
Hvězda prvorepublikového filmu Zdeněk Štěpánek rád používal velká gesta. Byl to také nezapomenutelný vtipálek, který neváhal vrazit facku důstojníkovi a jehož nacisté zneužili ke kolaboraci. Poslední minuty života pak strávil v hospodě u piva.
Zdeněk Štěpánek (22. září 1896 - 21. června 1968) byl herec, dramatik, scenárista, režisér a dlouholetý člen činohry Národního divadla. V roce 1953 získal titul národní umělec. Mezi jeho nejznámější role patří maršál Russworm z Císařova pekaře.
Zdeněk Štěpánek vrazil facku důstojníkovi
Zdeněk Štěpánek musel narukovat v roce 1915. Poslali ho do Olomouce, kde se s ním stihl ještě rozloučit jeho otec. Setkání bylo velmi dojemné a pohnuté, není tak divu, že si mladý herec nenechal následně líbit sprosté urážky velícího důstojníka. Troufalci přistála na tváři facka, jen to mlasklo. Vojenskému soudu a trestu ale Zdeněk Štěpánek unikl. Zčásti díky známostem a zčásti kvůli tomu, že nebyl čas. Muselo se na haličskou frontu.
Tam herec absolvoval těžké boje a několikrát mu šlo i o život. Po návratu z Kyjeva, kde působil jako legionář, ho čekalo nemilé překvapení. Nikdo ho nevítal jako válečného hrdinu. „Tátu skoro nechtěli přijmout do divadla, protože žil šest let na Ukrajině, potažmo v Rusku, takže měl trochu potíže s češtinou,“ vzpomíná syn, další známý herec Petr Štěpánek (70).
Zdeněk byl natolik zoufalý, že spolykal cyankáli. Naštěstí bylo prošlé...
Poválečný soud se Zdeňkem Štěpánkem za kolaboraci
Po atentátu na Heydricha v roce 1942 Štěpánek přečetl na manifestační schůzi Národní rady rezoluci, která odsuzovala spáchaný čin a zároveň vyzdvihovala loajalitu k Třetí říši. Proč zrovna on? Z více důvodů - herec Národního divadla, bývalý legionář a vlastenec. Po válce ho obvinili z kolaborantství, prý také přivítal Goebbelse při jeho návštěvě Barrandova.
Vyfasoval rok, pak ho rehabilitovali. Došli k závěru, že jednal v zájmu republiky (rezoluce měla zastavit vraždění Čechů). K dobru mu přičetli také to, že bojoval na barikádách a tlumočil Sovětům.
Zdeněk Štěpánek byl šprýmař
Zdeněk Štěpánek si ze svých kolegů rád utahoval. Kupříkladu v jedné historické hře házel Janu Pivcovi přes celé jeviště váček s dukáty. Ten ho vždy elegantně chytil. Jednou mu ale vyklouzl z ruky. Situace se takto opakovala třikrát, publikum se válelo smíchy. Došlo jim totiž, že Štěpánek má váček přivázaný na gumě.
Jindy se stal terčem žertíků Zdeněk sám. V představení Cyrano z Bergeracu si měl před scénou se šermířským soubojem sundat plášť. Jednou to ale nešlo. Kolegové mu ho totiž přišpendlili ke spodnímu kostýmu. A tak po několika neúspěšných záškubech herec pravil: „Ach, ty proradná lidská zášti! Nu což, budu šermovati v plášti!“
Zemřel v malostranské hospůdce u piva, kde to měl tak rád. Do sovětské okupace zbývaly dva měsíce. Jakožto rusofil by to nesl velmi těžce. Jeho syn Martin zemřel v září 2010. Vzal si život kvůli rakovině.
Zdroje informací:
Blesk.cz: Hvězdný herec první republiky Zdeněk Štěpánek - Nepodařená sebevražda
Témata.rozhlas.cz: Zdeněk Štěpánek - Válečná Odyssea budoucí herecké legendy
Kniha Hvězdy českého filmového nebe, Pavel Taussig, nakladatelství XYZ 2018