Jana (32): Tchyně neustále naříkala na bídu a my jí platili vše potřebné, dokud jsme nenašli její tajné úspory

Příběhy o životě: Tchyně neustále naříkala na bídu a my jí platili vše potřebné, dokud jsme nenašli její tajné úspory
Zdroj: Freepik

Čtyři roky živořili, aby pomohli matce v nouzi. Jana a Tomáš si odpírali i drobné radosti, zatímco tchyně Helena tajně hromadila peníze. Náhodný objev bankovního výpisu odstartoval rodinné drama, které navždy změnilo jejich pohled na vděčnost a obětavost.

Alžběta Niebauerová
Alžběta Niebauerová 10. 05. 2026 17:30

Myslela jsem, že jsme milující rodina, která se v těžkých chvílích podrží. Čtyři roky jsme si s manželem Tomášem odpírali i ty nejzákladnější radosti, abychom finančně podporovali jeho matku Helenu, která údajně sotva vycházela s penězi. Pravda, kterou jsme náhodou odhalili jedno nedělní odpoledne, ze mě udělala největší naivku pod sluncem a navždy změnila náš pohled na rodinné vztahy.


Každá koruna se musela otočit

Žili jsme v malém pronajatém bytě na okraji Prahy a naším největším snem bylo vlastní bydlení. Šetřili jsme každou korunu, do práce si nosili krabičky s jídlem a o dovolené u moře jsme si mohli nechat jen zdát. Naše úspory na hypotéku však rostly hlemýždím tempem, protože se pravidelně ozývala tchyně s další finanční pohromou. Helena neustále naříkala na nízký důchod a drahé léky, takže jsme jí platili složenky, kupovali plné tašky potravin a Tomáš se cítil povinen jí pomáhat, kdykoliv si posteskla, že bez nás skončí jako žebračka.


Zrušená dovolená kvůli lednici

Jedno léto jsme si konečně naplánovali pobyt v Krkonoších, na který jsme se po měsících dřiny nesmírně těšili. Čtrnáct dní před odjezdem ale Helena zavolala s pláčem, že jí odešla lednice a veškeré jídlo se jí v tom horku zkazí. S Tomášem jsme na sebe jen smutně koukli a věděli jsme, co přijde.

Peníze na hory padly na nový, úsporný model pro tchyni. Ta nám místo vděku jen vyčetla, že moderní spotřebič určitě spotřebuje moc proudu a ona nebude mít z čeho platit účty. „Takový moderní kousek, to určitě spotřebuje hromadu proudu. Jak to mám ze svého hladového důchodu zaplatit?“ naříkala, zatímco my jsme se v duchu loučili s čerstvým horským vzduchem.


Sestra v cizině byla nedotknutelná

Zatímco my jsme živořili, Tomášova sestra Silvie, která už roky žila v Londýně, matce nepomáhala vůbec. Na sociálních sítích se přitom chlubila fotkami z drahých restaurací a luxusních výletů. Když jsem jednou Heleně opatrně navrhla, jestli by Silvie nemohla také přispět, tchyně se okamžitě urazila.

Vysvětlila mi, že život v cizině je nesmírně nákladný a ona po dceři nemůže chtít, aby si v mládí vše odpírala. Došlo mi, že zatímco Silvie si má život užívat, my jsme byli v očích tchyně jen bezplatným servisem a pojistkou proti chudobě.


Šokující objev v obývacím pokoji

Všechno se změnilo jednu neděli během návštěvy. Helena šla do kuchyně pro kompot a cestou shodila ze skříňky hromadu dopisů. Tomáš se je vydal posbírat a mezi nimi uviděl otevřený dopis z banky. Původně myslel, že jde o změnu ceníku, o které mu matka dříve vyprávěla, ale když se na papír podíval blíž, úplně zkameněl. Nebyla to žádná oznámení o poplatcích, ale přehled investičních fondů a termínovaných vkladů. Na konci dokumentu svítila neuvěřitelná suma – přes 1 800 000 korun.

Když se tchyně vrátila do pokoje a uviděla Tomáše s výpisem v ruce, propadla panice, která se ale rychle změnila v aroganci. Tomáš se jí zlomeným hlasem zeptal, jak nás mohla nechat čtyři roky platit její účty, když má na kontě skoro dva miliony. Helena se ani nepokusila omluvit. Naopak nám vmetla do tváře, že jsme mladí a máme sílu pracovat, zatímco ona si musí šetřit na případnou péči ve stáří. „Urazíte se teď na mě za to, že jsem předvídavá?“ odsekla nám s tím, že povinností dětí je se o rodiče starat bez ohledu na jejich majetek.


Nový začátek bez falešných výčitek

Ten den jsme od tchyně odešli a už se neohlédli. Naše vztahy s Helenou drasticky ochladly a my jsme okamžitě přestali posílat jakékoliv peníze. Tchyně nás sice před zbytkem příbuzenstva vykreslila jako nevděčníky, kteří opustili starou matku, ale my jsme konečně našli klid.

Bez měsíčních „příspěvků“ se naše úspory začaly rychle rozrůstat a o rok později jsme konečně podepsali smlouvu na náš vlastní byt. Pochopili jsme, že Helena vždycky najde způsob, jak využít lidi kolem sebe. My už to ale nebudeme.


Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Související články

Další články