Petra (35): Odmítla jsem krýt nevěru své kamarádky a naše cesty se navždy rozešly

S Lenkou jsme se potkaly v zaměstnání. Okamžitě jsme si rozuměly a sdílely spolu všechno dobré i zlé. Když se Lenka vdávala, byla jsem jí za svědka a upřímně jsem jim oběma přála jen to nejlepší. Jenže po několika letech je idylka pryč.

Nikola (45): Moje manželka probírá všechno se svými kamarádkami, i naše intimní záležitosti

Nechtěla jsem ji hned odsuzovat

Když mi Lenka poprvé přiznala, že má milence, zůstala jsem jako opařená. Z jejích dřívějších vyprávění jsem věděla, že to s Martinem nemají jednoduché. Stěžovala si, že je Martin věčně pryč a více času než jí věnuje svým koníčkům. Nenapadlo by mě ale, že by to mohlo zajít takhle daleko. Nechtěla jsem ji však hned soudit. Každé manželství má své krize, i my s partnerem jsme si prošli těžkým obdobím.

„Víš, Petro, já jsem s ním konečně zase živá. Mám pocit, že mě někdo doopravdy vnímá,“ svěřovala se mi s upřímností, která mě odzbrojila. Nevěděla jsem, co na to říct. Na jednu stranu jsem její touhu po pozornosti chápala, ale na druhou stranu jsem věděla, že nevěra není správná cesta. Martin je podle mě fajn chlap, jen potřebuje volnost. Když mu Lenka začala vyčítat každou chvíli strávenou na rybách, samozřejmě si to nenechal líbit a doma byla Itálie. „Lenko, chápu, že jsi nešťastná, ale tohle bys měla řešit s Martinem, ne útěkem k někomu jinému.“ Ona ale jen mávla rukou s tím, že už ji nebaví se neustále doprošovat o pozornost vlastního muže.

Ivana (35): Kamarádka mi sváděla muže přímo před očima. Naše manželství to neustálo

Začalo se mi to příčit

Jednoho dne mi Lenka zavolala: „Petro, prosím tě, kdyby náhodou volal Martin, řekni mu, že jsem byla s tebou, ano?“ Zůstala jsem stát jako opařená. „Cože?“ vydechla jsem. „Mám mu lhát?“ Lenka se v telefonu zasmála. „Prosím tě, to je přece jen malá službička mezi kamarádkami, ne?“ odvětila lehkovážně. Poprvé jsem jí vyhověla. Řekla jsem si, že pro jednou se svět nezboří a šance, že by mi Martin opravdu volal, byla minimální.

Lenka si ale na mé krytí rychle zvykla. Brzy se z toho stala samozřejmost. Dokonce si vymyslela, že spolu pravidelně chodíme na keramiku a na víno. Najednou jsem byla součástí propracované lži, se kterou jsem vnitřně hluboce nesouhlasila. „Dneska večer to zase bude potřeba, zařiď se podle toho,“ přišla mi stručná zpráva. Začínalo mě to unavovat. Bylo mi nepříjemné lhát jejímu manželovi, i když jsem ho osobně moc neznala. Začala jsem přemýšlet, jak dlouho to ještě může trvat, než celá tahle bublina praskne.

Anna (39): Celý život jsem kamarádce záviděla její štěstí. Pak mi odhalila své temné tajemství

Po Martinově telefonu jsem řekla dost

Jednou v noci, když už jsem dávno spala, mi zazvonil telefon s neznámým číslem. Obvykle to nezvedám, ale tentokrát jsem udělala výjimku. Byl to Martin. Volal prý z mobilu svého kamaráda, protože se mu vybil ten jeho. Ptá se, jestli nevím, kde je Lenka. Byla jsem rozespalá a naprosto nepřipravená na to, abych pohotově zalhala. Druhý den mi volala rozzuřená Lenka a vyčítala mi, proč jsem si něco nevymyslela. Že teď má doma peklo a doufá, že Martin nebude pátrat dál. Nevěřila jsem vlastním uším, jak snadno hodila veškerou vinu na mě.

„Lenko, já už toho mám po krk,“ řekla jsem jí na rovinu. „Pokud potřebuješ alibi pro své zálety, najdi si na to někoho jiného. Já už v tomhle divadle hrát nebudu!“ Lenka takovou reakci zjevně nečekala. „Aha, tak já myslela, že jsi kamarádka. Já bych ti taky pomohla. Ale jak myslíš, zařídím se jinak,“ odsekla chladně. Od té doby se urazila a nebaví se se mnou. I když mě to mrzí, vím, že jsem udělala správně. Uvědomila jsem si, že o přátelství postavené na lžích a manipulaci nestojím.

Eva (42): Roky jsem kamarádku držela nad vodou. Teď potřebuji pomoct já a ona dělá mrtvého brouka

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].