Nina (49): Manžel je půl roku bez práce a užívá si pohodičku. Dohání mě to k šílenství

S manželem Vaškem jsme spolu už třicet let a zažili jsme toho už spoustu. Největší radost nám dělají naše dospívající děti, které úspěšně studují vysokou školu. Plánovali jsme, že letos poprvé vyjedeme sami na delší poznávací cestu po Evropě, ale z toho nejspíš nic nebude. Řešíme totiž jiné problémy. Tedy přesněji řečeno, já je řeším. Manžel je jako nezaměstnaný dost v pohodě...

Mohlo by Vás zajímat:

Magda (42): Když jsem po čtyřicítce přišla o práci, myslela jsem, že je to můj konec. Naštěstí jsem to nevzdala

Snažil se jen na začátku

„Nino, vyhodili mě,“ oznámil mi jednou večer manžel, když přišel z práce. Zůstala jsem na něj chvíli nevěřícně zírat. „Cože? Proč?“

„Prý šetří. A moje pozice už byla zbytečná,“ vysvětlil mi Vašek. Bylo mi ho líto. Celý život tvrdě pracoval, a teď tohle. Snažila jsem se ho podpořit. „Neboj se, určitě si brzy najdeš něco lepšího,“ uklidňovala jsem ho. I když jsem věděla, že hledání práce není v dnešní době žádná sranda. Navíc, když vám je vám přes padesát.

Ze začátku se skutečně snažil. Každý den rozesílal životopisy, chodil na pohovory. Ale postupně jeho nadšení opadlo. Nic nebylo podle jeho gusta. A to, co by bylo, tam zas nechtěli jeho. Byl pro ně zkrátka už starý. I když mu to nikdo na přímo neřekl... Ale Vašek z toho nijak frustrovaný nebyl. To já se ho nervózně každý den vyptávala, co je nového a zda se něco rýsuje.

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (38): Manžel v nové práci vydělával pohádkové peníze. Když jsem zjistila, co vlastně dělá, začala jsem přemýšlet o rozvodu

Místo hledání práce má pohodičku

Teď už je to půl roku, co je bez práce. Místo toho, aby si aktivně hledal nové místo, užívá si doma pohodu. „Všechno má svůj čas,“ odpovídá pokaždé, když mu připomenu, že by se měl intenzivně snažit.

„A peníze z odstupného také nevydrží věčně. Musíme myslet na budoucnost,“ namítám. „A co třeba dovolená? Jestli si brzy něco nenajdeš, buď na ni nebudeme mít peníze, nebo nebudeš mít nárok na volno,“ připomněla jsem mu také. Ale začínám se s naší plánovanou cestou už pomalu loučit. Za těchto podmínek si něco takového nemůžeme dovolit.

Jenže Vašek se tím nějak nevzrušuje. Hypotéku už máme splacenou, děti už od nás takovou finanční podporu nepotřebují a on se raději uskromní, než aby šel dělat něco, co ho nebaví. „Nino, neplaš. Něco si najdu. Ale přece nevezmu jakoukoliv práci, co se namane. Chci něco, co mě bude bavit.“

Mohlo by Vás zajímat:

Kateřina (38): Nový kolega mi znepříjemňuje práci. Vadí mi, že smrdí, ale moje narážky stále nechápe

Mám nervy na pochodu

Zatímco on si užívá klid a občas někam pošle svůj životopis, já mám nervy na pochodu. To mu vážně vůbec nedochází, že není už nejmladší a jeho úspory jednoho krásného dne dojdou? Jasně já vydělávám, ale určitě nechci, abych vše táhla jen já.

„Nemůžeme přece žít jen z mých peněz. Co když přijde ještě něco nenadálého...“ vyčítala jsem mu jednou.

„Nino, prosím tě, jsi zbytečně hysterická. Ještě nám nic nechybí, tak proč se stresovat?“ odpověděl klidně. A prostě strávíme léto jednou na chatě. Co je na tom?

Jeho přístup mě vytáčí. Mám pocit, že se vůbec nezajímá o naši budoucnost. Jeho zodpovědnost se někam vytratila a  chová se jak nějaký důchodce. Navíc mě nebaví být ta, která ho musí pořád popohánět. Proč si neuvědomuje, že já taky potřebuji klid a jistotu? Domácí pohodička se mu dost zamlouvá. A čím déle v ní bude, tím to bude určitě horší.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Božena (66): Manžel se změnil k nepoznání, je nesnesitelný obtloustlý bručoun. Ani vyhrožování rozvodem nezabírá