
Simona měla měsíce dobrého kamaráda s výhodami, se kterým si nezávazně užívala. Ale víkend na chatě, kde se záhadně objevili i jeho rodiče, ji přesvědčila, že to asi oba nevidí stejně...
Nikdy jsme se nebavili o vztahu. Bylo to prostě fajn. Občas jsme spolu spali, občas šli na pivo nebo jen tak na gauč s pizzou a Netflixem. Věděli jsme, jak to je. Žádná láska, žádné city. Prostě přátelství s výhodami. Fungovalo to, protože jsme nic neřešili. A já si myslela, že to máme nastavené stejně.
Čekali tam jeho rodiče
Pak mi napsal, jestli nechci jet na víkend na chatu. Prý relax, výlety, les, oheň. Říkala jsem si proč ne. Vzala jsem si mikinu, tepláky a připravila se na klasiku – vínko, oheň, možná trochu sexu a hlavně klid. Jenže když jsme tam přijeli, seděli tam jeho rodiče. A ne že by jen náhodou přijeli na otočku. Byli tam celou dobu. A celou dobu si mysleli, že jsem jeho holka.
Byli hrozně milí. Jeho máma mě objala, táta nalil víno, hned se ptali: „Co děláte za práci? A jak jste se vlastně potkali? On nám nic neřekne.“ Byla jsem v šoku. Myslela jsem, že jim to vysvětlí, že jim řekne, že jsme jen kamarádi. Ale on neřekl nic. Hrál tu hru s nimi. Smál se jejich narážkám, že by z něj konečně mohl být táta, že jsem ta pravá.
První večer jsem mlčela. Připadala jsem si jako blbec. Ale nechtěla jsem udělat scénu. Říkala jsem si, že je to jen nedorozumění. Druhý den jsme šli na procházku a já se ho zeptala, co to má znamenat. Jen pokrčil rameny, jako že to je jedno. Že to jsou jen rodiče. Ale něco mi nesedělo.
Byl se mnou ve vztahu, o němž jsem nevěděla
Ale během víkendu jsem si začala uvědomovat, kolik věcí z poslední doby bylo divných. Jak mě fotil u vaření, jak mi říkal, že se mám víc smát, že nám to spolu sluší. Jak často opakoval, že „to vypadá vážně“. A mně začalo docházet, že pro něj to asi vážné bylo. Jenže mi to neřekl.
Celý víkend jsem strávila v roli přítelkyně, kterou nejsem. A on se tvářil, že je to v pořádku. Nevím, co mě na tom štvalo víc – že mi lhal, nebo že mě postavil před hotovou věc. Neptal se, jestli chci. Prostě rozhodl.
Když jsme se v neděli vrátili do města, už jsem se mu neozvala. Neposlala jsem ani zprávu. Psal mi a volal, ale já jsem se do toho nechtěla zaplétat. Já vztah s ním nechtěla, pro mě byl jen kamarád, a pokud by to tak chtěl nechat, dál bychom se stýkali, ale nemohla jsem pro něj být něco, co on si usmyslel.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].