Čínské mučení vodou: Vzniklo v Itálii a nezanechává na těle stopy. Nejvíc ho proslavil mág Harry Houdini

Tato mučicí praktika, byť to má v názvu, tedy nepochází z Číny, v době svého vzniku tak ale byla známá. De Marsiliis ji vynalezl a popsal na přelomu 15. a 16. století poté, co pozoroval kapky obrušující kámen, na nějž dopadaly.

Princip mučení byl jednoduchý. Oběť byla přivázána na židli a nad sebou měla umístěný kbelík, z něhož jí v nepravidelných intervalech kapala voda na hlavu. To mělo mučeného přivést k šílenství.

Stolička hanby: Středověký nástroj na umlčení žen, které měly svůj vlastní názor

Čínské mučení vodou pochází z Itálie

Velký úspěch ale zpočátku De Marsiliisův vynález neměl, ten přišel až později. Mučitelé totiž měli rychlejší a efektivnější způsoby, jako například pálení, natahování a bičování. To se odsouzenci doznali hned.

Čínské mučení vodou tak bylo nakonec nejoblíbenější u bachařů a inkvizitorů, pak začalo upadat v zapomnění. O několik století později ale našlo nové uplatnění. Tentokrát údajně pro dobré účely.

Marie Chalupová přežila těžké roky v komunistickém vězení: Musela pít vodu ze záchoda, k jídlu bylo 20 deka chleba denně

Čínské mučení vodou našlo uplatnění v psychiatrii

O používání čínského mučení vodou se ve své knize zmiňuje spisovatelka Mary de Young. Popisuje tam, že se tato metoda používala v psychiatrii od poloviny 18. do poloviny 20. století. Pacienti se tímto pseudoterapeutickým postupem „léčili“ hlavně ve Francii, Rusku a Německu.

A nesmíme zapomenout na stoupence „somatického učení“. Věřili, že duševní choroby mají tělesný původ. Kdo trpěl migrénami nebo nespavostí, mělo ho vyléčit kapání vody. Prý regulovalo nadměrný přísun krve do hlavy, což bylo považováno za příčinu nejen bolestí a problémů se spánkem, ale také vzniku šílenství.

Umučení sedmnáctileté Kelly Anne Bates: Zvrhlý partner jí způsobil více než 150 zranění

Čínské mučení vodou zpopularizoval Harry Houdini

K největší popularizaci čínského mučení vodou přispěl na začátku 20. století slavný iluzionista Harry Houdini. Jedno z jeho čísel se nazývalo Čínská cela vodního mučení. Jak to vypadalo? Zavěsili ho hlavou dolů a ponořili do prosklené nádrže s vodou. Následně zatáhli závěs a za dvě minuty se Harry objevil před publikem volný, jen trochu zmáčený.

Dokázal se z pout vymanit tak, že nádrž měla falešnou konstrukci, která mu umožňovala osvobodit si nohy, nadechnout se a následně se vymanit ze zbytku pout.

Objasnit účinky této mučicí metody se snažili i moderátoři pořadu Bořiči mýtů. Jeden z nich seděl pohodlně v křesle, zatímco druhý vedle něj byl svázaný. Určitě uhodnete, kdo to vzdal dříve. Ukázalo se totiž, že mnohem horší než nepředvídatelný dopad kapek je právě nemožnost oběti se pohnout.

Po odvysílání pořadu navíc dostali tvůrci mrazivý e-mail od neznámého odesílatele, v němž uvádí, že jde o podvrh, že ke kýženému výsledku by kapky musely na oběť padat po dobu dvaceti hodin. Možná to na někom vyzkoušel...?

Zdroje informací: Wikipedia.org, Ciekawostkihistoryczne.pl