Andula (24): Moje kamarádka se zakoukala se do prvního podivína, co projevil zájem. Místo velké lásky ale přišla o všechny peníze.

nechápe
Zdroj: Vygenerováno pomocí AI

Blanka byla z dlouhodobé samoty tak zoufalá, že okamžitě podlehla pozornosti podivného číšníka z baru. Po pár schůzkách ho pozvala k sobě domů, jenže muž ji opil, okradl o úspory i cennosti a zmizel. Když za ní její kamarádka Andula přijela s plánem zavolat policii, nestačila zírat. Poblouzněná Blanka odmítala vidět realitu a byla ochotná zloději vše odpustit, jen aby ho neztratila a nezůstala zase sama.

Alena Stárková
Alena Stárková 19. 10. 2026 06:30

Moje kamarádka Blanka měla vždy problémy s tím si najít přítele a obecně oslovit a zaujmout někoho opačného pohlaví. Nebylo to tím, že by snad byla zlá, ošklivá nebo nepříjemná, prostě to jen s muži neuměla.

Byla dlouho sama a zoufalá

Byla z toho dlouhodobě nešťastná, a jak šly roky, začínala se bát, že skončí sama. Chápala jsem, proč se tak cítí a co způsobuje její fatalistický pohled na věc. Já sama mám několikaletý šťastný vztah a jsem zasnoubená, naše další kamarádky mají také partnery nebo minimálně si již dlouhými vztahy prošly. Blanka ale ne. Ta neměla nikdy nikoho, když se nepočítá kamarádská pusa se známými a nebo nezávazný flirt ještě na střední škole.

„Holky, já už jsem tak zoufalá a nevím, co mám dělat… mám pocit, že už mi snad došly všechny možnosti. Nepokusila jsem se sbalit kohokoliv, kdo byl v dohledu?“ smutnila opět, když jsme se sešly na drinky. Byla jsem za ni smutná a konejšivě jsem ji hladila po zádech, zatímco bojovala se slzami. V ten moment k našemu stolu přišel číšník – nebyl moc pohledný, vypadal, že se nedávno s někým popral, a působil neudržovaně. Vzal si od nás použité skleničky a pak si všiml Blanky.

V baru ji oslovil podivný číšník

„Ale ne, slečno, proč pláčete? Takové krásné tvářičce slzy nesluší… udělal by vám radost drink na podnik? Co pijete?“ spustil na ni medovým hláskem a Blanka okamžitě zpozorněla. Když se na muže podívala, celá zrudla.

„Negroni by mi udělalo radost,“ usmála se ostýchavě a muž s úsměvem zmizel. Když se vrátil s Blančiným oblíbeným nápojem, už na něj hleděla, jako by se do něj zamilovala. V průběhu večera za ním odešla k baru. Vrátila se celá nadšená.

„Jmenuje se Lubor,“ říkala nám vzrušeně, „zeptal se mě na číslo. Myslím, že se mu líbím.“

A měla pravdu. Lubor jí hned další den napsal a šli spolu na rande. A pak znovu. Blanka byla štěstím bez sebe a už v něm viděla svého budoucího manžela. Na tom by zřejmě nebylo nic špatného, kdyby za sebe Lubor nenechal vše platit a nenechal se rozmazlovat jako princezna. Přišlo mi to divné, jako by ji zneužíval, Blanka o tom ale nechtěla slyšet ani slovo.

„Pozvala jsem ho k sobě domů,“ volala mi vzrušeně natěšeně, když se vracela asi ze čtvrtého rande, „hrozně se mi líbí! Konečně jsem narazila na toho pravého.“

Místo společné noci ji okradl

„Neříkej hop, dokud jsi nepřeskočila. To se ještě uvidí, jestli je ten pravý,“ varovala jsem ji trochu skepticky. Nechtěla jsem, aby se hned u prvního muže, co o ni projevil zájem, ranila a aby jí ublížil. A stalo se přesně to, co jsem předpovídala. Lubor, na první pohled tak milý a přátelský, se ukázal být odporným slizákem.

Blanku opil, a když opilá usnula, ukradl jí veškerou hotovost z peněženky a co našel po bytě, všechny karty, dokonce i nějaké věci doma a utekl. Ráno se tedy probudila úplně sama a bez peněz. Nešťastná mě poprosila, ať za ní přijdu. Jenomže zatímco já jsem plánovala pomstu a to, jak peníze získáme zpátky a jeho poženeme ke spravedlnosti, Blanka přemýšlela nad něčím úplně jiným.

„Myslíš, že kdybych mu zavolala a poprosila ho, že by mi dal ještě šanci? Že bychom se ještě viděli?“ zeptala se mě celá uplakaná a mně klesla brada snad až ke kolenům.

„Zbláznila ses? Vždyť tě odporně zneužil! Musíš ho nahlásit na policii,“ utrhla jsem se na ni nechápavě a ona sklopila zrak.

Nakonec ho ještě omlouvala

„Když on na mě byl tak hodný… koupil mi kytku, vzal mě na oběd… třeba to bylo jenom nějaké nedorozumění, prostě potřeboval rychle peníze a bylo mu hloupé se zeptat,“ snažila se nešťastně vymyslet důvody, jak si celou situaci ospravedlnit. A nepomohlo žádné moje přemlouvání, vysvětlování, zkrátka nic. Tvrdila si to svoje, poblouzněná zlomeným srdcem a zamilovaná, že šlo o nedorozumění a že by mu měla napsat a vše s ním vyřešit.

Po chvíli jsem všechno své úsilí vzdala a dospěla k názoru, že bude nejlepší, když ji nechám samotnou si dojít k tomu, že o ni ten muž nikdy nestál a že ji jen využil. Došlo mi, že protože to byl asi jediný muž, co o ni zatím projevil reálný zájem, stačily jen tři rande a ona si z něj udělala dokonalého prince na bílém koni a budoucího manžela. Je smutné, co kousek zájmu někoho s člověkem může udělat. Doufám, že už se tak naivně do nikoho nezblázní.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte u Ireny Obermannové

Vítejte u Ireny Obermannové

Související články

Další články