Marika (26): Kvůli vidině nového vztahu jsem ztratila i toho, kdo mě miloval

S Jonášem jsem byla ve vztahu už něco málo přes rok a přišlo mi, že poslední dobou nám to moc nefungovalo. Nevím, jestli je to jenom fáze, anebo jestli se něco děje, ale už to nebylo takové, jako dřív.

Patricie (53): Můj syn působí jako věčný morous. Přináší mu to problémy v životě a já nevím, jak mu pomoci

Začala jsem si všímat jiných mužů

Měla jsem pocit, že jsem se pro něj stala samozřejmostí, že si mě přestal tolik všímat a vážit si mě že si mnou byl tak nějak už jistý. Přestali jsme chodit na hezká, sofistikovaná rande, vídali se málo, už mi nenosil květiny a nevolal mi každý den, jak mě miluje. Chápu, že ze vztahu po chvíli prvotní pobláznění unikne, i tak mě to ale neskutečně mrzelo a ubíjelo.

Byl to pravděpodobně nečekaný pocit osamění, kvůli kterému jsem si začala všímat jiných mužů. Začalo to nevinně – lehkým flirtem se sympatickým číšníkem v restauraci s kamarádkami, legrácky s kolegou u kopírky v práci. Když mi pozornost nedával můj přítel, začala jsem ji hledat někde jinde. Dala jsem číslo neznámému muži v baru, začala chodit na kurz sebeobrany, který vedl hezký trenér. Cítila jsem se trochu provinile, ale pořád se mi dařilo vše držet v přijatelných mezích. A pak jsem potkala Lukáše.

Zdeněk (42): Mám parohy tak velké, že neprojdu dveřmi. Nevěra manželky ukončila dvacet let společného života

Nový kolega mě velmi zaujal

Lukáš k nám nastoupil do práce a byl mi přiřazen, abych mu ukázala, co a jak, a zaučila ho. Byl komunikativní, vtipný a hlavně moc hezký. Trávili jsme spolu prakticky každý den v práci, vyměnili si čísla a psali si, občas si spolu i došli na oběd. Konverzace, čistě pracovní, postupně přešla do osobní roviny, začali jsme probírat naše zájmy, rodinu, životy.

Pak jsem začala mít pocit, že se mnou flirtuje. Psali jsme si prakticky denně, v práci se na mě žertovně usmíval, posílal mi fotky toho, co dělá o víkendu. Zatímco Jonáš se mi ozval jednou za pár dní, Lukáš mi odpověděl během několika minut. Přišlo mi, že můj vlastní přítel se mi z mysli pomalu vytrácí a nahrazuje ho můj roztomilý kolega.

Radek (34): Shodit osmdesát kilo nebylo snadné. Nečekal jsem, že se mi za to někdo bude smát

S přítelem jsem se rozešla

Rozhodla jsem se, že to tak dál nejde, a že můj vztah s Jonášem už nemá smysl. Neměla jsem mu to srdce říct, že za tím stojí nový muž, který je ke mně pozorný, neustále mi píše a je se mnou víc v kontaktu než on. Tak jsem mu zkrátka řekla, že mám pocit, že láska mezi námi již odumřela. Byl to ošklivý rozchod, Jonáš mě dlouho prosil, že se změní a polepší, a ať ho neopouštím, mě už před očima ale svítila vidina Lukáše.

Pár týdnů po rozchodu jsem se tedy rozhodla zcela prolomit ledy a napřímo Lukáše konfrontovat s mými city vůči němu. Pozvala jsem ho na oběd, na čemž nebylo nic neobvyklého, protože jsme na něj chodili často v rámci práce. Hezky jsem se oblékla, navoněla svůdným parfémem a s myšlenkou na to, že budu mít nového muže, na schůzku vyrazila. Kdybych věděla, jak moc jsem se spletla, možná bych si všechno rozmyslela.

Pavel (26): Společné bydlení s kámoškou mělo být fajn. Bohužel se z něho stalo bojiště, ze kterého není úniku

Prý jsme jen kolegové

Oběd se vyvíjel příjemně, povídali jsme si, smáli se. Já si po chvíli odkašlala a upřeně se na něj podívala.

„Lukáši, už dlouho se tě chci zeptat… co tohle je?“ položila jsem otázku a on nechápavě svraštil obočí.

„Jak to myslíš, co tohle je?“

„My dva,“ upřesnila jsem a natáhla ruku přes stůl k té jeho, „to, co mezi námi je… pořád se bavíme, chodíme spolu na jídlo… neustále si píšeme… co to znamená?“

Chvíli na mě hleděl, pak se rozpačitě rozesmál. Odtáhl ruku od té mé a podrbal se na zátylku.

„Mariko, no… já moc nechápu, o čem mluvíš. Vždyť jsme kolegové. Chodíme spolu do práce, bavíme se, pomáháme si… to je mezi námi. Práce.“

„Kolegové,“ vydechla jsem zaraženě a měla jsem pocit, že se mi snad zastavilo srdce, „nic víc než jen kolegové…“

Marcela (35): Tchyně mi dělá ze života peklo a manžel před tím zavírá oči. Nevím, jak dlouho to ještě vydržím

Přišla jsem o ně o oba

A tak se stalo, že jsem nepřišla o jednoho muže, ale rovnou o dva. Zahodila jsem vztah s Jonášem, který možná zcela nefungoval, ale určitě šel zpravit, za vidinu vztahu s Lukášem, pro kterého jsem byla jen pouhou kolegyní. Naprosto jsem se přepočítala a zatímco jsem si myslela, že mě chce, flirtuje se mnou a touží po mně, jeho chování bylo pouze přátelské. Dodnes tohoto vývoje událostí lituji. Myslím, že jsem se s Jonášem neměla rozejít a měla jsem mu raději dát druhou šanci než se hnát za něčím nejistým.

Další příběhy ze života →

Viktorie (34): Moje tchyně začala chodit do kostela a káže nám o hříchu a pekle. Návštěvy jsou utrpením

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].