Alžběta (46): Osud si se mnou krutě pohrál. Muž, který mi kdysi zlomil srdce, se objevil ve dveřích jako otec dívky mého syna

Adam mi tenkrát zlomil srdce a ovlivnil mi tím zbytek života. Teď stál v předsíni a pobaveně se smál. Vyzvedl si u nás svoji dceru, přítelkyni mého syna. Jen se bojím, aby to dětem nevydrželo.

Simona (38): Zahodila jsem patnáct let manželství kvůli své první lásce. Jeho reakce mě naprosto zničila

Moje velká bláznivá láska

Do Adama jsem se zamilovala v sedmnácti a bylo to pro mě tak silné, že jsem málem ani neodmaturovala. Měla jsem tehdy pocit, že nic než naše láska nemá smysl. Že mě rodiče nechápou a všichni mě tlačí někam na vysokou školu a brzdí mě od toho nejdůležitějšího.

Nakonec jsem zvládla studovat dál a trávit většinu času s Adamem. Jenže toho to jednoho krásného dne přešlo a chtěl poznávat dál. Zkrátka mi řekl, že bude rok cestovat a neměli bychom se na sebe vázat. Zlomil mi srdce takovým způsobem, že jsem se z toho svým způsobem vzpamatovávala snad ještě ve třiceti letech.

Ne snad že bych ho stále milovala. Moje důvěra ve vztahy a v muže obecně byla nabouraná. Dnes už s odstupem všechno vidím rozumně a upřímně řečeno jsem ráda, že mám syny a ne dcery. Stejně se ale stalo, že se mi Adam do života vrátil, a to dost nečekaným způsobem.

Agáta (45): Myslela jsem, že jsem našla pana Dokonalého. Stačil ale jeden vyděšený pohled kamarádky a pohádka skončila

Je to jak historka k dobru

Můj starší syn se zamiloval do Lindy a já tušila, že je to fajn holka. Těšila jsem se, že ji poznám. Měla jsem radost, že jsou děti zodpovědné a nejprve se chtějí seznámit s rodiči, než budou někde randit. Franta mi řekl, že rodiče jeho přítelkyně jsou fajn, vlastně dost podobní nám. Lindu jsem přivítala s otevřenou náručí a byla mi hned blízká a sympatická.

Měla jsem zvláštní pocit, že ji odněkud znám. Nezkoumala jsem její obyčejné příjmení ani rodný list. Že je to Adamova dcera, jsem pochopila ve chvíli, kdy si pro ni přijel jednou odpoledne k nám. Jeli totiž k babičce, takže se rozhodli zastavit u nás a seznámit se.

V předsíni jsem stála vedle Adama a našich poloviček úplně šokovaná. Adam měl chvíli co dělat, aby mě poznal. To mě dostalo. Já ho poznala hned, a to i bez vlasů a s pupkem. Dělali jsme, že se vidíme poprvé. Zřejmě jsme nevěděli, jak to uhrát, aby to nevyznělo divně. Když odešli, klepala jsem se ještě hodinu jakousi podivnou nervozitou.

Blanka (52): Zvolila jsem klid rodiny před vlastním štěstím. Přišla jsem o muže, kterého jsem milovala

Snad jim to nevydrží

Mrzí mě, že tohle říkám, ale doufám, že to našim dětem nevydrží a odmilují se. Nepřeju jim zlomená srdce, ale nerada bych, aby se naše rodiny spojily. Adama jsem odřízla a nemám chuť se s ním ještě vidět. Je to sice zvláštní, ale stále mi v jeho blízkosti není dobře. Tehdy toho moc nenacestoval, jak si sliboval. Vzal si první holku a já si dlouho myslela, že byl ten pravý.

Nejhorší na tom je, že mi napsal zprávu. „Tak to je teda gól. Snad se ten váš Franta nezachová jako tenkrát já. Byla to největší chyba mého života.“ Neodpověděla jsem mu, ale jak říkám. My dva bychom do rodiny patřit neměli, nedělalo by to rozhodně dobrotu.

Jan (55): Po třiceti letech jsem na nádraží potkal svou první lásku. To setkání změnilo můj pohled na minulost

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].