
V Americe nikdy nebyla nouze o všelijaké výstřelky. V 90. letech devatenáctého století se lidé scházeli, aby sledovali zinscenované vlakové nehody. V 50. letech dvacátého století se zase snažilo co nejvíce lidí vtěsnat do telefonní budky. Jeden z nejpodivnějších trendů ale opanoval dvacátá léta dvacátého století - lidé začali vysedávat na vlajkových stožárech.
Ve dvanáctých letech lidé podnikali hodně bizarních věcí, ale sezení na vlajkovém stožáru dozajista vedlo. Američané tam dokázali strávit hodiny, dny i týdny. Tato záliba je přešla až s příchodem velké hospodářské krize.
Stožárové šílenství odstartoval námořník
Šílenství stran sezení na vlajkovém stožáru rozpoutal kaskadér a bývalý námořník Alvin Kelly, který si svou přezdívku Shipwreck vysloužil údajně poté, co přežil několik ztroskotání. Prý se do toho počítal i Titanic, to však muž mnoha talentů nemohl nijak dokázat. V roce 1924 si ho najala jedna reklamní agentura, která chtěla, aby sezením na stožáru propagoval film. Vydržel na něm 13 hodin a 13 minut.
Tento kousek se stal tak populární, že ho Alvin ještě několikrát zopakoval. V New Orleans vydržel na stožáru 80 hodin, v Kansas City 146, v Newarku 312 a v Madison Square Garden dokonce 22 dní. Osobního rekordu - 49 dní - ale dosáhl v Atlantic City. Vynalézavý byl i stran toho, kam usedal. V roce 1927 třeba bivakoval na stožáru, jenž byl připevněn na střeše letadla.
Kelly si „při práci“ dokázal přečíst noviny. Po většinu času pil kávu nebo kouřil. Denně si díky tomu přišel na stovky dolarů. Není tak divu, že svým kouskem inspiroval další velikány tohoto umu.
Kelly rekord dlouho nevydržel
„Sezením“ na stožáru se proslavili například i Benny a Betty Foxovi, kteří na něm dokonce dokázali tančit. Bill Penfield zase překonal Kellyho rekord, když nad zemí strávil v roce 1930 rovných 51 dní a 20 hodin, než ho vyhnala bouře.
Tento rekord pak vydržel tři roky. S příchodem velké hospodářské krize totiž začal zájem o tuto netradiční činnost pomalu upadat.
Rekordní sezení na stožáru
Kelly musel začít přijímat i jiné zakázky. Balancoval třeba vzhůru nohama na newyorské budově Chanin nebo se snažil sníst v určeném čase co nejvíce koblih. Zemřel v roce 1952 na infarkt. Když ho našli, svíral v ruce novinové výstřižky, které popisovaly jeho nejlepší vystoupení.
Sezení na stožárech ale ze světa úplně nevymizelo, a dokonce se dočkalo dalších rekordních zápisů. V letech 1933 - 1963 stanovil Richard „Dixie“ Blandy hned tři rekordy v počtu 77, 78 a 125 dní sezení. Zemřel 6. května 1974 velmi stylově, když se pod ním zhroutil patnáctimetrový stožár.
V roce 1946 se jeden pár rozhodl na stožáru vzít. Stalo se tak v úctyhodné výšce 52 metrů. Dokonce na svatbu prodali 1 700 vstupenek. Pozvali také časopis LIFE, aby vše vyfotil.
Rekord v této disciplíně drží H. David Werder, jenž mezi lety 1982-1984 strávil nad zemí 439 dní, 11 hodin a 6 minut, aby tak protestoval proti cenám benzínu.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Pole sitting
Allthatsinteresting.com: The Strange History Of Flagpole Sitting, The 1920s Trend Of Perching Atop Towering Poles For Days Or Weeks On End