdravou výživou. Začátky bývají těžké, proto je důležité číst složení. Nákupy může trochu zjednodušit symbol přeškrtnutého klásku, který značí, že je potravina bezlepková a pro celiaky bezpečná. Přesto je čtení etiket důležité, protože bezpečná potravina nemusí být nutně i potravina kvalitní nebo chutná. Složení je důležité i u bezpečně bezlepkových potravin. Také víme, že velké množství potravin je přirozeně bezlepkových a lidé s bezlepkovou dietou je mohou bez problémů konzumovat. Pozor je třeba dávat u průmyslově zpracovaných potravin, které lepek často obsahují.

Jak se vypořádat s bezlepkovou dietou při společenských událostech a restauracích?

Dnes už se s přítomností celiaků na společenských událostech počítá a velmi často je součástí rautů nebo občerstvení i nějaký pokrm, který je opravdu bez lepku. Někdy je tak i označen. Trochu tomu pomohl trend a marketingové kampaně propagující bezlepkovou dietu jako formu zdravého životního stylu.

Pokud se na společenské události nepočítá s tím, že se jí zúčastní i lidé s nějakým omezením, tedy třeba lidé s celiakií, je dobré mít s sebou vždy alespoň bezlepkové pečivo. Spousta pokrmů je připravovaných bez lepku, a pokud budeme mít své bezlepkové pečivo, můžeme jím nahradit veškeré přílohy, které lepek běžně obsahují. Je také na místě zeptat se na složení jednotlivých pokrmů. Bezproblémově je pak možné nabídnout si ovoce, saláty, pomazánky. Vždy je ale důležité znát složení – pokud není uvedeno, zeptat se odpovědného personálu, který za občerstvení zodpovídá. Současným trendem je snaha vyjít vstříc lidem s bezlepkovou dietou v mnohých restauracích a fastfoodech. Nabízejí bezlepkové formy běžných příloh i pokrmy zcela přirozeně bez lepku připravené.

Může bezlepková dieta vést k nějakým nutričním nedostatkům?

V přirozeně lepkových obilninách se vyskytuje velké množství vlákniny, železa, vitamínů skupiny B a mnohých minerálních látek. Bezlepkové alternativy pečiva jsou o tyto látky často ochuzeny. Nejčastější náhradou obilovin je rýže a kukuřice, které jsou nutričně mnohem chudší. Pokud byla celiakie odhalena později a došlo k poškození střevních klků natolik, že není možné vstřebávat potřebné množství živin, je vhodným řešením suplementace – nejčastěji železa, hořčíku, zinku, vitamínu skupiny B a vápníku. Lidé s celiakií by měli hlídat vyváženost svého jídelníčku a zároveň by měli být sledováni odborníkem, který provádí pravidelné odběry na zjištění případných deficitů. Pokud člověk k bezlepkové dietě přistupuje zodpovědně, je možné se stravovat tak, aby k nutričním nedostatkům ve stravě nedocházelo. Může také využít poradenství nutričního terapeuta, který mu se správným nastavením bezlepkové diety pomůže.

Jak poznám kvalitní bezlepkovou potravinu?

V současné době je na trhu nepřeberné množství bezlepkových potravin. Ty se liší jak složením a cenou, tak také kvalitou. Někteří výrobci bezlepkových produktů se snaží proniknout na trh s produkty vyrobenými s co nejnižšími náklady a z ne úplně kvalitních surovin. To jim pomáhá cenu tlačit dolů. V případě bezlepkové diety je však velmi důležité dbát na kvalitu potravin – to, že je výrobek bez lepku, znamená, že je pro celiaka bezpečný, nicméně o kvalitě vypovídají jiná kritéria. Jde především o použité suroviny, které by měly být v prvotřídní kvalitě, nejlépe z kontrolovaného hospodářství a od prověřených pěstitelů, dále pak šetrná výroba s přísnou kontrolou kvality všech výrobních procesů, bez použití umělých barviv, sladidel, konzervantů a GMO. Dalším velmi významným ukazatelem kvality, který dokáže rozpoznat i laik, je chuť. Ta je u celiaků a lidí s nutností dodržovat bezlepkovou dietu opravdu velmi důležitá. To, že mají nějaké výživové omezení, by v žádném případě nemělo znamenat, že si nemohou na jídle pochutnat.

Jaké jsou nejnovější trendy v bezlepkovém stravování?

Za velmi důležitý trend považuji odklon spotřebitelů od nízké ceny směrem ke kvalitě. Spousta lidí s jakýmkoliv výživovým omezením resp. onemocněním, se ke svému zdraví snaží přistupovat zodpovědně, a pokud je součástí léčby i dieta nebo výživové opatření, lidé hodně dbají na to, aby jejich strava byla zdravá, vyvážená, pestrá, chutná a tento výčet se dá shrnout jedním nadřazeným slovem – zkrátka aby jejich strava byla kvalitní. V bezlepkové dietě je trendem nakupovat potraviny z kontrolovaného hospodářství, které prochází přísnou kontrolou kvality i v procesu výroby a následně senzorickou analýzou, aby opravdu dobře chutnaly. Lidé často kontrolují složení a synonymem pro kvalitu pro ně bývá i absence konzervantů, umělých sladidel, barviv, GMO, zbytečně přidaného velkého množství soli, cukru či tuku. Lidé s bezlepkovou dietou si také velmi často rádi připraví domácí pečivo nebo těstoviny – to je pro ně zárukou toho, že jejich strava je čerstvá, a právě bez všech těch uměle přidaných ingrediencí.

Přijde na návštěvu někdo, kdo nesmí lepek. Jak se na to mám připravit? Co mu mohu nabídnout? Na co si dát pozor?

Je fajn pro něj mít připravené kvalitní bezlepkové pečivo. Vzhledem k tomu, že příprava domácího bezlepkového pečiva je pro neceliaka docela oříšek – s těstem se hůře pracuje, je potřeba dodržet přesné množství daných surovin a v přesném poměru, aby se pečivo povedlo, je vhodné koupit již hotové kvalitní bezlepkové pečivo. Toho je na trhu celá řada – od chleba, housek, baget, žemlí, přes sladké croissanty, wafle, muffiny, bábovky… Pokud návštěvě neupečeme bezlepkový koláč, můžeme jej nahradit právě již připraveným sladkým pečivem. Stejně tak můžeme ke spoustě pomazánek, uzenin, sýrů, které běžně návštěvě podáváme, doplnit bezlepkovým pečivem slaným. Protože pro celiaka je nebezpečné i sebemenší množství lepku, při přípravě je důležité zamezit jakékoli kontaminaci. K tomu dochází buď prostřednictvím kontaktu bezlepkové potraviny s lepkovou, z kuchyňských nádob a náčiní nebo z člověka na potravinu. Důkladně si myjeme ruce, používáme náčiní, které buď s lepkem do kontaktu nepřišlo, nebo ho důkladně umyjeme – prkénka, nože, pečící plechy, ale i dřevěné náčiní a textil.

Další informace na https://www.schaer.com/cs-cz, kde naleznete nejen rozsáhlý e-shop s bezlepkovými produkty (https://www.drschaer-shop.cz/), ale také spoustu receptů, praktických tipů a pravidelné edukativní soutěže.

Galerie Rozhovor o lepku a celiakii s nutriční specialistkou Janou Malachovskou: Fakta a mýty o bezlepkové dietě

+ 19 fotek + 20 fotek