Milena (42): Chtěla jsem zachránit švagrové narozeniny. Moje tajné spiknutí s bratrem ale skončilo totálním fiaskem

Bydleli jsme všichni v jednom domě – moji rodiče, já, moje sestra a náš mladší bratr Jirka s manželkou Danou. Byli krátce po svatbě a zoufale šetřili na vlastní bydlení. Jirka pracoval jako policista v malém městě a Dana jako učitelka v mateřské školce, takže jejich příjmy nebyly nijak závratné. Obraceli každou korunu, nikam nechodili, nejezdili na dovolené a veškerý volný čas trávili přepočítáváním úspor a plánováním stavby. Radovali se z každé ušetřené tisícovky, která je posunula blíž k vysněnému vlastnímu domovu.

Marta (32): Pět let jsem šetřila na novou kuchyň. Manžel ale všechny úspory utratil za lístky na fotbal

Bratr byl hrozný držgrešle

Když se blížily Daniny narozeniny, tajně doufala, že ji Jirka vezme aspoň do kina. Bratr byl však ke všem jejím narážkám slepý a hluchý. Odbýval ji tím, že film bude brzy na internetu zadarmo a v kině by zbytečně utratili peníze za lístky a popcorn. V den jejích narozenin se choval, jako by se nic nedělo. Nekoupil jí ani kytku nebo čokoládu. Bylo mi Dany strašně líto. Chápala jsem, že musí šetřit, ale tohle extrémní lakomství mi hlava nebrala.

Druhý den, když byla Dana v práci, jsem Jirku chytila o samotě a pěkně mu vyčinila. „Ty držgrešle! Jestli ti je líto těch pár stovek na lístky, tak ti je dám!“ vyjela jsem na něj. Jirka se kupodivu vůbec neurazil. Peníze si vzal a s vidinou levnějšího odpoledního sezení souhlasil, že Danu vezme i na pizzu. Měla to být tajná oslava. Jirka měl předstírat, že musí narychlo na služebnu, a vzít Danu s sebou pod záminkou, že se mezitím projde po obchodech.

Božena (67): Odmítla jsem vnučce financovat bydlení. Rodina mě za to označila za sobeckou a lakomou babičku

Hlavní je přece překvapení

Dana se sice z práce vrátila unavená, ale nakonec se mi podařilo ji přemluvit, aby s Jirkou jela. Když odcházela, všimla jsem si, že má na svetru špinavý flek, nejspíš od jídla ze školky. Jemně jsem jí naznačila, zda se nechce převléknout, ale ona jen mávla rukou, že kabát v obchodě sundávat nebude. Nechtěla jsem jí zkazit překvapení, tak jsem mlčela. Utěšovala jsem se tím, že nejdůležitější je přece samotný zážitek.

O půl hodiny později mi však na mobilu pípla zpráva: „Nenávidím tě.“ Když se pak večer oba vrátili domů, tvářili se jako kakabus. Dana na mě hned spustila, že jsem ji chtěla záměrně zesměšnit. Styděla se, protože skončila v pizzerii neupravená, bez kapky make-upu a v ušpiněném svetru. Moje obhajoba, že v kině byla přece tma, ji vůbec neuklidnila, protože v restauraci bylo světla víc než dostatek. Navíc prý zbytečně utratili peníze za jídlo, které po vydatném domácím obědě ani nedojedli.

Korunu všemu nasadil samotný film, který byl prý naprosto příšerný. V sále byla navíc hrozná zima a Jirka si po celou dobu odmítal sundat zimní čepici, čímž Danu v očích ostatních diváků jen dál ztrapňoval. Moje snaha o dobrý skutek tak skončila naprostým fiaskem a uraženým tichem. Tehdy jsem si slíbila, že se už nikdy nebudu plést do cizích vztahů.

Petr (36): Zděděné peníze odhalily, koho mám doma. Já chci jistotu, ona luxusní dovolenou

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].