Facebook
Instagram
Léto je ideální doba k tomu vypravit se do přírody Nejen na procházky a pochody, ale není nad romantické procházky a pomilování na mezi, které často patří mezi ty nezapomenutelné. Někdy je ale lepší svoje zážitky na potkání nevyprávět.
Sešli jsme se s kamarádkami, abychom si popovídaly – a skončily jsme, jak jinak než u sexu. Ozvláštněným létem, sluníčkem, přírodou i tím jehličím, které píchá do zadku. To jsem ještě netušila, že se do svého vyprávění pořádně zapletu, a nakonec to obrečím.
První lásky byly letní, sluníčkové
Začala jsem vyprávět a zavzpomínala na to, jak jsme touhle dobou vymetali s klukama všechny meze a hledali to nejvhodnější místečko, kde se pomuchlovat. Pokud jsme chtěly být někde v koutku se svou láskou, musely jsme donekonečna improvizovat. „Holky, to nám ale bylo tak patnáct let, stačila nám pusa a poplácání po zadku!“ prohlásila jedna z kamarádek. „Máš pravdu,“ dodala druhá, „ale v lese nebo v zapadlém koutku v parku to bylo teprve to pravé, nemyslíš?“ Souhlasila jsem a hned jsem měla před očima filmeček, kdy jsem se vodila se svojí první láskou za ruku – tam, kde nás nikdo nemohl vidět. Protože jsem chtěla přece tu pusu! Nakonec, dětské lásky většinou začaly v létě a s přicházející zimou zase mizely…
Povedená vzpomínka na pomilování v lese
Pak přišel na řadu příběh, kterému jsme se svorně zasmály. „Kdysi jsem byla s pár lidmi na chatě, kde jsme se jen tak povalovali a tlachali. Byl tam jeden kluk, který pořád tahal někoho na houby. Nakonec ukecal mě,“ začala kamarádka svoje vyprávění a pokračovala s tím, že tedy vzali košík a vyrazili. Jaký byl závěr? Dělali všechno možné, jenom nehledali houby. Dodneška prý přemýšlím o tom, jestli to, že došlo na sex, byla náhoda, nebo jestli to měl tak dokonale naplánované. Ale ta hlavní legrace přišla až po jejich návratu do chaty. „Košík byl prázdný, jak jinak, že jo,“ směje se, „a ten největší vtipálek vykřikl: - Takže to nebyl lesní pych, ale lesní pích!“
Někdy se auto k lásce docela hodí...
„Pamatuju na dobu, kdy bylo módou jezdit za Prahu, někde v lese zaparkovat auto a jít na to,“ zapátrala jedna z nás v poměti. „Pokud byla k dispozici vhodná mýtinka, vybalili jsme z kufru deku, kterou tam dotyčný muž vozil pro všechny případy, a šli na to.“ Všechny jsme svorně přikyvovaly, a tak nějak nás nenapadlo, že vozit s sebou deku je poněkud podezřelé. Horší to bylo totiž vždycky s časem. Než jsme někam dojeli, nějaké to místečko našli…
Vzala jsem si slovo a začala vykládat, že za Prahu jezdím pořád, mám totiž nového chlapa. „Nepovídej!“ visely mi kamarádky na rtech a já začala líčit příhodu, jak jsme zapadli s jeho autem do bahna a místo sexu ho museli vyhrabat. Neopomněla jsem dodat značku auta a vychválit sex s ním až do nebe.
To jsem ovšem netušila, že jde o partnera jedné z nich. Té, která o svém soukromí nikdy moc nemluvila. Značka auta souhlasila, zablácené boty a nohavice kalhot taky, historka s bahnem jakbysmet – jenom se všechno, podle něho, odehrálo jinde a jinak. Kdybychom byly chlapi, tak jsme se porvaly – takhle jsem to jenom obrečela a ztratila nejen lásku, ale i kamarádku.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
