
Osmý díl hospodského kvízu míchá přírodu, umění, sport i dějiny. A ani zkušení hráči si u některých otázek nemusí být úplně jistí, jak to vlastně je. Zvládnete všechny otázky kvízu?
Kdo někdy seděl u kvízového stolu, zná ten okamžik: odpověď je na jazyku, a přesto ne a ne vyjít ven. Psychologové tomu říkají fenomén špičky jazyka. Nejde o poruchu paměti, ale o běžnou věc, která se stává v každém věku.
Odpověď na jazyku, ale ne venku
Podrobně ho jako první zkoumali harvardští psychologové Roger Brown a David McNeill v roce 1966. Účastníkům předčítali definice méně častých slov a sledovali, co si lidé vybaví, když hledané slovo nemohou najít. Často znali jeho počáteční písmeno nebo počet slabik. Paměť tedy slovo drží, jen k němu chvíli nevede cesta.
U stolu se proto vyplatí nezaseknout se. Otázku je lepší na chvíli odložit a později se k ní vrátit. Podle výzkumů pomůže i to, když někdo z týmu nadhodí první písmeno.
Síla celého stolu na hospodském kvízu
Že má smysl poslouchat všechny u stolu, naznačil v roce 1907 britský vědec Francis Galton. V časopise Nature popsal soutěž z dobytčí výstavy v Plymouthu, kde návštěvníci odhadovali hmotnost poraženého vola. Ze 787 platných tipů se prostřední odhad od skutečnosti lišil o necelé procento. Jednotlivci se mýlili, dohromady ale téměř trefili.
Osmý díl hospodského kvízu se tentokrát vydá od duhy přes Wimbledon až k panamskému klobouku. Jak obstojíte?
A pokud vás zajímá prověřování vědomostí, zkuste si kvíz o Tuzexu nebo si zavzpomínejte na hodiny ruštiny.




