Tonda (30): Moje přítelkyně mi zničila život svou žárlivostí. Dodnes se na ulici ohlížím, jestli mě nesleduje

S mou přítelkyní Sylvou jsme se seznámili na kamarádově oslavě narozenin a od té doby jsme byli nerozluční. Trávili jsme spolu prakticky veškerý náš volný čas, skoro hned jsme se sestěhovali do společného bytu a všechno jsme dělali spolu.

Marek (52): V novém zaměstnání se krade. Už si nemůžu nechat ani jogurt v lednici

Prý se mnou chce trávit co nejvíce času

Když jsem šel cvičit do posilovny, Sylva šla se mnou. Když jsem se jí řekl, že půjdu nakoupit, hned stála oblečená u dveří, připravená vyrazit. Když jsem se jí ptal, proč, že budu pryč jen chvíli, pokrčila rameny.

„Chci být s tebou co nejvíc to jde. Nejradši bych tě neopustila ani na minutu.“

A také neopustila. Všechno jsme dělali společně, od cesty na poštu po oslavu s kamarády. Když jsem jí řekl, že mě kamarádi pozvali do baru nebo na bowling, trvala na tom, že půjde také.

„Jsem tvoje přítelkyně, to znamená prakticky součást tebe… tak proč bych nešla?“ argumentovala vždy ostře, když jsem se jí snažil naznačit, že jde čistě o pánskou jízdu, „ty přede mnou snad něco tajíš, že mě nechceš vzít s sebou? Máš snad co skrývat?“

A protože jsem nikdy neměl co skrývat a také jsem neměl sílu se s ní hádat, chodila všude jako můj ocásek.

Veronika (29): Po rozchodu mi bývalý poslal účetnictví našeho vztahu. Nevěřila jsem vlastním očím

Kamarádovi se její chování nelíbilo

„Ta tvoje holka tě všude pronásleduje,“ řekl mi jednou jeden z mých kamarádů. Byl jsem pozván k němu domů na návštěvu, protože si s přítelkyní pořídili miminko a chtěli mi ho ukázat. Sylva ale trvala na tom, že půjde se mnou.

„Nepřijde ti to trochu divné? Nikdy v životě jsem ji neviděl a najednou se objeví před mým bytem, že jde na návštěvu… to jsi ji nemohl nechat doma?“ pokračoval tiše, když jsme oba sledovali, jak se rozplývá nad miminkem. Jen jsem pokrčil rameny.

„Kdybys viděl, jak vždycky začne vyvádět… tvrdí, že když jdu někam sám, něco před ní tajím a chci se před ní schovávat. Je to absurdní, ale nemám chuť ani čas se s ní hádat. Tak ji prostě beru s sebou.“

„Dělej, jak myslíš,“ poplácal mě starostlivě po zádech, „ale je to divné.“

Nad slovy kamaráda jsem se pořádně zamyslel a začalo mi pomalu docházet, že mě moje přítelkyně opravdu možná pronásleduje. Měl jsem sice už svůj věk, práci a vše zajištěno, ale toužil jsem si splnit svůj sen a vystudovat vysokou školu. Podal jsem si tedy přihlášku na ekonomku a byl jsem přijat.

Josef (68): Drzost některých lidí nezná mezí. Na mém pozemku mi očesali skoro celou úrodu

Najednou se objevila na přednášce

„Takže ty jako budeš chodit na přednášky a trávit čas ve škole?“ zeptala se mě Sylva kysele, když jsem jí s radostí o svém úspěchu řekl.

„Ano… každé pondělí, úterý a někdy pátek. I jsem si kvůli tomu snížil úvazek v práci,“ přikývl jsem radostně. Sylva ale vypadala, že se jí to pranic nelíbí.

„Ale já ani jeden z těchto dnů nemůžu… mám dopoledne práci,“ začala lamentovat a já nechápavě naklonil hlavu na stranu, „chtěla bych tam chodit s tebou! Už takhle jsme oddělení, když musíme jít do práce… víc toho asi nezvládnu.“

Myslel jsem, že to myslí jako vtip, ale hned na začátku semestru jsem se měl přesvědčit o opaku. Seděl jsem právě na první hodině v aule a pilně si zapisoval, když se otevřely dveře a dovnitř vpadla Sylva.

Martina (52): Volby rezonují napříč celou společností. Dokonce jsem trnula i u lékaře, aby se moc nerozčílil

Prý mě nemůže nechat samotného a nevěří mi

„Dobrý den, jdu za svým přítelem,“ oznámila vyučujícímu, kterému nad její neomaleností spadla brada, a pak se za mnou vydala.

„Co tu děláš? Jak ses dostala do školy? Vždyť tu ani nestuduješ,“ vyjel jsem na ni potichu a chtělo se mi hanbou propadnout, jak na mě všichni civěli.

„Odešla jsem dřív z práce, abychom mohli být spolu,“ vysvětlila mi a sedla si vedle mě, „to si opravdu myslíš, že tě nechám chodit samotného na vysokou školu? Mezi tolik krásných, mladých holek? Ještě bys mě podvedl!“

„Tak proto se mnou chceš všude chodit? Abys mě měla pod dohledem a kontrolovala mě?“ nemohl jsem uvěřit svým uším. Ona jenom pokrčila rameny.

„Chci mít přehled o tom, co děláš, to je vše. Nemám ráda, když se něco děje za mými zády.“

Petr (50): Udělal jsem životní chybu. Opustil jsem skvělou ženu kvůli zlatokopce, která mě zničila

Sleduje mě dodnes

A tak se mnou začala chodit na přednášky. Nějakým zázrakem se zvládla objevit na všech hodinách, chodila za mnou po chodbách, pak mě vyprovázela domů. Cítil jsem se jako ve vězení, zatížený jejím pohledem, který neustále kontroloval, co dělám. Vydržel jsem to skoro dva měsíce, než jsem se rozhodl, že takhle žít nemůžu.

Řekl jsem Sylvě, že se s ní chci rozejít, že nejsem jejím přítelem, ale obětí její snahy ovládat všechno kolem ní. Byl to hrozivý rozchod plný slz, křiku a vyhrožování. Dodnes mám pocit, že mě občas sleduje. Nejednou na ulici zahlédnu její výrazné zrzavé vlasy a občas mám pocit, že mě do zad pálí její pohled.

Další příběhy ze života →

Marika (26): Kvůli vidině nového vztahu jsem ztratila i toho, kdo mě miloval

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].