Evelína (24): Můj přítel má nejlepší kamarádku a ta mi pije krev. Bojím se, že se tajně milují

Zatímco já jsem velmi introvertní člověk a mám kolem sebe jenom pár nejbližších lidí, můj přítel Vincent má snad desítky známých, kamarádů a všemožných lidí kolem sebe.

Nela (28): Děda nemluvil s vlastním bratrem dvacet let. Prý šlo o půjčené nářadí, ale já odhalila jejich tajemství

Přítel mě chtěl se všemi seznámit

Když jsme spolu začali chodit, byla jsem hned upozorněna na to, že je budu muset všechny poznat. Nejprve jsem se toho bála, pak jsem si ale řekla, že mi neuškodí trochu rozšířit svůj okruh lidí a že i pro náš vztah bude dobré, když jeho kamarády poznám a ideálně s nimi i budu vycházet.

A tak jsem postupně začala poznávat Vincentovy kamarády ze skauta, kam chodil, pak ze sportu, který dělá, pak z práce, pak bývalé spolužáky… bylo to pro mě jako pro introverta celkem náročné, ale postupně, za několik měsíců našeho vztahu jsem to zvládla a poznala snad všechny, co jsem mohla.

A musím říct, že si myslím, že jsem udělala dobrý dojem, s mnoha lidmi se sama spřátelila, s většinou si minimálně docela sedla… kdo mi ale ani za mák nesedl byla Vincentova nejlepší kamarádka Simona.

Libuše (56): Syn se ke mně nastěhoval a čeká dokonalý servis. Po týdnu vím, že to dlouho nevydržím

Od začátku mi vůbec nesedla

Simonu jsem poznala až po půl roce, co jsme spolu chodili, už předtím jsem toho o ní ale hodně slyšela. Že se znají už dlouho, že jsou si nesmírně blízcí a že je Simona skvělá a určitě se mi bude líbit. To se ale rozhodně nestalo.

„Evelíno, tolik jsem toho o tobě slyšela,“ přivítala mě silným objetím a pak si mě začínala prohlížet od hlavy k patě, „jsi přesně taková holka, co bych si k Vincimu představovala. Taková sympatická, hezká… určitě budeš i chytrá. Chci pro něj jen to nejlepší, víš?“

Agáta (27): Přítel se mi vysmíval, že jsem neschopná. Když jsem ho v deskovkách přelstila, sbalil si kufry a utekl

S přítelem si byli podivně blízcí

Odtáhla se ode mě a pevně objala mého přítele. Pak ho začala hladit po paži a laškovně ho přes ni plácla. Už od tohoto momentu jsem si nemohla nevšimnout, jak blízcí si jsou. Vincent se k ní choval stejně, jako ke mně. Laškoval s ní, hladil ji po vlasech, dával jí ruku přes ramena a tiskl ji k sobě.

Ona s ním zase pořád flirtovala, neustále zmiňovala jejich společné, tajné vtipy a pak se jim smála. Připadala jsem si vedle nich hloupě, bezprizorně, jako páté kolo u vozu. Byla jsem s nimi možná patnáct minut a bylo mi do pláče.

„Tolik jsi mi chyběl… od té doby, co chodí s tebou, Evelíno, na mě vůbec nemá čas,“ zamračila se na mě naoko a pak se začala smát, já se ale nemohla přinutit k úsměvu. Byla jsem moc zaneprázdněná tím sledovat, jak u sebe sedí blízko, že se skoro s mým přítelem třou nohama…

Karolína (35): Partnerova dcera mi záměrně rozbila jedinou památku na maminku. Tehdy jsem pochopila, že musím odejít

Pozval ji na návštěvu

Modlila jsem se, aby už schůzka skončila. Když jsme se konečně loučili a měli jsme jet s Vincentem domů, prohlásil: „Měli bychom se vídat častěji… mohla bys přijet k nám domů, co ty na to? Na návštěvu?“

„No jasně, ráda,“ usmála se na něj Simona a objali se na rozloučení. Pak už jsme nastoupili do auta a já jsem ze sebe nemohla dostat ani slovo. Byla jsem naštvaná, zmatená, smutná… co jsem to právě viděla? Proč to vypadalo, že jsou pár spíš oni než my dva?

Lucie (34): Táta mi nikdy neříkal, že mu chybím, a já se cítila nemilovaná. Dost pozdě jsem pochopila, jaký byl jeho jazyk lásky

Nevěřím, že jsou jen kamarádi

„Že se ti Simona líbila? Je opravdu hrozně fajn… mohli bychom s ní jít někam ven znovu,“ začal s úsměvem Vincent a mně se sevřelo srdce. Nechtěla jsem mu říkat, že osoba, co je pro něj očividně opravdu důležitá, mi už od prvního setkání nesmírně pije krev… že se vedle ní cítím hrozně cizí, nechtěná, vynechaná… že bych byla nejradši, kdyby s ní už nikdy nepromluvil.

To přeci udělat nemohu. Je to jeho kamarádka ze života přede mnou… kdyby ji chtěl, tak by chodil s ní, a ne se mnou. Tím jsem se snažila uklidnit, zatímco jsem zatlačovala slzy a hleděla z okýnka. Jenomže vzadu v hlavě mě tlačila jedna vtíravá myšlenka - žena a muž nemohou být kamarádi, aniž by alespoň jeden s tím druhým tajně nechtěl spát.

Jana (45): Když manžel odjížděl na služební cesty, soused mi pomáhal na zahradě. Netušila jsem, že společná práce lidi tak moc sbližuje

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].