
Mirek byl ve vztahu s Pavlínou dva roky. Viděli se o víkendu, kdy Pavlína jezdila k němu do bytu. Mirek viděl vztah jako bezproblémový. Bohužel Pavlína evidentně spokojená nebyla, a místo aby si s Mirkem popovídala, tak se s ním po telefonu rozešla.
Už hodinu sedím v obývacím pokoji na pohovce a nemohu věřit vlastním uším. Právě mi Pavlína ukončila telefonát a rovnou i celý vztah. Jako bychom se znali měsíc. Byli jsme spolu dva roky a nestál jsem jí ani za to, aby mi to řekla osobně.
Dva roky plné lásky a hezkých chvil
Pavlína bydlela se svými rodiči v domku a s ní bydleli i její dva skoro dospělí synové. Malý domek praskal ve švech. Cítil jsem, že kdykoliv jsem přijel na víkend, neměli jsme soukromí. Báli jsme se pohnout v posteli, aby si náhodou zbylí členové rodiny nemysleli, že se tam děje ještě něco jiného kromě spaní. A přes den jsme si museli dát kávu s rodiči. Prostě jsme oba cítili, že nám chybí soukromí. Čas jenom pro sebe.
A tak jsme se domluvili, že bude Pavlína jezdit na víkendy ke mně do bytu. Jednou za měsíc jsme jeli na návštěvu k jejím rodičům, jednou za měsíc jsme jeli k rodičům mým. Hezky spravedlivě. A myslím si, že jsem byl galantní i v ostatních záležitostech. Pavlína měla náklady spojené s cestou. Jezdila ke mně automobilem a cesta byla celkem 80 kilometrů. Takže vynaložila na cestu asi tři sta korun. Já jsem platil náklady spojené s víkendem. Jídlo, útratu v restauracích, lístky do kina nebo divadla, a dokonce jsem Pavlínu asi šestkrát pozval na prodloužený víkend do různých hor v České republice.
Nemám pocit, že bych byl špatný partner
Byli jsme dvakrát na dovolené, kdy si Pavlína zaplatila letenku a já jsem platil ubytování na místě a veškerou útratu za jídlo a vstupy. Takže mám pocit, že jsem se choval více než velkoryse. Dokonce jsem Pavlíně koupil nové zimní pneumatiky, aby v zimě jezdila bezpečně. A to nemluvím o drobných dárcích pro radost. Zkrátka jsem se snažil v rámci svých možností Pavlínu hýčkat. A měl jsem z toho radost.
Nikdy jsem ji slovem neupozornil na to, kolik toho platím já a co platí ona. Nikdy jsem nahlas nevyslovil myšlenku, že by občas mohla něco dovézt. Třeba upečený koláč nebo něco, na čem bych si pochutnal v pracovní dny. Prostě jsem respektoval, že vztah je nastaven tak, jak ho žijeme, a třeba v budoucnu jsem věřil, že to bude jinak. Třeba že budeme víc spolu nebo se to posune ke společnému bydlení.
Nespokojenost posledního týdne měla dohru
Poslední týden se mi Pavlína zdála v telefonu odměřená. Navrhoval jsem, že za ní přijedu a můžeme u kávy probrat problémy. Myslel jsem, že má třeba nějaké problémy v zaměstnání a chtěl jsem jí být oporou. Moji nabídku schůzky odmítla. Volal jsem Pavlíně každý den a vždy byl hovor vlažný a vlastně se mi zdála Pavlína otrávená. A pak se to stalo. Poslední hovor, kdy jsem chtěl poladit program na víkend. Místo toho, abychom si domluvili, zda půjdeme do divadla nebo na výlet, mi Pavlína oznámila, že nepřijede.
„Mirku, jsem dlouhodobě nespokojená. Na víkend nepřijedu a vlastně už nechci ani pokračovat v našem vztahu. Čau,“ slyšel jsem a pak bylo ticho. Hovor ukončen. Tímto způsobem se se mnou po dvou letech vztahu Pavlína rozešla. Nikdy mi neřekla, že by byla s něčím nespokojená, že by chtěla třeba něco jinak nebo že by měla jiné představy. Nic. A najednou rozchod bez jediného slova vysvětlení. Takže se snažím vstřebat emoce v sobě a snažím se skutečnost brát jako fakt. Bez otázek a trápení. Ale mozek mi to nebere a ničemu nerozumím.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




