
Dana zůstala po smrti manžela sama v malém domku, který už nutně potřeboval několik oprav. Nejvíc ji trápila stará střecha, na jejíž rekonstrukci neměla dost peněz. Když jí známý od sousedů nabídl, že práci zvládne výrazně levněji než stavební firmy, Dana měla pocit, že se na ni konečně usmálo štěstí. Brzy ale zjistila, že udělala chybu, která ji přijde hodně draho.
Říjnové dny s sebou přinesly citelné ochlazení a já s obavami sledovala svou starou střechu, která nutně potřebovala opravu.
Od smrti manžela před pěti lety jsem na malý domek na okraji Hradce Králové zůstala sama a větší investice neustále odkládala. Když mi ale stavební firmy vyčíslily rekonstrukci na závratných 180 000 korun, málem to se mnou seklo.
Vše měl zachránit pan Mirek, kterého jsem znala od vidění od sousedů. Když jsme se potkali v místním obchodě, s úsměvem mi slíbil, že mi se svou partou střechu opraví za polovinu. S úlevou jsem souhlasila. Věřila jsem, že mám vyhráno.
Práce začaly slibně
Pan Mirek se svými pomocníky začal pracovat hned další den. Po třech dnech za mnou ale přišel s tím, že musí nakoupit krytinu a fólie, a požádal mě o zálohu 90 000 korun v hotovosti. Nic podezřelého jsem na tom neviděla, a tak jsem peníze vybrala a předala mu je.
Jenže druhý den ráno už nikdo nedorazil. Mirkovo číslo bylo nedostupné a mně pomalu začalo docházet, že jsem naletěla. Dům zůstal s odkrytou střechou, a když v noci začalo hustě pršet, zoufale jsem pobíhala po půdě s kbelíky a se slzami v očích sledovala, jak mi voda ničí strop v ložnici.
Seděla jsem promrzlá v obýváku a hlavou mi běželo jediné – musím zavolat své dceři Kateřině. Naše vztahy byly po letech neshod chladné a téměř jsme spolu nemluvily, ale nikoho jiného jsem neměla.
Jenže hrdost a obrovský stud mi nedovolily zvednout telefon. Představa, že se jí přiznám, jak jsem naletěla, a vyslechnu si její kázání, mě děsila snad ještě víc než voda kapající ze stropu. Raději jsem zůstala sama v chladu a vlhku, než abych ji požádala o pomoc.
Pomoc přišla včas
Mé trápení ukončila až sousedka Bára. Všimla si, co se u mě děje, a přišla mě navštívit. Když viděla, v jakém jsem stavu, pohladila mě po rameni a řekla: „Dano, jsi hrdá žena, ale občas si prostě musíme nechat pomoct.“
Její slova prolomila poslední zbytky mého vzdoru. Rozplakala jsem se a všechno jí přiznala. Bára mi pomohla najít odvahu a já ještě ten večer napsala dceři krátkou zprávu. Přiznala jsem, co se stalo, a poprvé po dlouhé době ji požádala o pomoc.
Kateřina mi hned ráno zavolala. Čekala jsem výčitky, místo nich jsem ale v jejím hlase slyšela starost. Slíbila, že okamžitě přijede. S pomocí rodiny a spolehlivé firmy se nakonec podařilo střechu včas opravit.
O devadesát tisíc jsem sice přišla, ale celá nepříjemná zkušenost mi přinesla i něco, co jsem nečekala. S Kateřinou jsme si po letech znovu našly cestu k sobě. A já konečně pochopila, že někdy je mnohem těžší požádat o pomoc než všechno zvládat sama.
Tereza (72): Podvodník mě připravil o peníze a málem jsem ztratila i děti. Skončila jsem v nemocnici
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




