Marie (27): Matka mého přítele mi chtěla diktovat, jak mám žít a pečovat o sebe v těhotenství

Adam ve mně dokázal vzbudit pocit bezpečí a lásky. Když jsem mu po pár měsících vztahu řekla, že jsem těhotná, okamžitě navrhl, abych se nastěhovala k němu. Bydlel sice ještě u své matky, ale sliboval, že je to jen dočasné a brzy si najdeme něco vlastního. Byla jsem zamilovaná, a tak jsem souhlasila.

Anežka (23): Máma mého přítele mi potají nabídla padesát tisíc za rozchod

Nebyl to můj domov

První náznak, že něco není v pořádku, přišel hned po mém příjezdu. Místo vřelého přivítání mi Adamova máma Tereza oznámila, že teď bude potřeba všechno přeorganizovat.

Pokusila jsem se zapadnout, ale každý den přinášel nové rýpnutí. Kritizovala, co jím a kolik spím, a bez zaklepání vcházela do našeho pokoje. Cítila jsem se jako malá holka, která je pod neustálým dohledem. Adam na mé stížnosti reagoval jen pokrčením ramen a slovy, že jeho máma to přece myslí dobře a já si to moc beru. Nikdy se mě nezastal.

Zlom nastal, když jsem začala plánovat výbavičku. Hodiny jsem trávila na internetu a snila o pokojíčku v jemných tónech mátové a béžové. Jednoho dne jsem se vrátila z práce a našla jsem dětský pokoj proměněný v barevný cirkus. Tereza ho vybavila věcmi od kamarádky, včetně křiklavě růžového povlečení a obří plyšové žirafy. „Ještě nejsi matka, nevíš, co je pro dítě nejlepší,“ odbyla mě, když jsem se zděšeně zeptala, co to má znamenat. Večer jsem to v slzách vyprávěla Adamovi. „Přestaň se pořád kvůli něčemu urážet,“ odbyl mě unaveně. Tehdy jsem si poprvé uvědomila, jak moc jsem v tom sama.

Lenka (28): Matka přítele se nám neustále plete do života. Vrcholem bylo, když se objevila na naší romantické dovolené

Poslední kapka

Jedno nedělní odpoledne jsem zaslechla, jak si Adam v obýváku povídá s mámou. „Vetřela se ti sem s tím břichem a teď ti zůstane na krku,“ řekla Tereza. Zatajil se mi dech. Čekala jsem, že se Adam ohradí, že mě bude bránit. Místo toho jen slabě zaprotestoval a pak zmlkl. To ticho bylo horší než jakákoli slova.

Rázně jsem vešla do obýváku. Oba na mě zírali jako opaření. „Vážně si tohle o mně myslíš?“ zeptala jsem se Adama třesoucím se hlasem. Nedokázal odpovědět. „Tohle není tvůj byt,“ sykla na mě Tereza. „Já vím,“ odvětila jsem chladně. „A proto tu už dlouho nezůstanu.“

Klára (28): Matka mého přítele mě zatratila kvůli manikúře a holení. Prý jsem zlatokopka, co jde jen po penězích

Nový začátek

V noci jsem si tiše začala balit kufr. Když jsem ho zavírala, Adam se probudil. „Co to děláš?“ zeptal se rozespale. „Odcházím,“ odpověděla jsem klidně. Nechápal to. Pokoušel se něco vysvětlovat o své matce, ale já ho přerušila. „Potřebovala jsem jediné – abys stál při mně. Abys mě alespoň občas bránil. To jsi nikdy neudělal.“

Jen ustoupil ze dveří a nechal mě projít. Zavolala jsem si taxík a odjela k mámě. Když mi ve tři ráno otevřela dveře a beze slov mě objala, poprvé po měsících jsem se konečně cítila v bezpečí.

Prvních pár dní jsem jen spala. Máma se o mě starala a na nic se neptala. Sama jsem se přihlásila na terapii, abych si všechno srovnala v hlavě a slyšela názor někoho, kdo by mi neříkal, že přeháním. Adam občas volal a snažil se něco vysvětlovat, ale jeho omluvy zněly prázdně. Pak už jsem mu to nezvedala. My dva spolu rodinu nevytvoříme. To ale neznamená, že nedokážu vytvořit milující domov pro své dítě s pomocí mé mámy. A s tímhle pocitem jsem konečně našla klid.

Lucie (34): Netušila jsem, jak velký problém má přítelova matka. Dokud jsme s ní nezačali bydlet

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].