Kolaborantka Ans Van Dijk: Otrlá žena měla zradit až 700 lidí, mezi její oběti zřejmě patřila i Anne Franková

Činy kolaborantky Ans van Dijk vedly k zajetí nejméně 145 lidí, přibližně 80 z nich zemřelo v koncentračních táborech, ačkoli někteří si myslí, že toto číslo může být mnohem vyšší. Po dopadení tvrdila, že jednala pouze v pudu sebezáchovy, s čímž ale nesouhlasil ani její bývalý nadřízený.

Mohlo by Vás zajímat:

Zita Kabátová: Kolaborantku z ní udělal horlivý soudruh. Nebýt přátel, skončila by sama a na ulici

Život Ans van Dijk před spoluprací s nacisty

Ans van Dijk se narodila 24. prosince 1905 Aronovi Dijk a Kaatje Bin, kteří žili v přízemní bytě u vodního kanálu Nieuwe Keizersgracht v Amsterdamu. V roce 1907 se jim ještě narodil syn Jacob. O dvanáct let později Kaatje zemřela. Aron ale dlouho sám nezůstal. Brzy se znovu oženil a zplodil třetího potomka Mauriceho.

Ans se před oltář postavila v roce 1927. Její manžel se jmenoval Bram Querido. Po třinácti letech se ale rozhodli svazek ukončit. Ans zřejmě zjistila, že ji přitahují ženy, což její následné vztahy potvrdily. Přesný důvod rozchodu není znám, ale spekuluje se, že Ans mohla mít románek s jednou zdravotní sestrou. Krátce poté se dala dohromady s ženou jménem Miep Stodel, s níž si otevřela kloboučnictví s názvem Maison Evany. Jejích životy ale brzy změnila nacistická okupace.

Ans zpočátku odmítala registrovat se jako Židovka a nosit hvězdu. Podnikla tak kroky ke změně identity. Obarvila si vlasy na blond a obstarala falešné doklady. Navzdory veškerému jejímu úsilí bylo kloboučnictví zaregistrováno jako židovský podnik, který se musel, jako ostatní, v roce 1941 zavřít. Stodel následující rok utekla do Švýcarska, Ans ale zůstala doma. Nejprve chtěla skutečně pomáhat odboji, když ale byla poté sama zrazena a zatčena agenturou Bureau Joodsche Zaken, jež vyhledávala ukrývající se Židy, zvolila možnost spolupráce před deportací do koncentračního tábora.

Mohlo by Vás zajímat:

Hrdinka první světové války: Edith Cavell zachránila stovky vojáků, o život ji připravil kolaborant

Kolaborace, zrada a povýšení

Jak se ukázalo, Ans van Dijk byla velmi dobrá manipulátorka. Během prvních několika týdnů zradila devět Židů - včetně vlastního bratra a jeho rodiny. Pod falešným jménem přesvědčovala všechny uprchlíky před nacistickým režimem, že je vede do tajného úkrytu. Ve skutečnosti šlo o „past“, jež měla Němcům umožnit snadný přístup k jejím obětem. Nadřízení z ní měli radost. Zahrnovali ji komplimenty, nechybělo ani povýšení do čela skupiny žen lovících Židy. Jak uvedl historik Koos Groen, musel to být pro ni příjemný pocit, že se někomu zavděčila, a nutně jí dodal pocit moci.

I když bylo později jasné, že Třetí říše válku prohraje, nadále pokračovala ve svém poslání. Bohatá finanční odměna zastínila jakýkoli soucit. Jak již bylo uvedeno výše, žena měla zradit a vydat nacistům 145 lidí. Spekuluje se ale o tom, že jich mohlo být až 700. Po kapitulaci Německa žila v Haagu u svého známého. Později se přesunula do Rotterdamu, kde byla 20. června 1945 zatčena.

Ans van Dijk, a Jewish-Nazi collaborator, is on trial for treason. She lured other Jews out of hiding and had them imprisoned by the Gestapo during the war. Dijk sold out at least 145 persons, including her own brother, Amsterdam, 1947, and received payment for each Jew she cap… pic.twitter.com/KoJGXOyPir

— Historyland (@HistorylandHQ) March 29, 2025

Soud a poprava Ans van Dijk

Soud s Ans začal 24. února 1947. Přiznala se ke všem třiadvaceti bodům obžaloby týkajících se zrady, hájila se „obrovským strachem a pudem sebezáchovy“. Její nadřízení ji ale vykreslili v poněkud jiném světle. Prý patřila k nejlepším. Ženin právník se sice snažil ještě prosadit psychologický posudek, soud to ale zamítl. Dostala trest smrti.

V září téhož roku se proti rozsudku odvolala. Zvláštní odvolací soud jí ale nevyhověl. V posledním zoufalém pokusu o záchranu vlastního života požádala o milost královnu Vilemínu. I tento pokus ale nevyšel. Ve věku 42 let tak byla zastřelena 14. ledna 1948 ve Fort Bijlmer a stala se tak jedinou Holanďankou popravenou za kolaboraci.

Mezi její oběti měla patřit i Anne Frank. Právě van Dijk měla policii říct, kde se se svou rodinou ukrývá. V roce 2010 napsal novinář Sytze van der Zee ve své knize Vogelvrij, že Ans mohla znát nočního hlídače v budově, kde se rodina Frankových ukrývala. O osm let později to potvrdil i syn člena nizozemského odboje Gerard Kremer, který prohlásil, že jeho otec, coby správce oné kancelářské budovy, zaslechl, jak žena hovoří s nacisty o úkrytu rodiny. Brzy poté došlo k odhalení. Přesto jsou taková svědectví nedostatečná, aby se s jistotou mohlo říct, kdo Frankovy skutečně zradil. Ať tak či onak, nálepky jednoho z nejznámějších kolaborantů se Ans van Dijk nezbavila ani po své smrti.

Mohlo by Vás zajímat:

Parťák Vlasty Buriana: Čeněk Šlégl kvůli kolaboraci s nacisty skončil jako žebrák