Martin (46): Žárlivá manželka mě nečekaně přepadla na teambuildingu. Jako záminku si vymyslela zapomenutou nabíječku

Klára si prošla v prvním vztahu peklem a já se snažil mít pro její chorobnou žárlivost pochopení. Veškerý soucit mě ale opustil ve chvíli, kdy mě zostudila před celým pracovním kolektivem, v němž si buduji kariéru.

Manželka byla nedůvěřivá od samého začátku

Když jsem Kláru potkal, byla po ošklivém rozvodu na dně. Dalo mi hodně práce, než jsem si získal její důvěru. První rok mi prakticky nevěřila, že to s ní myslím vážně, a neustále očekávala nějakou zradu. Byla mnohem opatrnější než jiné ženy. Do další svatby jsme se proto nehrnuli.

Po pěti letech jsme se vzali, a dnes máme krásnou dceru. Klářina nejistota ale nezmizela, jen se projevuje v různých vlnách. Když na ni přijde záchvat, prohledá mi kapsy, projede telefon i počítač. Je schopná za mnou přijet do práce, párkrát jsem ji dokonce zahlédl, jak čeká před budovou. Ověřuje si, zda jsem skutečně s kamarády na pivu, a neustále telefonuje. Potom je většinou na chvíli klid.

Jednou mě dokonce sledovala na služební cestě. Pokaždé následuje dlouhý rozhovor, zkoušeli jsme i párovou terapii a já Kláru neustále ujišťuji, že nejsem její exmanžel a nikdy bych ji nepodvedl. Je to jako nemoc, která přichází a odchází. Problém je, že to přestávám snášet a občas je to neúnosná ostuda.

Anna (34): Když jsem získala vysněné povýšení, manžel začal žárlit. A pak udělal něco, co mu nikdy neodpustím

Nečekaná návštěva na firemní akci

Každoročně pořádáme firemní teambuilding, kde upevňujeme kolektiv. Vím, že Klára tyto akce nenávidí, ale pro moji kariéru je důležité se jich účastnit. Před odjezdem jsem cítil, jak je napjatá.

Snažil jsem se ji uklidnit, slíbil jsem, že si budeme několikrát denně volat. Všiml jsem si, že mi zase prohledávala tašku, ale nechtěl jsem se hádat. Nechal jsem to být a odjel. Jenže pak přišel šok. Uprostřed grilování s kolegy se na pozemku penzionu z ničeho nic zjevila moje žena.

Přivezla mi nabíječku, kterou jsem si prý zapomněl. Bylo to neuvěřitelně trapné. Všichni okamžitě pochopili, že mě přijela zkontrolovat. Jakmile odjela, stal jsem se terčem vtípků. Nebylo to poprvé, co mě takhle ztrapnila. Moji přátelé už zažili její nečekaný příjezd i na kamarádově rozlučce se svobodou.

Klára (23): Manžel mě z nevěry obviňoval i v porodnici. Kvůli jeho neustálým scénám plánuji rozvod

Moje trpělivost přetekla, musí se léčit

Když jsem se vrátil domů, řekl jsem manželce, že tohle byla poslední kapka. Sice se omlouvala a styděla, ale to se děje pokaždé. Vysvětlil jsem jí, že takovým chováním mě k nevěře naopak dožene. Trvám na tom, aby podstoupila skutečnou léčbu, protože občasné sezení u psychologa zjevně nestačí. Byl jsem opravdu naštvaný.

Poprvé jsem na ni nekřičel, ale mluvil jsem klidně a tvrdě, což ji vyděsilo víc než cokoliv jiného. Moje trpělivost je u konce. Dlouho jsem měl pro Kláru soucit kvůli tomu, co zažila, ale došlo mi, že naše manželství takhle nemůže fungovat. Její nemoc ničí nás oba.

Tonda (30): Moje přítelkyně mi zničila život svou žárlivostí. Dodnes se na ulici ohlížím, jestli mě nesleduje

Názor vztahové koučky

Příběh Martina zachycuje, jak může předchozí zraňující vztahová zkušenost, ztráta důvěry a přetrvávající strach z opuštění významně ovlivňovat fungování nového partnerského vztahu. Klářina zvýšená kontrola, opakované ověřování partnerovy věrnosti a potřeba mít situaci pod dohledem mohou být projevem hluboké vztahové nejistoty, nikoliv nedostatku lásky. Pokud však tyto mechanismy přetrvávají, postupně narušují vzájemnou důvěru, partnerskou blízkost i pocit bezpečí ve vztahu.

Martin se dlouhodobě snažil reagovat s pochopením a trpělivě, postupně však začal prožívat vyčerpání, bezmoc, ponížení i narůstající frustraci. Situace ukazuje, že dlouhodobé přebírání odpovědnosti za partnerovy obavy a opakované ujišťování samo o sobě nemusí vést ke změně, pokud zůstávají přítomny hlubší příčiny jejího prožívání.

Z terapeutického hlediska by práce měla být zaměřena na porozumění souvislostem mezi předchozí zraňující vztahovou zkušeností, úzkostí, chorobnou žárlivostí a potřebou kontroly. Současně je důležité posilovat vzájemnou důvěru, zdravé vztahové hranice, otevřenou partnerskou komunikaci a hledat způsoby, jak mohou oba partneři nést odpovědnost za své prožívání, aniž by docházelo k dalšímu narušování vztahu.

Mgr. Jana Hazuková, terapeutka, koučka psychoenergetické transformace mysli, práce s emocemi a prožíváním. Více informací zde.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].