Kvíz: Vládl dřív Rudolf II., nebo Karel IV.? 10 otázek od pravěku po sametovou revoluci

Dějepis se na základní škole učí chronologicky. Začíná pravěkem, pokračuje přes starověk a středověk a v devátém ročníku končí moderními dějinami. Na tomto principu stojí i to, jak si většina lidí minulost pamatuje – jako řadu navazujících období. Nestalo se vám ale někdy, že jste si něco pamatovali jinak, než tomu bylo ve skutečnosti?

Kvíz: 10 nejslavnějších výroků ze starověkého Řecka a Říma. Znáte je všechny?

Jak dobře si pamatujeme historii?

Nejvíc chyb vzniká u událostí, které dělí jen několik let nebo desetiletí. Upálení Jana Husa a bitva u Lipan, případně Jungmannův slovník a založení Sokola se v paměti snadno slijí do jednoho období.

Výbornou pomůckou je zapamatování těch opravdu zásadních jmen. Marie Terezie, Karel IV. nebo Tomáš Garrigue Masaryk slouží jako záchytné body, ke kterým se přiřazují důležité události.

Kvíz všeobecných znalostí: 20 otázek, které dají zabrat i vysokoškolákům

Čeští panovníci a zlomové osmičky

Zajímavostí českých dějin jsou takzvané osmičkové roky. Na letopočty končící osmičkou připadá řada zlomů, od založení pražské univerzity v roce 1348 přes vznik Československa v roce 1918 až po okupaci v roce 1968.

I na některé z těchto událostí se zaměřuje náš kvíz. Zkuste si, jestli jej zvládnete bez chybičky.

A pokud máte rádi prověřování školních vědomostí, podívejte se i na náš pravopisný kvíz nebo kvíz o sluneční soustavě.