Facebook
Instagram
Dita má pocit, že má víc elánu než její dvaadvacetiletý syn Jakub. Bydlí spolu, a když je potřeba něco opravit, Jakub je věčně unavený. Dita tak zastane všechnu práci v domácnosti, přičemž vnímá, jak si Jakub umí udělat život pohodlný.
Se synem žijeme sami. Když bylo Jakubovi 10 let, rozvedla jsem se s jeho otcem. Dům jsem koupila ještě před manželstvím, a tak jsme v něm se synem zůstali bydlet.
Běžnou práci zastanu sama a je to asi chyba
Úklid celého domu včetně synových prostor zajišťuji já. Kdysi jsem Jakubovi řekla, že jeho prací bude vyklízení myčky a vynášení odpadkového koše. Jenže nejsem důsledná, a tak postupem času i tyto činnosti zůstaly na mně.
Vždy je nakoupeno a v lednici navařeno. Vše stačí jen ohřát v mikrovlnce. Syn si nanosí krabičky do pokoje a jen občas ho napadne, že by je mohl vrátit do kuchyně. Obvykle ho musím požádat, aby nádobí z pokoje donesl. Totéž platí o špinavém prádle. Vyprané prádlo má syn na hromádce v prádelně. Když mu dojde čisté, ví kam si dojít.
Těžké práce vykonává syn, ale je otrávený
Nemohu říct, že by syn nedělal nic. Kdykoliv ho o cokoliv požádám, udělá to. Sice podle výrazu obličeje není nadšený, ale nikdy mi nic neodmítne. Takže na zahradě zryje záhon, občas poseká trávník, když je potřeba něco přenést, udělá to. I doma na požádání občas pomůže. Ale je u toho unavený nebo otrávený.
Jsou to činnosti nárazové, Jakub má každý den po škole nějaké aktivity s kamarády. Chodí hrát fotbal, tenis nebo basketbal. Obvykle se tedy vrací domů v podvečer. Opravdu mu přeji, aby se setkával s kamarády a sportoval. Jen stále častěji přemýšlím, zda by se neměl jako dospělý muž více zapojovat do prací souvisejících s chodem domu a starostí o sebe.
Přemýšlím, zda není na čase nechat syna dospět
Jakub bude ještě pár let chodit do školy. Ale když je doma a vejdu do jeho pokoje, válí se buď na posteli s mobilem v ruce nebo hraje hry na počítači. A okolo stolu na zemi leží prázdné lahve od minerálek. "Jakube, už toho mám dost, máš pokoj v hrozném stavu. Vstaň od počítače a odnes lahve do kontejneru," pronesla jsem rázně. "Až dohraju, mami, udělám to," v klidu odvětil.
A takto je to se vším. Jakub je prostě pohodář. V životě se rád baví, ale každodenní činnosti spojené s údržbou oblečení, prostorů k žití nebo jídlem nevnímá. Včera jsem ho poprosila, že potřebuji na zahradě přemístit květináče. Otráveně pronesl: "Už toho mám dost, furt tady něco musím dělat." Celý týden se jen bavil a já se o něj starala. A jeho otrávená reakce na práci trvající 10 minut mě utvrdila v tom, že je na čase něco na našem způsobu žití změnit. Jakub začíná být pěkně líný.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
